Foto Keete 37, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
Staré městoKutná Hora, Středočeský kraj

Kutná Hora a chrám sv. Barbory: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Staré město a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

10bodů k vidění
8na doporučené trase
asi 2 h 30 minprohlídky

Před cestou

asi 2 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
4toalety na mapě
vstup zdarmamuzea a věže mají zvláštní vstupné
Procházka začíná u turistického informačního centra na Palackého náměstí a doporučená trasa končí u chrámu sv. Barbory, asi 10 minut chůze od startu. Pokud už jste v centru, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Staré město je kopcovité a ulice jsou dlážděné. Procházka městem je zdarma, vstupenky potřebujete do chrámu sv. Barbory, do Vlašského dvora a do muzeí. Kostnice v Sedlci leží asi 3 km od centra a na této trase není. Toalety jsou u Palackého náměstí, u Vlašského dvora, v Breüerových sadech a u chrámu sv. Barbory.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Kutná Hora a chrám sv. Barbory v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Kutná Hora a chrám sv. Barbory
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL). Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Kutná Hora zbohatla na stříbře: ve středověku patřila k nejbohatším městům Českého království a její historické centrum je zapsáno na seznamu UNESCO. Procházka vede od královské mincovny ve Vlašském dvoře a kostela sv. Jakuba uličkami starého města s morovým sloupem, gotickým Kamenným domem a Kamennou kašnou do Barborské ulice s galerií soch světců a k chrámu sv. Barbory, který měšťané postavili jako odpověď na pražskou katedrálu.

Vlašský dvůr, královská mincovnaFoto Ondřej Kořínek, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Vlašský dvůr, královská mincovna

Královský palác s mincovnou založil před rokem 1300 král Václav II. Razily se tu stříbrné pražské groše a později tolary, protože Kutná Hora byla díky stříbrným dolům jedním z nejvýznamnějších měst království. Palác byl rozšířen kolem roku 1400 pro Václava IV. a na konci 15. století pro Vladislava Jagellonského. S mincovnou tradice spojuje Dekret kutnohorský z 18. ledna 1409, který dal Čechům převahu na pražské univerzitě. Po zrušení mincovny v 18. století budova chátrala a novogotickou podobu získala při obnově v letech 1893-1899.

Kostel sv. JakubaFoto Ondřej Kořínek, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Kostel sv. Jakuba

Gotický kostel se stavěl od první poloviny 14. století do 15. století a podílela se na něm i parléřovská huť. Poznáte ho podle dvou západních věží: severní měří 80 metrů, jižní nebyla nikdy dokončena. Stavbu financovaly patricijské rody, mincíři a pracovníci mincovny. Od roku 1995 je spolu s historickým centrem Kutné Hory zapsán na seznamu UNESCO.

Morový sloupFoto Fotograf ondra, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons3
Atrakce

Morový sloup

Barokní sloup je vysoký 16,6 metru a stojí v Šultysově ulici. Vytvořil ho jezuitský sochař František Baugut v letech 1713-1715 na památku poslední velké morové epidemie v Čechách, která si v roce 1713 vyžádala v Kutné Hoře 43 obětí. Na vrcholu stojí Panna Maria Immaculata, níže světci, kteří chrání před morem, a u paty sochy horníků se štíty, protože město žilo ze stříbrných dolů.

Kamenný důmFoto Palickap, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Kamenný dům

Pozdně gotický měšťanský dům s bohatě sochařsky zdobeným trojúhelníkovým štítem a kamenným arkýřem nad vjezdem. Postavil ho v letech 1485-1499 měšťan Prokop Kroupa, který byl v roce 1499 povýšen do šlechtického stavu, odtud rytíři na štítu. Kamenické práce provedl mistr Brikcius Gauske ze Zhořelce, který pracoval i na radnici ve Vratislavi. Dnes je uvnitř část Českého muzea stříbra.

Kamenná kašnaFoto Petr1888, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons5
Atrakce

Kamenná kašna

Dvanáctibokou pozdně gotickou kašnu na Rejskově náměstí postavili v letech 1493-1495, pravděpodobně podle návrhu, jehož autorem byl mistr Brikcius Gauske. Zaplatil ji Jan Smíšek z Vrchovišť, majitel Hrádku. Voda tu byla vzácná: do města se přiváděla dřevěným vodovodem dlouhým několik kilometrů. Kašna sloužila jako zásobárna pitné vody až do roku 1890.

HrádekFoto Hadonos, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Hrádek

Gotický dvorec na terase nad údolím říčky Vrchlice je poprvé zmiňován v roce 1312. Na počátku 15. století ho královský sudí Václav z Donína přestavěl na gotické sídlo a na přelomu 15. a 16. století tu vznikl patricijský palác. V 17. století v něm sídlila jezuitská škola a od roku 1996 je tu České muzeum stříbra. Prohlídka bývalého dolu pod muzeem vede podzemím, proto není součástí trasy Turi.

Jezuitská kolej a galerie soch světcůFoto Ondřej Kořínek, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons7
Atrakce

Jezuitská kolej a galerie soch světců

Barokní jezuitská kolej vznikala v letech 1667-1750 podle návrhu italského architekta Giovanniho Domenica Orsiho, mimo bývalé hradby, mezi Hrádkem a chrámem sv. Barbory. Podél vyhlídkové terasy před kolejí stojí třináct sousoší světců z 18. století: dvanáct vytvořil František Baugut v letech 1703-1716, socha sv. Jana Nepomuckého přibyla po roce 1740. Z terasy je vidět údolí Vrchlice a celé město.

Chrám sv. BarboryFoto Keete 37, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Chrám sv. Barbory

Pětilodní gotický chrám postavili měšťané na vlastní náklady jako odpověď na pražskou katedrálu a je zasvěcen sv. Barboře, patronce horníků. Stavba začala v roce 1388 pod vedením parléřovské huti a přerušily ji husitské války. Později tu pracovali Matěj Rejsek, který v roce 1499 dokončil síťovou klenbu presbytáře, a Benedikt Rejt, který dal lodi dnešní podobu. Práce byly ukončeny v roce 1558 a chrám byl od západu uzavřen jen provizorní zdí. Od roku 1995 je na seznamu UNESCO.

Všechny body (15)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 7
Vlašský dvůr, královská mincovna ★Královský palác s mincovnou založil před rokem 1300 král Václav II. Razily se tu stříbrné pražské groše a později tolary, protože Kutná Hora byla díky stříbrným dolům jedním z nejvýznamnějších měst království. Palác byl rozšířen kolem roku 1400 pro Václava IV. a na konci 15. století pro Vladislava Jagellonského. S mincovnou tradice spojuje Dekret kutnohorský z 18. ledna 1409, který dal Čechům převahu na pražské univerzitě. Po zrušení mincovny v 18. století budova chátrala a novogotickou podobu získala při obnově v letech 1893-1899.
Kostel sv. Jakuba ★Gotický kostel se stavěl od první poloviny 14. století do 15. století a podílela se na něm i parléřovská huť. Poznáte ho podle dvou západních věží: severní měří 80 metrů, jižní nebyla nikdy dokončena. Stavbu financovaly patricijské rody, mincíři a pracovníci mincovny. Od roku 1995 je spolu s historickým centrem Kutné Hory zapsán na seznamu UNESCO.
Kamenný dům ★Pozdně gotický měšťanský dům s bohatě sochařsky zdobeným trojúhelníkovým štítem a kamenným arkýřem nad vjezdem. Postavil ho v letech 1485-1499 měšťan Prokop Kroupa, který byl v roce 1499 povýšen do šlechtického stavu, odtud rytíři na štítu. Kamenické práce provedl mistr Brikcius Gauske ze Zhořelce, který pracoval i na radnici ve Vratislavi. Dnes je uvnitř část Českého muzea stříbra.
Hrádek ★Gotický dvorec na terase nad údolím říčky Vrchlice je poprvé zmiňován v roce 1312. Na počátku 15. století ho královský sudí Václav z Donína přestavěl na gotické sídlo a na přelomu 15. a 16. století tu vznikl patricijský palác. V 17. století v něm sídlila jezuitská škola a od roku 1996 je tu České muzeum stříbra. Prohlídka bývalého dolu pod muzeem vede podzemím, proto není součástí trasy Turi.
Chrám sv. Barbory ★Pětilodní gotický chrám postavili měšťané na vlastní náklady jako odpověď na pražskou katedrálu a je zasvěcen sv. Barboře, patronce horníků. Stavba začala v roce 1388 pod vedením parléřovské huti a přerušily ji husitské války. Později tu pracovali Matěj Rejsek, který v roce 1499 dokončil síťovou klenbu presbytáře, a Benedikt Rejt, který dal lodi dnešní podobu. Práce byly ukončeny v roce 1558 a chrám byl od západu uzavřen jen provizorní zdí. Od roku 1995 je na seznamu UNESCO.
Kostel sv. Jana NepomuckéhoBarokní kostel stojí jen pár kroků od Kamenné kašny. Vznikl po svatořečení Jana Nepomuckého, nového patrona Čech: v roce 1731 daroval radní Josef Khun městu pozemek, na kterém stál jeho dům vyhořelý v roce 1726. Z návrhů byl vybrán plán Františka Maxmiliána Kaňky, architekta, který tehdy pracoval pro kutnohorské jezuity.
Kostel Panny Marie Na NámětiGotický kostel stojí na východním okraji starého města, pár minut od Palackého náměstí, mimo hlavní trasu. Založen byl pravděpodobně před rokem 1357 na místě starší hornické kaple a spolu s kostelem sv. Jakuba patří k nejstarším v Kutné Hoře. Vzorem mu byl kostel sv. Jakuba, ovšem v mnohem jednodušší podobě. Hodiny na věži tu byly už v 15. století.
Atrakce 3
Morový sloup ★Barokní sloup je vysoký 16,6 metru a stojí v Šultysově ulici. Vytvořil ho jezuitský sochař František Baugut v letech 1713-1715 na památku poslední velké morové epidemie v Čechách, která si v roce 1713 vyžádala v Kutné Hoře 43 obětí. Na vrcholu stojí Panna Maria Immaculata, níže světci, kteří chrání před morem, a u paty sochy horníků se štíty, protože město žilo ze stříbrných dolů.
Kamenná kašna ★Dvanáctibokou pozdně gotickou kašnu na Rejskově náměstí postavili v letech 1493-1495, pravděpodobně podle návrhu, jehož autorem byl mistr Brikcius Gauske. Zaplatil ji Jan Smíšek z Vrchovišť, majitel Hrádku. Voda tu byla vzácná: do města se přiváděla dřevěným vodovodem dlouhým několik kilometrů. Kašna sloužila jako zásobárna pitné vody až do roku 1890.
Jezuitská kolej a galerie soch světců ★Barokní jezuitská kolej vznikala v letech 1667-1750 podle návrhu italského architekta Giovanniho Domenica Orsiho, mimo bývalé hradby, mezi Hrádkem a chrámem sv. Barbory. Podél vyhlídkové terasy před kolejí stojí třináct sousoší světců z 18. století: dvanáct vytvořil František Baugut v letech 1703-1716, socha sv. Jana Nepomuckého přibyla po roce 1740. Z terasy je vidět údolí Vrchlice a celé město.
Toalety / pokladny / parkoviště 5
Turistické informační centrum na Palackého náměstíProcházka začíná u turistického informačního centra na Palackého náměstí. Trasa vede ke královské mincovně ve Vlašském dvoře a ke kostelu sv. Jakuba, uličkami starého města kolem morového sloupu, gotického Kamenného domu a Kamenné kašny a pak Barborskou ulicí s galerií soch světců až k chrámu sv. Barbory.
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Kutná Hora a chrám sv. BarboryStáhnout Turi