Foto Igor123121, CC BY 4.0, Wikimedia Commons
ZooKrakov, Malopolské, Polsko

Zoo v Krakově s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Zoologická zahrada v Krakově. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

44bodů k vidění
20na doporučené trase
asi 3 h 30 minprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 3 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
4toalety na mapě
žádnévezměte si svačinu
V zoo uvidíte komentovaná krmení slonů, tučňáků, pand červených a tygrů; aktuální rozpis si vyplatí zkontrolovat na webu zoo před odchodem. Terén je lesnatý a kopcovitý. V sezóně funguje druhý vchod s pokladnou v ulici Aleja Żubrowa, vedle výběhů velkých koček. V Mini ZOO mohou děti krmit kozy a další zvířata krmivem připraveným zoologickou zahradou.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Zoo v Krakově v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Zoo v Krakově v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Zoo v Krakově v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Zoo v Krakově
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Zoologická zahrada v Krakově byla otevřena 6. července 1929 na kopci Pustelnik v lese Las Wolski, asi 8 km od centra města. Na téměř 17 hektarech lesního terénu žije přibližně 1500 zvířat z více než 260 druhů. Rodiny sem chodí za slony indickými, žirafami, tučňáky Humboldtovými, pandami červenými a velkými kočkami. V posledních letech byl otevřen nový pavilon hrošíků liberijských (2023), ptačí pavilon Ptaszarnia (2024) a stezka v korunách stromů (2026). Zoo je proslulá chovem kondorů andských: do roku 2024 se tu odchovalo 11 mláďat.

Velké kočkyFoto Aneta Pawska, CC BY 4.0, Wikimedia Commons1
Zvířata

Velké kočky

Velké kočky žijí ve dvou pavilonech s výběhy krytými sítí, které byly postaveny v letech 2007 a 2017 na místě starých klecí. Naproti druhému vchodu jsou výběhy levhartů sněžných a lvů indických, kterých ve volné přírodě žije necelých 900. V zoo žije také pár tygrů ussurijských, kteří ve všední dny při komentovaném krmení šplhají pro maso na vysoký sloup.

Mini ZOOFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Atrakce

Mini ZOO

Mini ZOO vzniklo s myšlenkou na ty nejmenší: zblízka se tu můžete setkat s domácími zvířaty. Děti mohou pohladit a nakrmit krmivem připraveným zoologickou zahradou kozy kamerunské, valašské černokrké kozy, oslíky, lamy, alpaky, shetlandské poníky a zakrslé králíky. Mini ZOO má kratší otevírací dobu než celá zoo.

Žirafy RothschildovyFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Zvířata

Žirafy Rothschildovy

Žirafy Rothschildovy pocházejí ze savan Keni a Ugandy a samci tohoto poddruhu jsou nejvyšší ze všech žiraf. I přes dlouhý krk mají v něm jen 7 obratlů, stejně jako většina savců, a pohybují se mimochodem. V krakovské zoo žijí od roku 2013: mají pavilon zvaný Żyrafiarnia a travnatý výběh. V pavilonu Żyrafiarnia je také VR kino s pohyblivými sedadly.

Kulani a velbloudi dvouhrbíFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Zvířata

Kulani a velbloudi dvouhrbí

Kulani jsou divocí asijští osli ze stepí a polopouští Kazachstánu a Turkmenistánu; poznáte je podle hnědého pruhu, který se táhne středem hřbetu až k ocasu. Vedle žijí velbloudi dvouhrbí, kteří se pohybují mimochodem, to znamená, že pokládají současně obě nohy na jedné straně těla. Jejich divoká populace je ohrožena vyhynutím a v krakovském stádě se v letech 2022 a 2023 narodila mláďata.

Tapíři jihoameričtíFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Zvířata

Tapíři jihoameričtí

Tapíři jihoameričtí pocházejí z tropických lesů a mokřadů Jižní Ameriky, od Venezuely a Kolumbie po Paraguay a Argentinu. Jsou aktivní hlavně v noci, výborně plavou a potápějí se, a hladká kůže a klínovitá hlava jim pomáhají prodírat se hustým porostem. Mláďata se rodí s hnědou srstí s bílými pruhy a skvrnami, které je v lese maskují zhruba do devátého měsíce života. Ve výběhu je bazén.

Zebry ChapmanovyFoto A.Savin, FAL, Wikimedia Commons6
Zvířata

Zebry Chapmanovy

Zebra Chapmanova je poddruh zebry stepní ze savan jihovýchodní Afriky, pojmenovaný na počest cestovatele Jamese Chapmana. Žije ve stádech složených z hřebce, několika klisen a hříbat, a když prchá před lvem nebo hyenou, dosahuje rychlosti až 65 km/h. V roce 2021 se tu narodila mladá zebra, pro kterou vybírali jméno návštěvníci.

KočkyFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Zvířata

Kočky

V této části zoo žijí menší divoké kočky. Oceloti z lesů Střední a Jižní Ameriky výborně šplhají po stromech a plavou a servalové z africké savany, kteří žijí v sousedním výběhu, mají tak dobrý sluch, že chytají ptáky ve vysokém skoku. V roce 2022 se tu narodila mláďata obou druhů.

Tučňáci HumboldtoviFoto Polinova, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Zvířata

Tučňáci Humboldtovi

Tučňáci Humboldtovi žijí na skalnatých pobřežích Peru a Chile, omývaných studeným Humboldtovým proudem, a živí se hlavně rybami. V přírodě jejich počet klesá, proto byl druh zařazen do Evropského záchovného programu EEP. Expozice s bazénem a skalami byla v krakovské zoo otevřena v roce 2016. V sezóně jsou tučňáci krmeni s komentářem dvakrát denně.

Nandu a kapybaryFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons9
Zvířata

Nandu a kapybary

Kapybara z Jižní Ameriky je největší žijící hlodavec: váží až 66 kg, výborně plave a dokáže zůstat pod vodou až 5 minut. Ve výběhu s bazénem žije společně s nandu pampovými, velkými nelétavými ptáky z jihoamerické pampy. U nandu sedí na vejcích, která snese několik samic do společného hnízda, samec a sám se také stará o mláďata.

Antilopy losí a pštrosi dvouprstíFoto Mistvan, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons10
Zvířata

Antilopy losí a pštrosi dvouprstí

Antilopa losí je jednou z největších antilop a i přes mohutnou stavbu těla výborně skáče a z místa překoná překážky vysoké 1,5 m. Pochází ze savan Afriky na jih od Sahary a žije ve stádech čítajících až několik desítek zvířat. Výběh sdílí s pštrosy dvouprstými: jsou to největší a nejrychlejší nelétaví ptáci a mají na noze jen dva prsty.

Orli, supi a kondořiFoto Tisha Mukherjee, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons11
Zvířata

Orli, supi a kondoři

V této části zoo žijí ve vysokých voliérách velcí draví ptáci. Na seznamu zvířat zoo jsou mimo jiné supi hnědí, kteří se živí hlavně mršinami a žijí od Pyrenejského poloostrova a Balkánu po Mongolsko a Čínu, a orli královští ze stepí Evropy a Asie, kteří tvoří páry na celý život. Do Polska orel královský zalétá jen ojediněle.

Klokani rudokrcí a emuFoto Grendelkhan, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons12
Zvířata

Klokani rudokrcí a emu

Klokani rudokrcí, nazývaní také klokani Bennettovi, pocházejí z východní Austrálie a Tasmánie, výborně skáčou a umějí plavat. Výběh sdílejí s emu, kteří jsou po pštrosovi druhými největšími ptáky světa. U emu sedí na vejcích 56 dní samec a on se také stará o mláďata. V roce 2023 se tu narodila mláďata klokanů i emu.

Hrošíci liberijštíFoto Parc Animalier d'Auvergne, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Zvířata

Hrošíci liberijští

Hrošíci liberijští pocházejí z lesů a bažin západní Afriky a ve volné přírodě jich žije méně než 3000. V březnu 2023 pro ně byl otevřen pavilon s vnitřním bazénem a chodbou pro návštěvníky a výběh s bazénem a meandrujícím potokem. Jsou aktivní hlavně v noci, a ve dne rádi odpočívají ve vodě nebo v úkrytu. Navzdory malým rozměrům mají nebezpečné kly.

Pavilon opicFoto Fabian Horst, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons14
Zvířata

Pavilon opic

Modernizovaný pavilon opic byl otevřen v roce 2005 a díky vnitřním expozicím můžete opice pozorovat po celý rok. Žijí tu mimo jiné mangabejové černí, stromové opice z lesů střední Afriky, které se dorozumívají mimikou obličeje; v letech 2022 a 2023 se tu narodila jejich mláďata. Šimpanzi a makakové červenolící dostávají v zoo nový pavilon s výběhy a vyhřívaným bazénem.

EgzotariumFoto MOs810, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons15
Zvířata

Egzotarium

Egzotarium bylo otevřeno v roce 1971 jako pavilon pro ryby, obojživelníky a plazy. Za skly terárií a akvárií uvidíte mimo jiné anakondu žlutou, kajmana trpasličího, leguána fidžijského, korovce mexického a pestrobarevné pralesničky. Čas od času sem přibývají nové druhy, například v roce 2021 leguán fidžijský ze zoo ve Wuppertalu a v roce 2022 čolek zelený.

Sloni indičtíFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons16
Zvířata

Sloni indičtí

Sloni indičtí pocházejí z lesů a travnatých plání jižní a jihovýchodní Asie. Žijí ve stádech, která vede zkušená samice, a březost u nich trvá přibližně 21 měsíců. Výběh slonů leží hned u hlavního vchodu a je dobře vidět z terasy restaurace otevřené v roce 2026. V sezoně se za pěkného počasí každý den konají ukázková krmení slonů.

PlameňáciFoto Pibwl, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons17
Zvířata

Plameňáci

Plameňáci růžoví žijí na mělkých jezerech a lagunách Afriky, jižní Evropy a Asie. Jedí s hlavou obrácenou vzhůru nohama: zobákem pumpují vodu a na rohovitých lamelách z ní cedí drobné korýše a měkkýše. Hnízdí v obrovských koloniích a své jediné vejce kladou na kupku z bahna. Jejich výběh s mělkým bazénem je hned za hlavní branou.

Lávka v korunách stromůFoto Wilfredor, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons18
Atrakce

Lávka v korunách stromů

Lávka v korunách stromů byla otevřena v srpnu 2026 a vstupuje se na ni u Ptačího pavilonu. Vede ke třem voliérám, ve kterých žijí vřešťani černí, tamanduy čtyřprsté, lenochodi dvouprstí a malé opice z čeledi kosmanovitých: lvíčci, kosmani bělohlaví a tamaríni pinčí. Velkými okny ve výšce lávky můžete zblízka nahlédnout do vnitřních prostor zvířat.

Surikaty a promyky liščíFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons19
Zvířata

Surikaty a promyky liščí

Surikaty pocházejí ze suchých savan jižní Afriky a žijí v rodinných skupinách. Vždy jedna z nich drží stráž a varuje ostatní, a pak celá kolonie zmizí v podzemních chodbách. Výběh sdílejí s promykami liščími, které v přírodě někdy obývají nory společně se surikatami. Je to jeden z prvních výběhů za hlavním vchodem.

Pandy červenéFoto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons20
Zvířata

Pandy červené

Pandy červené, kterým se také říká pandy malé, pocházejí z horských lesů od Nepálu po Barmu a západní Čínu a živí se hlavně listy bambusu. Navzdory jménu nejsou příbuzné s pandou velkou. V červnu 2022 se tu narodilo první mládě pandy červené v historii krakovské zoo, samička Bona. Každý den dopoledne probíhá ukázkové krmení pand.

Všechny body (49)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Zvířata 41
Velké kočky ★Velké kočky žijí ve dvou pavilonech s výběhy krytými sítí, které byly postaveny v letech 2007 a 2017 na místě starých klecí. Naproti druhému vchodu jsou výběhy levhartů sněžných a lvů indických, kterých ve volné přírodě žije necelých 900. V zoo žije také pár tygrů ussurijských, kteří ve všední dny při komentovaném krmení šplhají pro maso na vysoký sloup.
Žirafy Rothschildovy ★Žirafy Rothschildovy pocházejí ze savan Keni a Ugandy a samci tohoto poddruhu jsou nejvyšší ze všech žiraf. I přes dlouhý krk mají v něm jen 7 obratlů, stejně jako většina savců, a pohybují se mimochodem. V krakovské zoo žijí od roku 2013: mají pavilon zvaný Żyrafiarnia a travnatý výběh. V pavilonu Żyrafiarnia je také VR kino s pohyblivými sedadly.
Kulani a velbloudi dvouhrbí ★Kulani jsou divocí asijští osli ze stepí a polopouští Kazachstánu a Turkmenistánu; poznáte je podle hnědého pruhu, který se táhne středem hřbetu až k ocasu. Vedle žijí velbloudi dvouhrbí, kteří se pohybují mimochodem, to znamená, že pokládají současně obě nohy na jedné straně těla. Jejich divoká populace je ohrožena vyhynutím a v krakovském stádě se v letech 2022 a 2023 narodila mláďata.
Tapíři jihoameričtí ★Tapíři jihoameričtí pocházejí z tropických lesů a mokřadů Jižní Ameriky, od Venezuely a Kolumbie po Paraguay a Argentinu. Jsou aktivní hlavně v noci, výborně plavou a potápějí se, a hladká kůže a klínovitá hlava jim pomáhají prodírat se hustým porostem. Mláďata se rodí s hnědou srstí s bílými pruhy a skvrnami, které je v lese maskují zhruba do devátého měsíce života. Ve výběhu je bazén.
Zebry Chapmanovy ★Zebra Chapmanova je poddruh zebry stepní ze savan jihovýchodní Afriky, pojmenovaný na počest cestovatele Jamese Chapmana. Žije ve stádech složených z hřebce, několika klisen a hříbat, a když prchá před lvem nebo hyenou, dosahuje rychlosti až 65 km/h. V roce 2021 se tu narodila mladá zebra, pro kterou vybírali jméno návštěvníci.
Kočky ★V této části zoo žijí menší divoké kočky. Oceloti z lesů Střední a Jižní Ameriky výborně šplhají po stromech a plavou a servalové z africké savany, kteří žijí v sousedním výběhu, mají tak dobrý sluch, že chytají ptáky ve vysokém skoku. V roce 2022 se tu narodila mláďata obou druhů.
Tučňáci Humboldtovi ★Tučňáci Humboldtovi žijí na skalnatých pobřežích Peru a Chile, omývaných studeným Humboldtovým proudem, a živí se hlavně rybami. V přírodě jejich počet klesá, proto byl druh zařazen do Evropského záchovného programu EEP. Expozice s bazénem a skalami byla v krakovské zoo otevřena v roce 2016. V sezóně jsou tučňáci krmeni s komentářem dvakrát denně.
Nandu a kapybary ★Kapybara z Jižní Ameriky je největší žijící hlodavec: váží až 66 kg, výborně plave a dokáže zůstat pod vodou až 5 minut. Ve výběhu s bazénem žije společně s nandu pampovými, velkými nelétavými ptáky z jihoamerické pampy. U nandu sedí na vejcích, která snese několik samic do společného hnízda, samec a sám se také stará o mláďata.
Antilopy losí a pštrosi dvouprstí ★Antilopa losí je jednou z největších antilop a i přes mohutnou stavbu těla výborně skáče a z místa překoná překážky vysoké 1,5 m. Pochází ze savan Afriky na jih od Sahary a žije ve stádech čítajících až několik desítek zvířat. Výběh sdílí s pštrosy dvouprstými: jsou to největší a nejrychlejší nelétaví ptáci a mají na noze jen dva prsty.
Orli, supi a kondoři ★V této části zoo žijí ve vysokých voliérách velcí draví ptáci. Na seznamu zvířat zoo jsou mimo jiné supi hnědí, kteří se živí hlavně mršinami a žijí od Pyrenejského poloostrova a Balkánu po Mongolsko a Čínu, a orli královští ze stepí Evropy a Asie, kteří tvoří páry na celý život. Do Polska orel královský zalétá jen ojediněle.
Klokani rudokrcí a emu ★Klokani rudokrcí, nazývaní také klokani Bennettovi, pocházejí z východní Austrálie a Tasmánie, výborně skáčou a umějí plavat. Výběh sdílejí s emu, kteří jsou po pštrosovi druhými největšími ptáky světa. U emu sedí na vejcích 56 dní samec a on se také stará o mláďata. V roce 2023 se tu narodila mláďata klokanů i emu.
Hrošíci liberijští ★Hrošíci liberijští pocházejí z lesů a bažin západní Afriky a ve volné přírodě jich žije méně než 3000. V březnu 2023 pro ně byl otevřen pavilon s vnitřním bazénem a chodbou pro návštěvníky a výběh s bazénem a meandrujícím potokem. Jsou aktivní hlavně v noci, a ve dne rádi odpočívají ve vodě nebo v úkrytu. Navzdory malým rozměrům mají nebezpečné kly.
Pavilon opic ★Modernizovaný pavilon opic byl otevřen v roce 2005 a díky vnitřním expozicím můžete opice pozorovat po celý rok. Žijí tu mimo jiné mangabejové černí, stromové opice z lesů střední Afriky, které se dorozumívají mimikou obličeje; v letech 2022 a 2023 se tu narodila jejich mláďata. Šimpanzi a makakové červenolící dostávají v zoo nový pavilon s výběhy a vyhřívaným bazénem.
Egzotarium ★Egzotarium bylo otevřeno v roce 1971 jako pavilon pro ryby, obojživelníky a plazy. Za skly terárií a akvárií uvidíte mimo jiné anakondu žlutou, kajmana trpasličího, leguána fidžijského, korovce mexického a pestrobarevné pralesničky. Čas od času sem přibývají nové druhy, například v roce 2021 leguán fidžijský ze zoo ve Wuppertalu a v roce 2022 čolek zelený.
Sloni indičtí ★Sloni indičtí pocházejí z lesů a travnatých plání jižní a jihovýchodní Asie. Žijí ve stádech, která vede zkušená samice, a březost u nich trvá přibližně 21 měsíců. Výběh slonů leží hned u hlavního vchodu a je dobře vidět z terasy restaurace otevřené v roce 2026. V sezoně se za pěkného počasí každý den konají ukázková krmení slonů.
Plameňáci ★Plameňáci růžoví žijí na mělkých jezerech a lagunách Afriky, jižní Evropy a Asie. Jedí s hlavou obrácenou vzhůru nohama: zobákem pumpují vodu a na rohovitých lamelách z ní cedí drobné korýše a měkkýše. Hnízdí v obrovských koloniích a své jediné vejce kladou na kupku z bahna. Jejich výběh s mělkým bazénem je hned za hlavní branou.
Surikaty a promyky liščí ★Surikaty pocházejí ze suchých savan jižní Afriky a žijí v rodinných skupinách. Vždy jedna z nich drží stráž a varuje ostatní, a pak celá kolonie zmizí v podzemních chodbách. Výběh sdílejí s promykami liščími, které v přírodě někdy obývají nory společně se surikatami. Je to jeden z prvních výběhů za hlavním vchodem.
Pandy červené ★Pandy červené, kterým se také říká pandy malé, pocházejí z horských lesů od Nepálu po Barmu a západní Čínu a živí se hlavně listy bambusu. Navzdory jménu nejsou příbuzné s pandou velkou. V červnu 2022 se tu narodilo první mládě pandy červené v historii krakovské zoo, samička Bona. Každý den dopoledne probíhá ukázkové krmení pand.
Muntžaci malíMuntžak malý pochází ze subtropických oblastí Číny a z Tchaj-wanu. Je to malý jelen: dospělé zvíře obvykle váží 12 až 15 kg a v kohoutku měří asi půl metru. Samci mají krátké, rovné parůžky a silně vyvinuté horní špičáky dlouhé až 6 cm. V období páření nebo při ohrožení vydávají muntžaci zvuky podobné psímu štěkotu.
Jeleni miluMilu, neboli jelen Davidův, pochází pravděpodobně z nížinných, bažinatých oblastí Číny a je považován za vyhynulého ve volné přírodě. V Číně ho objevil misionář Armand David, v roce 1866 byl ve Francii popsán jako nový druh a potom byli tito jeleni přivezeni do Evropy. Od roku 1985 milu opět žijí v čínských rezervacích. Podle čínských popisů má rysy jelena, krávy a osla.
SobiSobi žijí v arktické tundře Eurasie a Severní Ameriky a dokážou putovat až 2000 km. Paroží mají samci i samice, i když samice o něco menší. Živí se trávami, lišejníky, mechy, listy a pupeny. Lidé odedávna chovají soby pro mléko a kůže a využívají je jako tažná a soumarská zvířata.
BarasingyBarasinga je jelen z bažin a travnatých záplavových oblastí Indie a Nepálu, aktivní ráno a večer. Žije ve stádech až 20 zvířat a v době říje si jelen shromažďuje harém laní a brání ho před soupeři. V přírodě ho loví tygr indický. Druh je zařazen do Evropského záchovného programu EEP a v roce 2023 se krakovské stádo rozrostlo o mláďata.
Antilopy nilgau a markhuři turkmenštíNilgau je největší antilopa Asie, pochází z lesů a travnatých plání Indického subkontinentu; v Indii je chráněna jako příbuzná posvátných krav. Vedle žijí markhuři, horské kozy ze Střední a Jižní Asie, nazývané také kozy šroubovitorohé. Jejich přirozeným nepřítelem je levhart sněžný. V roce 2023 se tu narodila mláďata markhurů.
Kondoři andštíKondoři andští žijí v Andách a rozpětí jejich křídel může přesáhnout 3 metry. Jsou to dlouhověcí ptáci, kteří se dožívají až 70 let; samce poznáte podle masitého hřebínku nad zobákem. Krakovská zoo má v jejich chovu velké úspěchy: do roku 2024 se tu odchovalo 11 mláďat a zahrada se zapojila do programu návratu kondorů do volné přírody v Andách.
ManulovéManul je divoká kočka z asijských stepí a hor, od západního Íránu po Čínu a Mongolsko. Jeho zbarvení mu zajišťuje dokonalé maskování mezi skalami, v jejichž puklinách přes den odpočívá. Loví za soumraku, v noci a brzy ráno, hlavně drobné hlodavce. Anglický název Pallas's cat pochází od přírodovědce Petera Pallase, který tento druh jako první popsal.
Jeleni lesníJelen lesní je jedním z největších zástupců čeledi jelenovitých a žije ve všech větších lesích Polska. Jeleni nosí rozložité paroží, které shazují na přelomu února a března, a brzy na jaře začíná znovu dorůstat; laně paroží nemají. V době říje jeleni po 3 až 4 týdny vůbec nežerou, jen pijí vodu. Výběh leží v západní, lesní části zoo.
Psi hřivnatíPes hřivnatý, nazývaný také vlk hřivnatý, žije na travnatých pláních Brazílie, Paraguaye, Bolívie a Argentiny. Indiáni mu říkají velká liška a hřívu na šíji si načepýří, když je znepokojený. Je aktivní večer a v noci a kromě malých zvířat jí také ovoce. V krakovské zoo se mláďata tohoto druhu už narodila.
Dikobrazi a psovité šelmyDikobrazi indičtí mají na hřbetě a ocasu dlouhé ostny. Při ohrožení je naježí, otočí se k útočníkovi zády a brání se údery ocasu. Vedle žijí šelmy z čeledi psovitých, mimo jiné psíci ušatí: africké lišky s velkýma ušima, kterými slyší hmyz pod zemí. Psíci ušatí mají 46 až 50 zubů, víc než ostatní psovité šelmy, a v roce 2023 se tu narodila mláďata.
VydryVydry říční jsou vynikající plavkyně a živí se hlavně rybami. V přírodě žijí u řek, jezer a na pobřežích téměř celé Evropy a velké části Asie a do nory vstupují zpod vodní hladiny. Jsou to samotáři aktivní hlavně v noci a za soumraku; pohromadě se drží jen samice s mláďaty. Druh je zařazen do Evropského záchovného programu EEP.
Vodní ptáci: malý rybníkPo důkladné rekonstrukci byl malý rybník znovu otevřen v září 2026. Ptáci tu mají prostornou voliéru a vnitřní místnost a návštěvníci plošinu, ze které je vidí zblízka, a okno do úkrytu. Žijí tu bernešky rudokrké, poláci malí a husice liščí a také brodiví ptáci: ibisové hnědí, kolpíci bílí a tenkozobci opační, druhy v Polsku vzácně k vidění.
SitatungySitatungy jsou antilopy z bažin a vlhkých lesů střední a západní Afriky, výborné plavkyně. Samci jsou větší než samice, mají tmavší srst a jen oni nosí rohy. Vedou usedlý způsob života a jsou aktivní ve dne i v noci. Pro tento druh je vedena evropská plemenná kniha ESB.
Adax núbijskýAdax je antilopa ze Sahary, která skvěle snáší nedostatek vody. Ve volné přírodě je kriticky ohrožen vyhynutím kvůli nelegálnímu lovu pro maso a kůže, a proto se v Tunisku, Maroku a Čadu uskutečňuje program jeho návratu do přírody. Druh je zařazen do Evropského záchovného programu EEP a v roce 2023 se krakovské stádo adaxů rozrostlo o mláďata.
Voduška defassaVoduška defassa je velká antilopa ze savan a mokřadů Afriky na jih od Sahary. Samice s mláďaty se drží ve skupinách až asi 20 zvířat a samci tvoří mládenecké skupiny nebo žijí samotářsky. Mláďata se první týdny ukrývají v trávě. V roce 2023 se krakovské stádo rozrostlo o mláďata.
VikuněVikuňa je nejmenší zástupce čeledi velbloudovitých a divoký předek alpaky. Žije vysoko v Andách, až v nadmořské výšce 5700 metrů, a má neobyčejně velké srdce, asi o polovinu těžší než u jiných savců podobné velikosti. Vikuně žijí v rodinných skupinách s jedním samcem a dříve se na ně hromadně lovilo kvůli vlně vynikající kvality.
Antilopy koňskéAntilopa koňská je jednou z největších antilop a postavou připomíná koně. Žije na afrických savanách ve stádech s jedním dominantním samcem. V krakovské zoo je od dubna 2022: dvě samice přijely z belgického Monde Sauvage a samec ze Dvora Králové v Česku. Tehdy to byl druh, který v jiných polských zoologických zahradách nebyl k vidění.
Koně PřevalskéhoKůň Převalského je divoký příbuzný koně domácího ze stepí a polopouští Střední Asie. V roce 1969 byl ve volné přírodě spatřen naposledy a od roku 1992 se koně z chovů vracejí do asijských stepí. Dnes ve volné přírodě znovu žijí stovky těchto koní, nejvíce v Mongolsku. Druh je zařazen do Evropského záchovného programu EEP.
Voduška lečveVoduška lečve, nazývaná také jednoduše lečve, je antilopa z bažinatých oblastí u řek a jezer jižní Afriky. Při nebezpečí se ukrývá ve vodě. Žije ve stádech, která v přírodě čítají až tisíce zvířat, a samice kojí mládě do sedmého měsíce života. Druh je zařazen do Evropského záchovného programu EEP.
Ptačí voliéryVe voliérách u cestičky nad velkým rybníkem žijí ptáci a na plánu zoo je označuje bažant Edwardsův. Tento tmavomodrý bažant s červenou kůží kolem očí pochází z vlhkých nížinných lesů středního Vietnamu a kvůli kácení lesů je kriticky ohrožen vyhynutím. Je zařazen do evropského záchovného programu EEP a samice sedí na vejcích v hnízdě na zemi.
Vodní ptáci: velký rybníkVelký rybník obývají vodní ptáci a symbolem tohoto místa na plánu zoo je pelikán bílý. Pelikáni bílí často loví ryby společně: obklíčí hejno a nahánějí ho na mělčinu, přičemž se kůže pod zobákem roztáhne jako velká kapsa. V přírodě žijí v deltách řek a na jezerech jihovýchodní Evropy, Asie a Afriky a mláďata zůstávají v hnízdě přibližně 3 měsíce.
Noční pavilonNoční pavilon je budova pro zvířata aktivní v noci a na plánu zoo ho označuje netopýr. Krakovská zoo představuje kaloně egyptské, plodožravé letouny z Afriky a Blízkého východu. Žijí v koloniích, které někdy čítají tisíce zvířat, a jako jedni z mála plodožravých kaloňů se ve tmě orientují pomocí echolokace.
Jeřábi mandžuštíJeřáb mandžuský je jedním z největších jeřábů světa. Žije v bažinách, na rýžových polích a podmáčených loukách Číny, Mongolska, Japonska a Koreje a v Asii je považován za symbol štěstí a věrnosti. Je zranitelným druhem, hlavně kvůli ničení jeho stanovišť, a je zařazen do evropského záchovného programu EEP.
Atrakce 2
Mini ZOO ★Mini ZOO vzniklo s myšlenkou na ty nejmenší: zblízka se tu můžete setkat s domácími zvířaty. Děti mohou pohladit a nakrmit krmivem připraveným zoologickou zahradou kozy kamerunské, valašské černokrké kozy, oslíky, lamy, alpaky, shetlandské poníky a zakrslé králíky. Mini ZOO má kratší otevírací dobu než celá zoo.
Lávka v korunách stromů ★Lávka v korunách stromů byla otevřena v srpnu 2026 a vstupuje se na ni u Ptačího pavilonu. Vede ke třem voliérám, ve kterých žijí vřešťani černí, tamanduy čtyřprsté, lenochodi dvouprstí a malé opice z čeledi kosmanovitých: lvíčci, kosmani bělohlaví a tamaríni pinčí. Velkými okny ve výšce lávky můžete zblízka nahlédnout do vnitřních prostor zvířat.
Budova / památka 1
Ptačí pavilonModerní Ptačí pavilon byl otevřen v září 2024 na místě bývalé budovy pro ptáky. Velká prosklení umožňují pozorovat ptáky po celý rok: v horním patře žije 15 druhů, v dolním 17 a mnohé z nich jsou v přírodě ohroženy vyhynutím. Na plánu zoo označuje Ptačí pavilon ara hyacintový, největší z létajících papoušků. U budovy je vstup na lávku v korunách stromů.
Toalety / pokladny / parkoviště 5
Sezónní pokladna (druhý vchod)
Toalety
Toalety
Toalety
Toalety
Zoo v KrakověStáhnout Turi