Usedlost Możdżeń z Podszkla (konec 19. století) ★Usedlost z konce 19. století sem přenesli z Podszkla. Ukazuje, v jakých podmínkách žili nejchudší oravští hospodáři, a proto je dobré ji srovnat s dvorem Moniaků a domy zámožných sedláků.
Bílá krčma z Podwilku (1885) ★Krčmu z roku 1885 sem přenesli z Podwilku. Byla postavena z trámů, ale stěny jsou omítnuté a vybílené a okna i dveře natřené namodro, takže trochu připomíná malé panské sídlo. Dnes se v ní konají vzdělávací programy a dočasné výstavy. Naproti stojí kamenný obelisk s nápisy, který připomíná jednu ze zakladatelek skanzenu.
Pila z Łopuszné (1. polovina 19. století) ★Pila z první poloviny 19. století stojí u potoka vedle valchy a pochází ze stejné vsi. Pohání ji wałaska, tedy kolo na spodní vodu, které otáčí voda proudící pod ním a které uvádí do pohybu mechanismus s jednou pilou. Pod dlouhou střechou leží vozík s kládou, která se řezala na prkna.
Dvůr Moniaků (17. a 18. století) ★Srdce skanzenu, zachované na místě, kde bylo postaveno. Moniakové byli šoltysy Zubrzyce od založení vsi do poloviny 19. století a v roce 1674 jim císař Leopold I. udělil šlechtický titul. Starší křídlo dvora pochází ze 17. století, mladší z roku 1784. Dvorem, který byl předán státu v roce 1937, začalo muzeum. Uvnitř je černá jizba, ze které kouř unikal dymníky ve střeše, kuchyně a salon s nábytkem ve stylu biedermeier. U cesty od pokladny ke dvoru stojí včelín s úly vydlabanými v kládách.
Valcha z Łopuszné (19. století) ★Valchu z 19. století sem přenesli z Łopuszné. V tomto vesnickém provozu se valchovala, tedy pomocí horké vody plstila, vlněná tkanina, ze které vznikalo sukno na goralské oděvy. Zařízení bylo poháněno vodním kolem, a proto valcha stojí u potoka. Poznáte ji podle křivé střechy.
Barvírna z Orawky (kopie) ★Bílá zděná budova s mansardovou střechou je kopií barvírny, která dodnes stojí v Orawce a vznikla pravděpodobně v první polovině 18. století. Uvnitř je kotel na barvení, sudy na máchání, věšáky na sušení a nástroje, kterými se na plátno tiskly geometrické a rostlinné vzory. Potom se plátno barvilo tmavomodře.
Škola z Lipnice Wielké (2. polovina 19. století) ★Vesnická škola z druhé poloviny 19. století pochází z Lipnice Wielké. Pod jednou střechou s modrými okny je třída, kancelář a obytná jizba. Děti mohou porovnat starou třídu se svou.
Usedlost Małysů z Chyżného (2. polovina 19. století) ★Malebný dům se sýpkou v patře z druhé poloviny 19. století sem přenesli z Chyżného. Má modrá okna, pavlač pod okapem a střechu krytou slámou, takzvanými kicoky. Interiér je zařízen tak, jak vypadal v první polovině 20. století.
Usedlost Misińců (19./20. století) ★Usedlost Misińců stojí na stejném místě, kde byla postavena. Tvoří ji chalupa z přelomu 19. a 20. století, studna, sklep, stodola a kovárna. V domě uvidíte typické vybavení a výstavu věnovanou Janu Pavlu II.
Fara z Podwilku (30. léta 20. století) ★Velkou dřevěnou budovu fary ze 30. let 20. století sem přenesli z Podwilku. Je spojena s osobou kněze Jana Góralika. Má kamennou podezdívku, patro s prosklenými verandami a zápraží se schody. Dnes v ní sídlí kancelář muzea, takže si ji prohlédnete zvenku.
Kostel Panny Marie Sněžné z Tokarnie (1. polovina 17. století) ★Dřevěný kostel byl postaven v první polovině 17. století jako kaple u panského dvora a později byl rozšířen. Do skanzenu ho přenesli z Tokarnie na začátku 21. století. Uvnitř stojí pozdně barokní oltáře a kůr zdobí reliéfy lidového umělce Józefa Wrony.
Kovárna Jabłońských z Jabłonky (1. polovina 20. století) ★Kovárnu z první poloviny 20. století sem přenesli z Jabłonky i s typickým kovářským vybavením. Pracovalo se v ní až do konce 20. století. Interiér není přístupný, ale budovu stojí za to si prohlédnout zvenku.
Chalupa Paś-Filipek z Jabłonky (18./19. století) ★Dům se sýpkou v patře z přelomu 18. a 19. století je typickým domem zámožných oravských hospodářů. Podle lidové pověsti ho kdysi převezli ze Zubrzyce Górné do Jabłonky jako věno nevěsty. O bohatství majitele svědčí i hřebíky v plotě, protože tehdy stály celé jmění. Uvnitř je výstava o tkalcovství s tkalcovskými stavy. Oravští kupci prý vozili zdejší plátno po celém Uherském království.
Olejna z Lipnice Malé ★Olejna stojí mezi hospodářskými budovami dvora Moniaků. V první místnosti jsou stępy, tedy vydlabané klády, ve kterých se tloukla lněná semena na moučku. Ve druhé stojí wybijac, velký dřevěný lis: silní muži bušili těžkými beranidly do klínů a tak vytlačovali olej ze lnu.
Sýpka z Podwilku (18. století)Lamus je dřevěná sýpka na zásoby. Ta z Podwilku pochází z 18. století a patřila zdejší faře. Má patro s malou pavlačí a šindelovou střechu a přiléhá k ní krytá vjezdová brána. Stojí hned u vchodu do skanzenu, takže je to jedna z prvních staveb, které uvidíte.
Chalupa Alojzyho Dziubka z Jabłonky (1839)Dům z Jabłonky byl postaven v roce 1839. Je to typický oravský dům s wyżkou, tedy sýpkou v patře, krytý šindelem a slámou. Na vyřezávaném zábradlí pavlače pod střechou visí sluneční hodiny, v tomto kraji vzácné. Chalupa se dostala do skanzenu v roce 1968. Uvnitř je zařízená oravská svatební jizba: prostřený stůl, místa hostů podle věku a postavení a sváteční kroje.
Loretánská zvonice z osady Zimna Dziura (18./19. století)Dřevěnou zvonici z přelomu 18. a 19. století sem přenesli z osady Zimna Dziura v roce 1968. Má šikmé stěny obložené prkny a nástavec s otvory, ve kterém visí zvon ze 17. století. Říká se jí loretánská, protože zvony přivážené z poutí do Loreta měly zahánět bouřky. Zvonem se také svolávalo k modlitbě a varovalo před požárem.
Chalupa Kott ze Zubrzyce Górné (1869)Chalupa z roku 1869 je klasickým příkladem oravského stavitelství. Interiér ukazuje, jak žila středně zámožná rodina ve druhé polovině 19. století. Všimněte si oken s malinkými tabulkami a vzoru vycházejícího slunce na dveřích, který měl obyvatelům domu přinášet štěstí.
Usedlost Zązel z Podwilku (19./20. století)Usedlost z přelomu 19. a 20. století pochází z Podwilku. Uvnitř je výstava o ševcovství a vybavení domu z poloviny 20. století, takže můžete vidět, jak se dříve šily a opravovaly boty.
Usedlost Pawlaczek z Jabłonky (2. polovina 19. století)Usedlost z druhé poloviny 19. století pochází z Jabłonky. Dům má sýpku v patře s pavlačí pod okapem a budovy usedlosti jsou kryté slámou. Uvnitř uvidíte typické vybavení oravského domu z přelomu 19. a 20. století.
Usedlost Pawlak ze Zubrzyce Górné (19./20. století)Usedlost z přelomu 19. a 20. století pochází ze Zubrzyce Górné. V domě je skromná domácí truhlářská dílna a v hospodářské části šindelárna, tedy dílna, kde se hoblovaly šindele, dřevěné destičky na krytí střech.
Usedlost Czarniaků ze Zubrzyce Górné (1930)Usedlost ze Zubrzyce Górné pochází z roku 1930. Ukazuje typ částečně uzavřené usedlosti, ve které budovy obklopují dvůr z několika stran. Dům má kamennou podezdívku a zápraží a dnes se v něm konají vzdělávací programy.
Chalupa Miraj z JabłonkyChalupa z Jabłonky je jednobudová: obytné jizby i hospodářské prostory jsou pod jednou střechou, krytou zčásti slámou, takzvanými kicoky. Interiér je zařízen tak, jak vypadal ve druhé polovině 20. století, takže prarodiče tu mohou poznat věci ze svého dětství.
Chalupa Joanny Moniak ze Zubrzyce Górné (1. polovina 20. století)Chalupa z první poloviny 20. století pochází ze Zubrzyce Górné, tedy ze stejné vsi, ve které stojí skanzen. V dlouhém domě s modrými okny jsou dnes sály, ve kterých muzeum pořádá vzdělávací programy.
Chalupa Świetlak ze Zubrzyce Górné (40. léta 20. století)Chalupa ze 40. let 20. století pochází ze Zubrzyce Górné. Spolu s hospodářskou budovou Łukaszczyka z Podwilku tvoří usedlost. Dnes se v ní konají vzdělávací programy muzea.
Chalupa Anny Pawlak z Piekielniku (2. polovina 19. století)Chalupa z druhé poloviny 19. století pochází z Piekielniku a s hospodářskou budovou Piekielnického tvoří usedlost. Uvnitř je výstava o truhlářství, řezbářství a sochařství. Řezbáři dlátem a knyplem, tedy dřevěnou paličkou, vyřezávali ozdoby chalup a nábytku i sochy svatých.
SalašeBacówki jsou pastýřské salaše. V typickém oravském salaši je výstava o pastevectví v Karpatech: o pastvě ovcí na horských pastvinách a o výrobě sýrů, oscypků, bundzu a żentycy. Hned vedle je dětské hřiště a místo na táborák.
Usedlost Wontorczyk z Lipnice Malé (19. století)Je to jediná usedlost ve skanzenu ve tvaru písmene L. Tvoří ji chalupa z 19. století z Lipnice Malé a hospodářské budovy Solawy ze 40. let 20. století ze Zubrzyce Dolné. Uvnitř je výstava o starém krejčovství.
Chalupa Omylak ze Zubrzyce Dolné (2. polovina 19. století)Chalupu z druhé poloviny 19. století sem přenesli ze Zubrzyce Dolné. Spolu s trochu ustoupenou hospodářskou budovou Wendelina Moniaka z roku 1924 tvoří usedlost. Uvnitř je výstava o Piotru Borowym, kterému se říkalo Apoštol Oravy.
Chalupa Dziurczak ze Zubrzyce Dolné (konec 19. století)Chalupu z konce 19. století sem přenesli ze Zubrzyce Dolné. Ukazuje novější typ oravského domu: stojí na vysoké kamenné podezdívce se sklepem a ke dveřím vedou schody na zápraží. Uvnitř je výstava o nejstarší oravské lékárně.
Hasičská zbrojnice z Harkabuzu (kopie)Budova je kopií vesnické hasičské zbrojnice z Harkabuzu. Dnes v ní sídlí vrátnice a garáž muzea, takže si ji prohlédnete zvenku. Podívejte se na věžičku na střeše: korouhvička s větrnou růžicí ukazuje světové strany.