Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
SkanzenChořov, Slezské, Polsko

Skanzen v Chořově s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Hornoslezský etnografický park v Chořově. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

65bodů k vidění
27na doporučené trase
asi 3 hprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 3 hv klidném tempu, s přestávkami
3toalety na mapě
1místa s jídlem
Expozice je rozlehlá a nejvzdálenější objekty, například sýpka ze Simoradzu s výstavou o včelách, leží několik set metrů od pokladny, proto si naplánujte trasu a vezměte si pohodlné boty. V pondělí se můžete procházet areálem, ale interiéry objektů jsou zavřené, a od listopadu do dubna se prohlíží hlavně zvenku. Toalety jsou v hlavní budově u vstupu, u školy z Wapienice a u hostince.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Skanzen v Chořově v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android
9:41
Skanzen v Chořově v aplikaci Turi: plánek s trasou prohlídky
V aplikaci

Takhle vypadá Skanzen v Chořově v Turi

Stejný plánek, ale s vaší polohou a trasou od bodu k bodu. Telefon napoví, kam jít, kolik zbývá a kde je nejbližší toaleta.

  • Doporučená trasa na začátek nebo vlastní plán na tolik času, kolik máte
  • Popisy ke čtení i poslechu, také jako audioprůvodce, když dojdete k bodu
  • Razítka do pasu objevitele za etapy prohlídky
Stáhnout Turi pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Skanzen v Chořově
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Muzeum „Hornoslezský etnografický park v Chořově“ je skanzen ve Slezském parku, otevřený pro návštěvníky 1. června 1975. Na zhruba 33 hektarech stojí přibližně 78 historických staveb ze 17. až 20. století: chalupy, sýpky, stodoly, dva větrné mlýny, vodní mlýn, kovárny, škola, hostinec, šatlava a dva dřevěné kostely. Budovy sem byly přeneseny z východní části Horního Slezska a z Dąbrowské pánve a rozmístěny v sektorech podle regionů, od Slezských Beskyd po region Lubliniec. V mnoha chalupách jsou zařízené dobové interiéry a v usedlostech žijí ovce, kozy, kráva, kůň a králíci.

Chalupa z Istebné (1876)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Chalupa z Istebné (1876)

Chalupa z roku 1876 pochází z horské obce Istebna a spolu s chlívem tvoří takzvanou luční usedlost; je to první budova na prohlídkové trase. Datum stavby a rozeta byly vyřezány na trámu ve světnici. Uvnitř je zařízená horalská světnice se stolem, lavicemi a postelí a o Velikonocích tu muzeum ukazuje tradiční velikonoční snídani.

Valcha z Brenné (1920)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Valcha z Brenné (1920)

Valcha, nazývaná také válcovna, sloužila ke zhušťování a plstění vlněné látky, ze které vznikalo pevné sukno. Takové malé venkovské provozy dříve fungovaly v horách na mnoha místech. Valcha z Brenné z roku 1920 se nedochovala, a proto ji muzeum obnovilo podle dokumentace a od roku 2014 její mechanismus pohání voda přiváděná dřevěným žlabem.

Chalupa z Istebné (1794)Foto Abraham, CC BY 4.0, Wikimedia Commons3
Budova / památka

Chalupa z Istebné (1794)

Dům z roku 1794 stál v Istebné a je hlavní chalupou beskydské usedlosti bohatého sedláka, ke které patří také stodola a malý chlív z Istebné, sýpka se sklepem z Brenné a kopiniec. Muzeum ji nazývá dvorcovou chalupou; budovy usedlosti stojí kolem dvora. Prohlédněte si vyřezávané dveře a podloubí podél stěny, a u chalupy je k dispozici multimediální průvodce.

Panská sýpka ze Simoradzu (1738)Foto Waraciła, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Panská sýpka ze Simoradzu (1738)

Velkolepá panská sýpka z roku 1738 pochází ze Simoradzu v Těšínské pahorkatině a má patrovou stavbu se širokými šindelovými okapy. Dlouhá léta byla nepřístupná a dnes v ní sídlí stálá výstava „ULiversum“ o včelách a jejich soužití s člověkem. Stojí na louce Mała Łąka, asi 700 metrů od pokladny, a cesta k ní vede kolem muzejních včelínů.

Panská sýpka z Bujakowa (1730)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka

Panská sýpka z Bujakowa (1730)

Panská sýpka z roku 1730 pochází z Bujakowa, dnes čtvrti města Mikołów, a do muzea se dostala v roce 1969 jako jeden z prvních objektů. Dlouhá budova ze silných trámů s vysokou šindelovou střechou sloužila k uskladnění obilí z panských polí. V roce 2021 byla jako první konzervována v rámci programu záchrany dřevěných památek muzea.

Evangelický kostel z Bytomi-Bobrku (1932)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Evangelický kostel z Bytomi-Bobrku (1932)

Kostel byl postaven pro evangelíky z dělnické kolonie v Bobrku z hotových dřevěných dílů zakoupených u firmy Christoph und Unmack z Niesky v Lužici a vysvěcen v roce 1932. Po požáru v roce 2014 byla zachovaná konstrukce rozebrána, přenesena do muzea a znovu postavena a kostel byl otevřen v roce 2017. Je to jeden z mála příkladů prefabrikované sakrální architektury; konají se tu bohoslužby a koncerty.

Chalupa z Łaz (1874)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons7
Budova / památka

Chalupa z Łaz (1874)

Došky krytá chalupa z roku 1874 pochází z Łaz u Błędowa v Dąbrowské pánvi a je obytným domem usedlosti bohatého sedláka se stodolou, kovárnou s kolnou na vozy a studnou. V usedlosti žijí muzejní zvířata: kozy, kráva a kůň, a vedle stojí úly včelína patřícího k usedlosti. Před chalupou je zahrádka obehnaná laťkovým plotem.

Chalupa z Kaliny (1851)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Chalupa z Kaliny (1851)

Chalupa z roku 1851 pochází z Kaliny v regionu Lubliniec a byla domovem selské rodiny. Dnes se jí říká chalupa bylinkářky: jedna světnice představuje lidové bylinkářství a druhá pověry a magii ve venkovské usedlosti. U dveří se suší svazky bylin a během etnografických procházek děti ochutnávají bylinkové nálevy.

Chalupa z Bykowiny (kolem poloviny 19. století)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka

Chalupa z Bykowiny (kolem poloviny 19. století)

Skromná chalupa z doby kolem poloviny 19. století pochází z Bykowiny, dnes čtvrti města Ruda Śląska; naposledy v ní bydlela typická slezská dělnická rodina. V muzeu v ní byl zařízen starý vesnický obchod s pultem, váhou a regály se zbožím. Zajímavostí je lednička z 30. let 20. století, kterou si můžete prohlédnout během etnografických procházek.

Chalupa z Katovic (1826)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons10
Budova / památka

Chalupa z Katovic (1826)

Chalupa pochází z bývalé vesnice Katovice, z osady Drajok, a bydlel v ní předposlední šoltys Katovic, proto ji muzeum nazývá šoltysovou chalupou. Stojí v usedlosti spolu s holubníkem z Dąbrówky Małej a malým chlívem z Bogucic. Vchody chrání dřevěné zápraží s prolamovanými prkny a ve světnicích uvidíte kredenc, stůl a postele; o svátcích se tu chystá tradiční výzdoba.

Holubník z Dąbrówky Małej (19./20. století)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Holubník z Dąbrówky Małej (19./20. století)

Holubník na vysokém sloupu pochází z Dąbrówky Małej, dnes čtvrti Katovic, a vznikl na přelomu 19. a 20. století. Mnohoúhelníkový domeček pro ptáky má vletové otvory a šindelovou stříšku. Stojí v šoltysově usedlosti s chalupou z Katovic a hned vedle, za plotem, je vidět nevelký chlív z Bogucic z 19. století.

Hostinec z obce Świerczyniec (1870)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons12
Budova / památka

Hostinec z obce Świerczyniec (1870)

Dřevěný hostinec z roku 1870 pochází z obce Świerczyniec a stojí v pštinsko-rybnické části muzea. Hostince bývaly místem odpočinku, zábavy a setkávání obyvatel vesnice. Muzeum o tomto hostinci vydalo samostatný sešit, protože jeho poloha stranou a osudy jeho obyvatel byly dlouho záhadou. Dnes v budově funguje restaurace „Karczma U Brożka” a hned vedle stojí scéna skanzenu, kde se konají koncerty a akce.

Obecní šatlava ze Skrzyszowa (19. století)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Budova / památka

Obecní šatlava ze Skrzyszowa (19. století)

Dřevěná šatlava z 19. století pochází ze Skrzyszowa v okrese Wodzisław. Podle muzea je to jediná taková veřejná budova ve skanzenu a pravděpodobně poslední dochovaná dřevěná šatlava tohoto druhu v Polsku. Stojí uprostřed expozice, nedaleko hostince a kostela.

Kostel z obce Nieboczowy (1791)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons14
Budova / památka

Kostel z obce Nieboczowy (1791)

Dřevěný kostel svatého Josefa Dělníka byl postaven v roce 1791 ve vesnici Nieboczowy u Odry, která byla v 21. století zbořena kvůli protipovodňové nádrži a znovu postavena na jiném místě. Samotný kostel byl už v roce 1971 přenesen do Kłokocina a v roce 1995 do muzea, kde byl v roce 1997 vysvěcen. Má šindelovou střechu se dvěma baňatými věžičkami a krytý ochoz kolem stěn, uvnitř stojí oltář z 18. století z Moszczenice. V sezóně se tu slouží mše.

Vodní mlýn z Imielinu (18. století)Foto Jacek Durski, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons15
Budova / památka

Vodní mlýn z Imielinu (18. století)

Vodní mlýn pochází z Imielinu, z části zvané Jamnice, a patří k mlynářské usedlosti spolu se sýpkou z Warszowic a stodolou z Grzawy. V roce 2014, po opravě budovy a obnovení vodních toků, byl poprvé spuštěn mimo své původní místo. U budovy je vidět dřevěné vodní kolo a při ukázkách pracuje šrotovník s mlýnskými kameny a válcová stolice.

Větrný mlýn z Grzawy (1. polovina 19. století)Foto Konrad Kurzacz, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons16
Budova / památka

Větrný mlýn z Grzawy (1. polovina 19. století)

Větrný mlýn byl postaven pravděpodobně v první polovině 19. století na návrší u vesnice Grzawa a v roce 1964 byl přenesen do muzea jako druhá stavba v jeho historii. Původně to byl sloupový mlýn, později byl přestavěn na paltrak, který se otáčel na kladkách po kolejnici, aby natočil křídla do větru. Po opravě dokončené v roce 2014 znovu funguje: při akcích ho muzeum spouští a provádí po interiéru s mlýnskými kameny.

Chalupa z Dziećkowic (1857)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons17
Budova / památka

Chalupa z Dziećkowic (1857)

Došky krytá chalupa z roku 1857 pochází z Dziećkowic, dnes části Mysłowic, a představuje usedlost bezzemka, která se skládala jen z jedné budovy. Ve skromných jizbách stojí jednoduché vybavení a před chalupou roste barevná zahrádka. Při akcích se u chalupy předvádí praní na valše.

Osmiboká stodola z Brzeźc (kolem poloviny 19. století)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons18
Budova / památka

Osmiboká stodola z Brzeźc (kolem poloviny 19. století)

Stodola na osmiúhelníkovém půdorysu z doby kolem poloviny 19. století pochází z Brzeźc v pštinském regionu a patří k usedlosti bohatého sedláka z Frydku. Vysoká slaměná střecha klesá nízko nad roubené stěny. Uchovávalo se v ní obilí a sláma a dnes si ji můžete prohlédnout zblízka.

Chalupa z Frydku (1852)Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons19
Budova / památka

Chalupa z Frydku (1852)

Chalupa z roku 1852 krytá silnými slaměnými došky pochází z Frydku u Pštiny a je obytným domem usedlosti bohatého hospodáře, k níž patří stodola z Brzeźc, kolny z Kryr a Kobióru, chlév a studna z Łąky. Kolem dvora stojí proutěné ploty a u usedlosti je včelín, kde se konají včelařské ukázky. O svátcích stojí v jizbě snop sena.

Chalupa z Goleszowa (1886)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons20
Budova / památka

Chalupa z Goleszowa (1886)

Velká chalupa z roku 1886 pochází z Goleszowa v Těšínském podhůří a je jedinou budovou v muzeu postavenou jako roubená stavba s vnější podstávkou. Bydleli v ní evangelíci, proto jsou interiéry zařízeny jako v evangelických domech. V chlévě pod stejnou střechou je výstava „Niecki i koryta” (Díže a koryta) a z usedlosti se otevírá výhled na louky a chalupy.

Turbínový větrný mlýn z Nierodzimi (1918)Foto Abraham, CC BY 4.0, Wikimedia Commons21
Budova / památka

Turbínový větrný mlýn z Nierodzimi (1918)

Malou dřevěnou budovu s kovovou větrnou turbínou na střeše postavili v roce 1918 v Nierodzimi, dnes části Ustroně. Patří k usedlosti bohatého sedláka z Goleszowa a uvnitř stojí zařízení na mletí obilí poháněné silou větru. Stojí za to porovnat ho s dřevěným větrným mlýnem z Grzawy, který stojí v jiné části muzea.

Chalupa z Bażanowic (1872)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons22
Budova / památka

Chalupa z Bażanowic (1872)

Chalupa z roku 1872 pochází z Bażanowic v Těšínském podhůří a je obytným domem usedlosti středně zámožného sedláka, k níž patří také stodola z Ustroně a kovárna z obce Zamarski. Má šindelovou střechu a zápraží u vchodu. Muzeum jí věnovalo samostatný sešit, ve kterém popsalo historii vesnice a rodin hospodářů i změny v konstrukci a vybavení domu.

Škola z Wapienice (1853)Foto Abraham, CC BY 4.0, Wikimedia Commons23
Budova / památka

Škola z Wapienice (1853)

Budova byla postavena v roce 1853 ve Wapienici, dnes části Bílska-Bělé, od začátku jako vesnická obecná škola. Ve třídě stojí staré lavice, tabule a učitelská katedra a vedle je zařízena jizba, ve které bydlel učitel. Při programu „W starej szkole” (Ve staré škole) si děti sedají do lavic, píšou rydlem na břidlicovou tabulku a zkoušejí psát násadkou s perem.

Kovárna z obce Zamarski (1843)Foto Abraham, CC BY 4.0, Wikimedia Commons24
Budova / památka

Kovárna z obce Zamarski (1843)

Kovárna z roku 1843 pochází z obce Zamarski v Těšínském podhůří a patří k usedlosti středně zámožného sedláka spolu s chalupou z Bażanowic a stodolou z Ustroně. Uvnitř i pod okapem se zachovalo kovářovo vybavení: kovadlina a staré kovářské nástroje. Při akcích se tu konají ukázky kovářské práce.

Tkalcovská chalupa z Brenné (1820)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons25
Budova / památka

Tkalcovská chalupa z Brenné (1820)

Chalupa z roku 1820 pochází z lokality Stary Groń v Brenné a patřila stejnému majiteli jako sousední groňská chalupa. Obě stojí na malém návrší, stranou hlavní trasy, protože groňské usedlosti se dříve zakládaly vysoko v horách, daleko od vesnice. Uvnitř je k vidění tkalcovská dílna se stavem a dalšími tkalcovskými nástroji.

Groňská chalupa z Brenné (1809)Foto Krzysztof Bulla, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons26
Budova / památka

Groňská chalupa z Brenné (1809)

Chalupa z roku 1809 pochází z lokality Stary Groń v Brenné a je jedním z nejstarších obytných domů v muzeu. Groňské usedlosti se dříve zakládaly vysoko na horských hřbetech, daleko od vesnice, proto stojí spolu s tkalcovskou chalupou na malém návrší, stranou hlavní trasy. Zblízka jsou vidět důmyslné spoje trámů na nárožích.

Koželužna z Koňakova (19./20. století)Foto Abraham, CC BY 4.0, Wikimedia Commons27
Budova / památka

Koželužna z Koňakova (19./20. století)

Koželužna z přelomu 19. a 20. století pochází z Koňakova ve Slezských Beskydech, kde horalé vydělávali zvířecí kůže. Uvnitř je výstava „Na własnej skórze. Tradycyjne garbarstwo” (Na vlastní kůži. Tradiční koželužství): návštěvníky vítá vypravěč mluvící koňakovským nářečím a popisované nástroje se postupně rozsvěcují. Můžete si také prohlédnout vydělané kůže a model interiéru vytištěný na 3D tiskárně.

Všechny body (70)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 57
Chalupa z Istebné (1876) ★Chalupa z roku 1876 pochází z horské obce Istebna a spolu s chlívem tvoří takzvanou luční usedlost; je to první budova na prohlídkové trase. Datum stavby a rozeta byly vyřezány na trámu ve světnici. Uvnitř je zařízená horalská světnice se stolem, lavicemi a postelí a o Velikonocích tu muzeum ukazuje tradiční velikonoční snídani.
Valcha z Brenné (1920) ★Valcha, nazývaná také válcovna, sloužila ke zhušťování a plstění vlněné látky, ze které vznikalo pevné sukno. Takové malé venkovské provozy dříve fungovaly v horách na mnoha místech. Valcha z Brenné z roku 1920 se nedochovala, a proto ji muzeum obnovilo podle dokumentace a od roku 2014 její mechanismus pohání voda přiváděná dřevěným žlabem.
Chalupa z Istebné (1794) ★Dům z roku 1794 stál v Istebné a je hlavní chalupou beskydské usedlosti bohatého sedláka, ke které patří také stodola a malý chlív z Istebné, sýpka se sklepem z Brenné a kopiniec. Muzeum ji nazývá dvorcovou chalupou; budovy usedlosti stojí kolem dvora. Prohlédněte si vyřezávané dveře a podloubí podél stěny, a u chalupy je k dispozici multimediální průvodce.
Panská sýpka ze Simoradzu (1738) ★Velkolepá panská sýpka z roku 1738 pochází ze Simoradzu v Těšínské pahorkatině a má patrovou stavbu se širokými šindelovými okapy. Dlouhá léta byla nepřístupná a dnes v ní sídlí stálá výstava „ULiversum“ o včelách a jejich soužití s člověkem. Stojí na louce Mała Łąka, asi 700 metrů od pokladny, a cesta k ní vede kolem muzejních včelínů.
Panská sýpka z Bujakowa (1730) ★Panská sýpka z roku 1730 pochází z Bujakowa, dnes čtvrti města Mikołów, a do muzea se dostala v roce 1969 jako jeden z prvních objektů. Dlouhá budova ze silných trámů s vysokou šindelovou střechou sloužila k uskladnění obilí z panských polí. V roce 2021 byla jako první konzervována v rámci programu záchrany dřevěných památek muzea.
Evangelický kostel z Bytomi-Bobrku (1932) ★Kostel byl postaven pro evangelíky z dělnické kolonie v Bobrku z hotových dřevěných dílů zakoupených u firmy Christoph und Unmack z Niesky v Lužici a vysvěcen v roce 1932. Po požáru v roce 2014 byla zachovaná konstrukce rozebrána, přenesena do muzea a znovu postavena a kostel byl otevřen v roce 2017. Je to jeden z mála příkladů prefabrikované sakrální architektury; konají se tu bohoslužby a koncerty.
Chalupa z Łaz (1874) ★Došky krytá chalupa z roku 1874 pochází z Łaz u Błędowa v Dąbrowské pánvi a je obytným domem usedlosti bohatého sedláka se stodolou, kovárnou s kolnou na vozy a studnou. V usedlosti žijí muzejní zvířata: kozy, kráva a kůň, a vedle stojí úly včelína patřícího k usedlosti. Před chalupou je zahrádka obehnaná laťkovým plotem.
Chalupa z Kaliny (1851) ★Chalupa z roku 1851 pochází z Kaliny v regionu Lubliniec a byla domovem selské rodiny. Dnes se jí říká chalupa bylinkářky: jedna světnice představuje lidové bylinkářství a druhá pověry a magii ve venkovské usedlosti. U dveří se suší svazky bylin a během etnografických procházek děti ochutnávají bylinkové nálevy.
Chalupa z Bykowiny (kolem poloviny 19. století) ★Skromná chalupa z doby kolem poloviny 19. století pochází z Bykowiny, dnes čtvrti města Ruda Śląska; naposledy v ní bydlela typická slezská dělnická rodina. V muzeu v ní byl zařízen starý vesnický obchod s pultem, váhou a regály se zbožím. Zajímavostí je lednička z 30. let 20. století, kterou si můžete prohlédnout během etnografických procházek.
Chalupa z Katovic (1826) ★Chalupa pochází z bývalé vesnice Katovice, z osady Drajok, a bydlel v ní předposlední šoltys Katovic, proto ji muzeum nazývá šoltysovou chalupou. Stojí v usedlosti spolu s holubníkem z Dąbrówky Małej a malým chlívem z Bogucic. Vchody chrání dřevěné zápraží s prolamovanými prkny a ve světnicích uvidíte kredenc, stůl a postele; o svátcích se tu chystá tradiční výzdoba.
Holubník z Dąbrówky Małej (19./20. století) ★Holubník na vysokém sloupu pochází z Dąbrówky Małej, dnes čtvrti Katovic, a vznikl na přelomu 19. a 20. století. Mnohoúhelníkový domeček pro ptáky má vletové otvory a šindelovou stříšku. Stojí v šoltysově usedlosti s chalupou z Katovic a hned vedle, za plotem, je vidět nevelký chlív z Bogucic z 19. století.
Hostinec z obce Świerczyniec (1870) ★Dřevěný hostinec z roku 1870 pochází z obce Świerczyniec a stojí v pštinsko-rybnické části muzea. Hostince bývaly místem odpočinku, zábavy a setkávání obyvatel vesnice. Muzeum o tomto hostinci vydalo samostatný sešit, protože jeho poloha stranou a osudy jeho obyvatel byly dlouho záhadou. Dnes v budově funguje restaurace „Karczma U Brożka” a hned vedle stojí scéna skanzenu, kde se konají koncerty a akce.
Obecní šatlava ze Skrzyszowa (19. století) ★Dřevěná šatlava z 19. století pochází ze Skrzyszowa v okrese Wodzisław. Podle muzea je to jediná taková veřejná budova ve skanzenu a pravděpodobně poslední dochovaná dřevěná šatlava tohoto druhu v Polsku. Stojí uprostřed expozice, nedaleko hostince a kostela.
Kostel z obce Nieboczowy (1791) ★Dřevěný kostel svatého Josefa Dělníka byl postaven v roce 1791 ve vesnici Nieboczowy u Odry, která byla v 21. století zbořena kvůli protipovodňové nádrži a znovu postavena na jiném místě. Samotný kostel byl už v roce 1971 přenesen do Kłokocina a v roce 1995 do muzea, kde byl v roce 1997 vysvěcen. Má šindelovou střechu se dvěma baňatými věžičkami a krytý ochoz kolem stěn, uvnitř stojí oltář z 18. století z Moszczenice. V sezóně se tu slouží mše.
Vodní mlýn z Imielinu (18. století) ★Vodní mlýn pochází z Imielinu, z části zvané Jamnice, a patří k mlynářské usedlosti spolu se sýpkou z Warszowic a stodolou z Grzawy. V roce 2014, po opravě budovy a obnovení vodních toků, byl poprvé spuštěn mimo své původní místo. U budovy je vidět dřevěné vodní kolo a při ukázkách pracuje šrotovník s mlýnskými kameny a válcová stolice.
Větrný mlýn z Grzawy (1. polovina 19. století) ★Větrný mlýn byl postaven pravděpodobně v první polovině 19. století na návrší u vesnice Grzawa a v roce 1964 byl přenesen do muzea jako druhá stavba v jeho historii. Původně to byl sloupový mlýn, později byl přestavěn na paltrak, který se otáčel na kladkách po kolejnici, aby natočil křídla do větru. Po opravě dokončené v roce 2014 znovu funguje: při akcích ho muzeum spouští a provádí po interiéru s mlýnskými kameny.
Chalupa z Dziećkowic (1857) ★Došky krytá chalupa z roku 1857 pochází z Dziećkowic, dnes části Mysłowic, a představuje usedlost bezzemka, která se skládala jen z jedné budovy. Ve skromných jizbách stojí jednoduché vybavení a před chalupou roste barevná zahrádka. Při akcích se u chalupy předvádí praní na valše.
Osmiboká stodola z Brzeźc (kolem poloviny 19. století) ★Stodola na osmiúhelníkovém půdorysu z doby kolem poloviny 19. století pochází z Brzeźc v pštinském regionu a patří k usedlosti bohatého sedláka z Frydku. Vysoká slaměná střecha klesá nízko nad roubené stěny. Uchovávalo se v ní obilí a sláma a dnes si ji můžete prohlédnout zblízka.
Chalupa z Frydku (1852) ★Chalupa z roku 1852 krytá silnými slaměnými došky pochází z Frydku u Pštiny a je obytným domem usedlosti bohatého hospodáře, k níž patří stodola z Brzeźc, kolny z Kryr a Kobióru, chlév a studna z Łąky. Kolem dvora stojí proutěné ploty a u usedlosti je včelín, kde se konají včelařské ukázky. O svátcích stojí v jizbě snop sena.
Chalupa z Goleszowa (1886) ★Velká chalupa z roku 1886 pochází z Goleszowa v Těšínském podhůří a je jedinou budovou v muzeu postavenou jako roubená stavba s vnější podstávkou. Bydleli v ní evangelíci, proto jsou interiéry zařízeny jako v evangelických domech. V chlévě pod stejnou střechou je výstava „Niecki i koryta” (Díže a koryta) a z usedlosti se otevírá výhled na louky a chalupy.
Turbínový větrný mlýn z Nierodzimi (1918) ★Malou dřevěnou budovu s kovovou větrnou turbínou na střeše postavili v roce 1918 v Nierodzimi, dnes části Ustroně. Patří k usedlosti bohatého sedláka z Goleszowa a uvnitř stojí zařízení na mletí obilí poháněné silou větru. Stojí za to porovnat ho s dřevěným větrným mlýnem z Grzawy, který stojí v jiné části muzea.
Chalupa z Bażanowic (1872) ★Chalupa z roku 1872 pochází z Bażanowic v Těšínském podhůří a je obytným domem usedlosti středně zámožného sedláka, k níž patří také stodola z Ustroně a kovárna z obce Zamarski. Má šindelovou střechu a zápraží u vchodu. Muzeum jí věnovalo samostatný sešit, ve kterém popsalo historii vesnice a rodin hospodářů i změny v konstrukci a vybavení domu.
Škola z Wapienice (1853) ★Budova byla postavena v roce 1853 ve Wapienici, dnes části Bílska-Bělé, od začátku jako vesnická obecná škola. Ve třídě stojí staré lavice, tabule a učitelská katedra a vedle je zařízena jizba, ve které bydlel učitel. Při programu „W starej szkole” (Ve staré škole) si děti sedají do lavic, píšou rydlem na břidlicovou tabulku a zkoušejí psát násadkou s perem.
Kovárna z obce Zamarski (1843) ★Kovárna z roku 1843 pochází z obce Zamarski v Těšínském podhůří a patří k usedlosti středně zámožného sedláka spolu s chalupou z Bażanowic a stodolou z Ustroně. Uvnitř i pod okapem se zachovalo kovářovo vybavení: kovadlina a staré kovářské nástroje. Při akcích se tu konají ukázky kovářské práce.
Tkalcovská chalupa z Brenné (1820) ★Chalupa z roku 1820 pochází z lokality Stary Groń v Brenné a patřila stejnému majiteli jako sousední groňská chalupa. Obě stojí na malém návrší, stranou hlavní trasy, protože groňské usedlosti se dříve zakládaly vysoko v horách, daleko od vesnice. Uvnitř je k vidění tkalcovská dílna se stavem a dalšími tkalcovskými nástroji.
Groňská chalupa z Brenné (1809) ★Chalupa z roku 1809 pochází z lokality Stary Groń v Brenné a je jedním z nejstarších obytných domů v muzeu. Groňské usedlosti se dříve zakládaly vysoko na horských hřbetech, daleko od vesnice, proto stojí spolu s tkalcovskou chalupou na malém návrší, stranou hlavní trasy. Zblízka jsou vidět důmyslné spoje trámů na nárožích.
Koželužna z Koňakova (19./20. století) ★Koželužna z přelomu 19. a 20. století pochází z Koňakova ve Slezských Beskydech, kde horalé vydělávali zvířecí kůže. Uvnitř je výstava „Na własnej skórze. Tradycyjne garbarstwo” (Na vlastní kůži. Tradiční koželužství): návštěvníky vítá vypravěč mluvící koňakovským nářečím a popisované nástroje se postupně rozsvěcují. Můžete si také prohlédnout vydělané kůže a model interiéru vytištěný na 3D tiskárně.
Malý chlív z Istebné (18./19. století)Malý chlív z přelomu 18. a 19. století pochází z Istebné a spolu s chalupou z roku 1876 tvoří luční usedlost, první na prohlídkové trase. Má nízké roubené stěny a vysokou šindelovou střechu, na kterou muzeum v roce 2023 položilo nové šindele v rámci konzervace dřevěných památek. Chovala se v něm prasata a drůbež.
Sýpka se sklepem z Brenné (kolem poloviny 19. století)Sýpka z doby kolem poloviny 19. století pochází z Brenné ve Slezských Beskydech. Stojí na kamenné podezdívce, ve které je sklep, a v dřevěné části nad ním se skladovalo obilí a další zásoby. Patří k beskydské usedlosti bohatého sedláka s chalupou z Istebné a v jejím sklepě se uchovávaly brambory a zelenina.
Chlív z Istebné (18. století)Chlív z 18. století pochází z Istebné a stojí v beskydské usedlosti bohatého sedláka, vedle chalupy z roku 1794, stodoly a sýpky z Brenné. Má roubené stěny, strmou šindelovou střechu s bedněným štítem a malou přístavbu po straně. Chovala se v něm prasata a drobné zvířectvo a v sezóně se můžete podívat dovnitř.
Stodola z Istebné (kolem poloviny 18. století)Dlouhá dřevěná stodola krytá šindelem pochází z Istebné a vznikla kolem poloviny 18. století. Patří k beskydské usedlosti bohatého sedláka s chalupou z roku 1794. Uvnitř je výstava „Mechanizacja rolnictwa“ (Mechanizace zemědělství), kde si můžete prohlédnout staré stroje a nářadí používané v hospodářství.
Selská sýpka z Bojanowa (18./19. století)Sýpka z přelomu 18. a 19. století pochází z Bojanowa u Ratiboře. Má silné, bíle omítnuté stěny, malé dveře a širokou valbovou střechu, která chránila stěny před deštěm. Sedláci v ní skladovali obilí a další zásoby a podobná bílá sýpka z Pszowa stojí v jiné části muzea.
Panská sýpka ze Śmiłowic (1745-1747)Dlouhá panská sýpka byla postavena v letech 1745-1747 ve Śmiłowicích, dnes čtvrti města Mikołów. Má stěny ze silných trámů a vysokou šindelovou střechu s polovalbou. Skladovalo se v ní obilí z panských polí. V roce 2026 muzeum získalo dotaci na její konzervaci, spolu s konzervací kostela z Nieboczów.
Chalupa ze Strzemieszyc Wielkich (1877)Chalupa byla postavena v roce 1877 ve Strzemieszycích Wielkich, dnes části města Dąbrowa Górnicza, a později přenesena do muzea. Tvoří jednobudovou usedlost zvanou fojtská. Před domem je květinová zahrádka a ve světnicích se konají dílny, ukázky zdobení kraslic (kroszonki) a setkání.
Panská sýpka z Wojkowic Kościelnych (1675)Je to nejstarší sýpka v muzeu: postavili ji v roce 1675 ve Wojkowicích Kościelnych v Dąbrowské pánvi. Mohutná budova ze silných trámů má v patře pavlač se zábradlím, ke které vedou venkovní schody. Dnes se v ní konají řemeslné dílny a na podzim se na poli vedle pořádá vykopávání brambor.
Chalupa z Kromołowa (1860)Bíle omítnutá chalupa z roku 1860 stála v Kromołowě, dnes čtvrti města Zawiercie, hned u městského náměstí, a proto je příkladem maloměstské architektury Dąbrowské pánve. Byla postavena jako rodinný dům, ale dlouhou dobu v jedné ze světnic fungovala tkalcovská dílna. Vyniká bílými stěnami a tmavými okenicemi.
Kovárna z Łaz (2. polovina 19. století)Kovárna s kolnou na vozy z druhé poloviny 19. století pochází z Łaz u Błędowa v Dąbrowské pánvi a patří k usedlosti bohatého sedláka spolu s chalupou, stodolou a studnou ze stejné vesnice. Je to jedna ze dvou usedlostí s kovárnou v muzeu, které ukazují, jak žili a pracovali vesničtí kováři. Je krytá doškovou střechou, stejně jako celá usedlost.
Stodola z Łaz (2. polovina 19. století)Došky krytá stodola z druhé poloviny 19. století pochází z Łaz u Błędowa v Dąbrowské pánvi a patří k usedlosti bohatého sedláka s chalupou z Łaz. Muzeum na ní vyměnilo doškovou střechu. Vedle stodoly žijí muzejní zvířata: kozy, kráva a kůň.
Chalupa z obce Zborowskie (kopie stavby z doby kolem 1839)Tato budova je věrná kopie chalupy z doby kolem roku 1839 z obce Zborowskie v regionu Lubliniec, postavená v areálu muzea. Muzeum dva roky zkoumalo dějiny obce Zborowskie, kde fungovala Slezská továrna na hliněné dýmky, a vydalo o ní oceněnou monografii. Ve světnicích se konají dílny a výstavy, například velikonočních kraslic (kroszonki).
Chalupa z Bruśku (1828)Chalupa z roku 1828 pochází z Bruśku v regionu Lubliniec a spolu se stodolou ze stejné vesnice tvoří usedlost lesních dělníků. Bydlela v ní rodina, jejíž členové pracovali v hutnictví, které se až do roku 1884 rozvíjelo na řece Mała Panew. U chalupy se konají dílny, mimo jiné pletení z proutí.
Selská sýpka z Pszowa (18./19. století)Nevelká sýpka z přelomu 18. a 19. století pochází z Pszowa u města Wodzisław Śląski. Má silné, bíle omítnuté stěny a strmou doškovou střechu, čímž se výrazně liší od dřevěných budov muzea. Sedláci v takových sýpkách skladovali obilí a další zásoby a v muzeu stojí na otevřené louce, dobře viditelná z cesty.
Chalupa z Panewnik (1864)Chalupa z roku 1864 pochází z Panewnik, dnes čtvrti Katovic, a je obytným domem usedlosti středně zámožného sedláka se stodolou z Miedar. Do usedlosti vede dřevěná brána s brankou. O Velikonocích se ve světnici ukazuje tradiční sváteční oběd a na dvoře se konají dožínkové zábavy, dílny a nakládání zelí.
Stodola z Miedar (19. století)Došky krytá stodola z 19. století pochází z Miedar u Tarnovských Hor a patří k usedlosti středně zámožného sedláka spolu s chalupou z Panewnik. Ve stodole se na mlatu mlátilo obilí a dnes je usedlost z Panewnik místem dožínkových zábav, dílen a vesnických tancovaček.
Farní sýpka z Warszowic (18. století)Farní sýpka z 18. století patřila farnosti ve Warszowicích a byla první památkou přenesenou do muzea: její montáž skončila v listopadu 1964. Dnes je v ní interaktivní výstava „Młynarstwo” (Mlynářství), kde si můžete sami semlít obilí v žernovu a podívat se, jak pracuje fukar. Stojí v mlynářské usedlosti vedle mlýna z Imielinu.
Kolna na vozy z Kobióru (1. polovina 19. století)Kolna na vozy z první poloviny 19. století pochází z Kobióru a patří k mlynářské usedlosti vedle stodoly z Grzawy. Do muzea byla přenesena v roce 1969 a po požáru od úderu blesku v roce 2000, který zasáhl i stodolu z Grzawy, byla zrekonstruována.
Osmiboká stodola z Kobióru (1840)Stodola na osmibokém půdorysu z roku 1840 pochází z Kobióru v pštinském regionu a patří k usedlosti středně zámožného sedláka s chalupou z obce Krasy. Má vysokou doškovou střechu a široká vrata, kterými vjížděly vozy s obilím.
Chalupa z obce Krasy (kolem poloviny 19. století)Došky krytá chalupa z doby kolem poloviny 19. století pochází z obce Krasy a je obytným domem usedlosti středně zámožného sedláka, k níž patří osmiboká stodola a kolna na seno z Kobióru a chlév z Kamionky. Uvnitř je zařízena truhlářská dílna a u chalupy předvádějí svou práci truhláři, kteří v muzeu pracují.
Kolna na seno z Kobióru (konec 18. století)Nízká kolna na seno z konce 18. století pochází z Kobióru v pštinském regionu a patří k usedlosti středně zámožného sedláka s chalupou z obce Krasy. Uchovávalo se v ní seno na zimu pro zvířata. Je krytá slaměnými došky, stejně jako ostatní stavby této usedlosti.
Osmiboká stodola z Grzawy (1. polovina 19. století)Stodola na osmibokém půdorysu z první poloviny 19. století pochází z Grzawy a patří k mlynářské usedlosti vedle mlýna z Imielinu. Do muzea byla přenesena v roce 1969 a po požáru od úderu blesku v roce 2000 byla zrekonstruována. Uvnitř je výstava „Powozy i pojazdy konne” (Kočáry a koňské povozy).
Chlév z Kamionky (kolem poloviny 19. století)Došky krytý chlév z doby kolem poloviny 19. století pochází z Kamionky, dnes části Mikołowa, a patří k usedlosti středně zámožného sedláka s chalupou z obce Krasy. Sloužil k chovu hospodářských zvířat. Vedle stojí osmiboká stodola a kolna na seno z Kobióru, které spolu s chalupou tvoří usedlost.
Chlév z Kobióru (kolem poloviny 19. století)Došky krytý chlév z doby kolem poloviny 19. století pochází z Kobióru v pštinském regionu a patří k usedlosti bohatého sedláka z Frydku. Sloužil k chovu hospodářských zvířat. Stojí u dvora spolu s chalupou, stodolou z Brzeźc, kolnami z Kryr, kolnou na seno a studnou z Łąky.
Studna z Łąky (19. století)Dřevěná studna z 19. století pochází z obce Łąka v pštinském regionu a stojí na dvoře usedlosti bohatého sedláka z Frydku. Má dřevěné roubení s klikou a šindelovou stříšku. Je to jedna z několika studní; další stojí mimo jiné u mlýna z Imielinu a v usedlosti z obce Łazy.
Kolna na seno z Kobióru (1. polovina 19. století)Kolna z první poloviny 19. století pochází z Kobióru v pštinském regionu a patří k usedlosti bohatého sedláka z Frydku. Má vysokou, strmou doškovou střechu a uchovávalo se v ní seno pro zvířata z usedlosti. Stojí u dvora, vedle studny z Łąky a stodoly z Brzeźc.
Kolny z Kryr: na vozy a na nářadí (kolem poloviny 19. století)Dvě došky kryté kolny z doby kolem poloviny 19. století pocházejí z obce Kryry v pštinském regionu a stojí vedle sebe v usedlosti bohatého sedláka z Frydku. V jedné se uchovávaly vozy, ve druhé zemědělské nářadí. Do obou kolen můžete při prohlídce nahlédnout.
Kolna na vozy z Ligoty (1. polovina 19. století)Došky krytá kolna na vozy a zemědělské nářadí z první poloviny 19. století pochází z Ligoty v okrese Bielsko a patří k usedlosti bohatého sedláka z Goleszowa. Uvnitř stojí vozy a vozíky, které se dříve používaly v selských hospodářstvích. Po výměně doškové střechy byla kolna znovu zpřístupněna návštěvníkům.
Stodola z Ustroně (kolem poloviny 19. století)Dřevěná stodola z doby kolem poloviny 19. století pochází z Ustroně v Těšínském Slezsku a patří k usedlosti středně zámožného sedláka s chalupou z Bażanowic a kovárnou z obce Zamarski. Má strmou šindelovou střechu s bedněným štítem. Ve stodole se uchovávalo obilí ve snopech a seno.
Pastýřský soubor z Brenné: ovčíny a salaš (19. století)Pastýřské stavby z Brenné ukazují, jak se ve Slezských Beskydech pásly ovce. Jsou tu dva ovčíny, z lokalit Bukowy Groń a Stary Groń, dále pastýřská salaš z lokality Mała Orłowa z 19. století a ohrada pro ovce zvaná koszor. U ovčínů se často pase muzejní stádo ovcí a při vzdělávacích procházkách můžete vejít do salaše a poslechnout si vyprávění o práci pastýřů.
Ostatní 2
Hlavní budova muzea (dočasné výstavy)Administrativní a výstavní budova u vstupu byla otevřena v roce 2013; je to první takováto budova v historii muzea. V přízemí jsou sály dočasných výstav a toalety a v budově je také audiovizuální sál, kde se konají konference a setkání. Tady je dobré začít prohlídku.
ScénaVenkovní scéna stojí uprostřed muzea, vedle hostince z obce Świerczyniec. Její stavba začala v roce 1991 a dnes se na ní konají koncerty regionálních souborů, folklorní přehlídky a hlavní části venkovních akcí, jako je Den brambor nebo Velikonoce ve Slezsku.
Kaplička / kříž 6
Kamenná kaplička z Istebné (1910)Zděná, bíle omítnutá kaplička se šindelovou stříškou pochází z Istebné ve Slezských Beskydech a vznikla v roce 1910. Ve výklenku stojí soška Panny Marie Neposkvrněného početí. Kapličku obklopuje nízký dřevěný plůtek a stojí v beskydské části muzea, nedaleko luční usedlosti s chalupou z Istebné.
Sloupková kaplička z Łaz (začátek 20. století)Dřevěná kaplička na vysokém sloupu pochází z Łaz u Błędowa v Dąbrowské pánvi a vznikla na začátku 20. století. V malé skříňce na vrcholu sloupu je umístěn obraz Krista Trpitele, tedy zamyšleného Ježíše, který sedí s hlavou opřenou o dlaň. Stojí na louce v části muzea věnované Dąbrowské pánvi, nedaleko chalupy ze Strzemieszyc Wielkich.
Domková kaplička z Dębowej Góry (kolem poloviny 19. století)Dřevěná kaplička ve tvaru malého domku s prolamovanou brankou pochází z Dębowej Góry v regionu Lubliniec a vznikla kolem poloviny 19. století. Uvnitř stojí barevná socha svatého Jana Nepomuckého v komži a biretu. Kaplička stojí v lublinecké části muzea, poblíž chalupy z Bruśku a sýpky z Pszowa.
Špalková kaplička z Bujakowa (18. století)Kaplička byla vydlabána v silném kmeni stromu, tedy špalku, a zakryta šindelovou stříškou. Pochází z Bujakowa, dnes čtvrti města Mikołów, a vznikla v 18. století. Ve výklenku stojí socha svatého Stanislava ze Szczepanowa, krakovského biskupa. Kaplička stojí u cesty vedle šoltysovy usedlosti s chalupou z Katovic.
Skříňková kaplička z Bytomi (19./20. století)Barevná skříňková kaplička s bílým a zeleným zdobením pochází z Bytomi a vznikla na přelomu 19. a 20. století. V prosklené skříňce je obraz Krista, který zachraňuje tonoucího svatého Petra. Stojí v bytomsko-tarnowskohorské části muzea, nedaleko usedlosti rychtáře s chalupou z Katovic.
Sloupková kaplička z Gostyně (začátek 20. století)Kaplička na dřevěném sloupu pochází z Gostyně u Tychů a vznikla na začátku 20. století. V prosklené skříňce se stříškou je umístěn obraz svatého Antonína. Kaplička stojí v pštinsko-rybnické části expozice, u cesty nedaleko sýpky ze Simoradze a usedlosti z Frydku.
Občerstvení 1
Hostinec „U Brożka”
Toalety / pokladny / parkoviště 4
Pokladna
Toalety
Toalety
Toalety
Skanzen v ChořověStáhnout Turi