Foto Allie_Caulfield from Germany, CC BY 2.0, Wikimedia Commons
Palác a parkŠtýrský Hradec, Štýrsko, Rakousko
Zámek Eggenberg: co vidět, mapa a trasa prohlídky
Zámek Eggenberg a park ve Štýrském Hradci. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.
Procházka začíná u pokladny u brány parku z ulice Eggenberger Allee a končí u vchodu do Archeologického muzea v severní části parku, odkud se k bráně vrátíte cestou kolem kavárny Pavillon. Z centra Štýrského Hradce dojedete tramvají linky 1 ve směru Eggenberg/UKH na zastávku Schloss Eggenberg asi za 15 minut a odtud dojdete k bráně za pár minut ulicí Schloßstraße; tramvaj linky 7 staví na zastávce Eggenberger Allee. Pokud už jste v parku, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Vstup do parku je placený: v roce 2026 stojí vstupenka 3 eura pro dospělé, 6 eur pro rodinu a 50 centů pro děti od 6 do 18 let, mladší děti mají vstup zdarma a s kartou Graz Card je vstup volný. Park je otevřen denně po celý rok, od 15. března do 31. října od 8:00 do 19:00 a od listopadu do 14. března od 8:00 do 17:00, 1. ledna od 10:00, a 24. a 25. prosince je park zavřený. Reprezentační sály (Prunkräume) si můžete prohlédnout jen s průvodcem, od 20. března do 31. října 2027, od úterý do neděle v 11:00, 12:00, 14:00 a 16:00; prohlídka trvá asi 50 minut a vstupenka s prohlídkou stojí 20 eur. Ve stejné sezóně jsou od úterý do neděle od 10:00 do 17:00 otevřeny Stará galerie, Mincovní kabinet a Archeologické muzeum. Od listopadu do 19. března jsou sály i muzea zavřené a pávi se po parku procházejí od jara do podzimu. V parku chodíte po štěrkových cestičkách a do kopce vede jen klikatá stezka na Růžový pahorek. Toalety jsou u pokladny u brány, a když je zámek otevřený, také v přízemí u nádvoří. Na procházku si naplánujte asi hodinu a půl, s prohlídkou sálů a muzeí asi 3 hodiny.
Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.
Zámek Eggenberg v aplikaci Turi
Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.
Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny
Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.
Stojí za vidění
Zámek Eggenberg na západním okraji Štýrského Hradce, na úpatí vrchu Plabutsch, začal v roce 1625 stavět kníže Hans Ulrich von Eggenberg a jeho půdorys je kalendář vepsaný do zdí. Od roku 2010 patří zámek s parkem spolu se Starým Městem Štýrského Hradce ke světovému dědictví UNESCO. Kolem se rozkládá romantický krajinářský park o rozloze téměř 18 hektarů, s Růžovým pahorkem, Zahradou planet a volně se procházejícími pávy. V zámku a v parku sídlí muzea Joanneum: Stará galerie (Alte Galerie), Mincovní kabinet (Münzkabinett) a Archeologické muzeum.
Foto Isiwal, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons1
Atrakce
Pávi
V parku Eggenberg se od jara do podzimu volně procházejí pávi. Žijí tu jak modří pávi korunkatí, tak úplně bílí pávi. Rozhlížejte se po trávnících a pod stromy, protože ptáci chodí, kam chtějí. Jsou to zvířata žijící na svobodě, proto je pozorujte v klidu a z určité vzdálenosti.
Foto Allie_Caulfield from Germany, CC BY 2.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka
Zámek Eggenberg
Zámek objednal v roce 1625 kníže Hans Ulrich von Eggenberg, císařský místodržitel z rodu, který byl tehdy ve Štýrsku nejmocnější. Přestavěl staré rodové sídlo, které asi o 150 let dříve vybral jeho praděd. Projektoval ho Giovanni Pietro de Pomis a po jeho smrti v roce 1631 stavbu dokončili jiní mistři; zdi stály kolem roku 1635. Podívejte se na prosté, vodorovné fasády a čtyři nárožní věže, vyšší o jedno a půl patra. Celek překvapivě připomíná španělský palác a klášter El Escorial u Madridu.
Foto Bambschi4, CC BY-SA 3.0 at, Wikimedia Commons3
Atrakce
Zámek jako kalendář
Zámek byl vymyšlen jako model vesmíru a kalendáře. Má 365 vnějších oken, jedno na každý den v roce, a v reprezentačním patře 52 oken, tolik, kolik má rok týdnů. V každém patře je 31 místností, jako dní v nejdelším měsíci, 24 reprezentačních sálů uspořádaných do kruhu představuje hodiny dne a čtyři nárožní věže odpovídají ročním obdobím. V srdci sálů je Sál planet s malbami Hanse Adama Weissenkirchera, dokončenými v letech 1684-1685, se 7 planetami a 12 znameními zvěrokruhu. Reprezentační sály, bez elektřiny a osvětlené svíčkami, si prohlédnete jen s průvodcem, od 20. března do 31. října.
Foto Stefan Holzner, CC BY-SA 3.0 at, Wikimedia Commons4
Budova / památka
Nádvoří
Branou, nad kterou kníže umístil svůj audienční sál, vstoupíte na nádvoří. Ze tří stran ho obklopují arkády na pilířích, ve třech úrovních, a křídla dělí vnitřek zámku na jedno velké a dvě menší nádvoří. Ve věži přímo uprostřed zámku se skrývá gotická mariánská kaple, starší než zámek: papežská odpustková listina z 30. května 1470 uvádí, že už byla hotová. Podívejte se nahoru na rytmus arkád, patro nad patrem.
Foto Hiltibold from Österreich, CC BY 2.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka
Stará galerie a Mincovní kabinet
V zámku sídlí dvě muzea Joanneum. V prvním patře ukazuje Stará galerie (Alte Galerie) ve 22 sálech evropské umění od středověku do konce 18. století, mimo jiné díla Lucase Cranacha staršího a Pietera Bruegela staršího a také obrazy Giovanniho Pietra de Pomise, architekta tohoto zámku. V přízemí, se vstupem z nádvoří, je Mincovní kabinet (Münzkabinett) s mincemi ze Štýrska, například s tolarem s panterem, raženým ve Štýrském Hradci v roce 1575 pro arcivévodu Karla Druhého. Obě muzea jsou otevřena od 20. března do 31. října, od úterý do neděle.
Foto Allie_Caulfield from Germany, CC BY 2.0, Wikimedia Commons6
Atrakce
Růžový pahorek (Rosenhügel)
Tento umělý pahorek začal v roce 1833 navršovat hlavní zahradník Franz Matern pro hraběte Herbersteina a byl nejdůležitějším místem celého parku. Klikatá stezka vede mezi růžemi a jehličnany na vrchol, kde jako kdysi stojí dřevěný slunečník, který dává stín. Pahorek časem zarostl a v zimě na přelomu let 2007 a 2008 byl obnoven podle starých katalogů rostlin. Roste tu asi 350 keřů starých růží, výhradně odrůd známých před rokem 1835, které kvetou od konce května po celý červen.
Foto Allie_Caulfield from Germany, CC BY 2.0, Wikimedia Commons7
Atrakce
Zahrada za zámkem (Herrschaftsgartel)
Za zámkem leží malá zahrada, nazývaná Herrschaftsgartel, tedy panská zahrádka, nebo také snídaňová zahrada. Založil ji v roce 1848 hlavní zahradník Friedrich Wägener jako soukromou zahradu rodiny majitelů. Po letech zapomnění byla zahrada obnovena. Odtud je dobře vidět zadní fasáda zámku a jeho nárožní věže.
Foto Anna Saini, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Atrakce
Krajinářský park a jezírko
Barokní zahrada knížat z Eggenbergu měla vzory ze zimostrázu a vysoké stříhané živé ploty. V 19. století ji hrabata z Herbersteinu proměnila v anglický krajinářský park a odstranila rovné aleje, bludiště z živých plotů a barokní terasu. Zahradníci Franz Matern a Friedrich Wägener ze Slezska komponovali park jako dokonalý obraz krajiny, se skupinami stromů, loukami, jezírkem a výhledy. Dnes má park téměř 18 hektarů a patří k nejcennějším zahradním památkám Rakouska.
Foto NearEMPTiness, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka
Archeologické muzeum
Archeologické muzeum, znovu otevřené v roce 2009, je ukryté hluboko v zemi, takže z parku ho skoro není vidět. Výstava zahrnuje přes 1200 předmětů z různých období. Nejslavnější je bronzový kultovní vozík ze Strettwegu ze 7. století před naším letopočtem: žena uprostřed zvedá misku a kolem stojí pěší postavy, jezdci a zvířata podobná jelenům. Našli ho v roce 1851 v knížecím hrobě u Judenburgu. Uvidíte tu také slavnou masku z Kleinkleinu.
Foto Gugganij, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons10
Budova / památka
Lapidárium
Lapidárium bylo postaveno na základech bývalé oranžérie a uzavírá pohled v Zahradě planet. Uvnitř je jedna z největších sbírek římských kamenů s nápisy a reliéfy ve Východních Alpách: 96 vybraných památek a 3 mozaikové podlahy. Většina pochází z náhrobků ze Štýrska a z části dnešního Slovinska, takže z kamenů se na vás dívají portréty Římanů, s jejich oděvy a služebníky. Je tu také hrobka Římana jménem Cantius.
Foto Allie_Caulfield from Germany, CC BY 2.0, Wikimedia Commons11
Atrakce
Zahrada planet (Planetengarten)
V severním cípu parku byla kdysi barokní kuchyňská zahrada, pak zelinářská zahrada a školka stromů a po druhé světové válce území zarostlo. Na přelomu let 1999 a 2000 tu Helga Tornquist navrhla novou zahradu z několika částí a každá je ve znamení jedné ze 7 planet, stejně jako v Sále planet v zámku. Mars poznáte podle trnitých červených dřišťálů, Venuši podle živých plotů z růží a záhonů z proplétajících se srdcí a Měsíc je bílá zahrada ve stínu tisů, s jezírkem s lekníny. Cestičky pod popínavým štědřencem mají připomínat sluneční paprsky.
Všechny body (15)
Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.
Atrakce 6
Pávi ★V parku Eggenberg se od jara do podzimu volně procházejí pávi. Žijí tu jak modří pávi korunkatí, tak úplně bílí pávi. Rozhlížejte se po trávnících a pod stromy, protože ptáci chodí, kam chtějí. Jsou to zvířata žijící na svobodě, proto je pozorujte v klidu a z určité vzdálenosti.
Zámek jako kalendář ★Zámek byl vymyšlen jako model vesmíru a kalendáře. Má 365 vnějších oken, jedno na každý den v roce, a v reprezentačním patře 52 oken, tolik, kolik má rok týdnů. V každém patře je 31 místností, jako dní v nejdelším měsíci, 24 reprezentačních sálů uspořádaných do kruhu představuje hodiny dne a čtyři nárožní věže odpovídají ročním obdobím. V srdci sálů je Sál planet s malbami Hanse Adama Weissenkirchera, dokončenými v letech 1684-1685, se 7 planetami a 12 znameními zvěrokruhu. Reprezentační sály, bez elektřiny a osvětlené svíčkami, si prohlédnete jen s průvodcem, od 20. března do 31. října.
Růžový pahorek (Rosenhügel) ★Tento umělý pahorek začal v roce 1833 navršovat hlavní zahradník Franz Matern pro hraběte Herbersteina a byl nejdůležitějším místem celého parku. Klikatá stezka vede mezi růžemi a jehličnany na vrchol, kde jako kdysi stojí dřevěný slunečník, který dává stín. Pahorek časem zarostl a v zimě na přelomu let 2007 a 2008 byl obnoven podle starých katalogů rostlin. Roste tu asi 350 keřů starých růží, výhradně odrůd známých před rokem 1835, které kvetou od konce května po celý červen.
Zahrada za zámkem (Herrschaftsgartel) ★Za zámkem leží malá zahrada, nazývaná Herrschaftsgartel, tedy panská zahrádka, nebo také snídaňová zahrada. Založil ji v roce 1848 hlavní zahradník Friedrich Wägener jako soukromou zahradu rodiny majitelů. Po letech zapomnění byla zahrada obnovena. Odtud je dobře vidět zadní fasáda zámku a jeho nárožní věže.
Krajinářský park a jezírko ★Barokní zahrada knížat z Eggenbergu měla vzory ze zimostrázu a vysoké stříhané živé ploty. V 19. století ji hrabata z Herbersteinu proměnila v anglický krajinářský park a odstranila rovné aleje, bludiště z živých plotů a barokní terasu. Zahradníci Franz Matern a Friedrich Wägener ze Slezska komponovali park jako dokonalý obraz krajiny, se skupinami stromů, loukami, jezírkem a výhledy. Dnes má park téměř 18 hektarů a patří k nejcennějším zahradním památkám Rakouska.
Zahrada planet (Planetengarten) ★V severním cípu parku byla kdysi barokní kuchyňská zahrada, pak zelinářská zahrada a školka stromů a po druhé světové válce území zarostlo. Na přelomu let 1999 a 2000 tu Helga Tornquist navrhla novou zahradu z několika částí a každá je ve znamení jedné ze 7 planet, stejně jako v Sále planet v zámku. Mars poznáte podle trnitých červených dřišťálů, Venuši podle živých plotů z růží a záhonů z proplétajících se srdcí a Měsíc je bílá zahrada ve stínu tisů, s jezírkem s lekníny. Cestičky pod popínavým štědřencem mají připomínat sluneční paprsky.
Budova / památka 5
Zámek Eggenberg ★Zámek objednal v roce 1625 kníže Hans Ulrich von Eggenberg, císařský místodržitel z rodu, který byl tehdy ve Štýrsku nejmocnější. Přestavěl staré rodové sídlo, které asi o 150 let dříve vybral jeho praděd. Projektoval ho Giovanni Pietro de Pomis a po jeho smrti v roce 1631 stavbu dokončili jiní mistři; zdi stály kolem roku 1635. Podívejte se na prosté, vodorovné fasády a čtyři nárožní věže, vyšší o jedno a půl patra. Celek překvapivě připomíná španělský palác a klášter El Escorial u Madridu.
Nádvoří ★Branou, nad kterou kníže umístil svůj audienční sál, vstoupíte na nádvoří. Ze tří stran ho obklopují arkády na pilířích, ve třech úrovních, a křídla dělí vnitřek zámku na jedno velké a dvě menší nádvoří. Ve věži přímo uprostřed zámku se skrývá gotická mariánská kaple, starší než zámek: papežská odpustková listina z 30. května 1470 uvádí, že už byla hotová. Podívejte se nahoru na rytmus arkád, patro nad patrem.
Stará galerie a Mincovní kabinet ★V zámku sídlí dvě muzea Joanneum. V prvním patře ukazuje Stará galerie (Alte Galerie) ve 22 sálech evropské umění od středověku do konce 18. století, mimo jiné díla Lucase Cranacha staršího a Pietera Bruegela staršího a také obrazy Giovanniho Pietra de Pomise, architekta tohoto zámku. V přízemí, se vstupem z nádvoří, je Mincovní kabinet (Münzkabinett) s mincemi ze Štýrska, například s tolarem s panterem, raženým ve Štýrském Hradci v roce 1575 pro arcivévodu Karla Druhého. Obě muzea jsou otevřena od 20. března do 31. října, od úterý do neděle.
Archeologické muzeum ★Archeologické muzeum, znovu otevřené v roce 2009, je ukryté hluboko v zemi, takže z parku ho skoro není vidět. Výstava zahrnuje přes 1200 předmětů z různých období. Nejslavnější je bronzový kultovní vozík ze Strettwegu ze 7. století před naším letopočtem: žena uprostřed zvedá misku a kolem stojí pěší postavy, jezdci a zvířata podobná jelenům. Našli ho v roce 1851 v knížecím hrobě u Judenburgu. Uvidíte tu také slavnou masku z Kleinkleinu.
Lapidárium ★Lapidárium bylo postaveno na základech bývalé oranžérie a uzavírá pohled v Zahradě planet. Uvnitř je jedna z největších sbírek římských kamenů s nápisy a reliéfy ve Východních Alpách: 96 vybraných památek a 3 mozaikové podlahy. Většina pochází z náhrobků ze Štýrska a z části dnešního Slovinska, takže z kamenů se na vás dívají portréty Římanů, s jejich oděvy a služebníky. Je tu také hrobka Římana jménem Cantius.
Toalety / pokladny / parkoviště 4
Brána a pokladna parkuProcházka začíná u pokladny u brány parku z ulice Eggenberger Allee. Tady si koupíte vstupenku do parku a vedle pokladny jsou toalety. Štěrková alej odtud vede přímo k zámku, pak trasa obejde zámek, vystoupá na Růžový pahorek a končí na severu parku, u Zahrady planet a Archeologického muzea.