Koaly ★Koaly žijí v Schönbrunnu od roku 2002, v bývalém pavilonu nosorožců z roku 1955. Koala jí téměř výhradně eukalyptové listy, které jí dávají velmi málo energie, a proto prospí až 18-20 hodin denně. Ve vedlejším výběhu skáčou klokani Bennettovi, malí klokani z Austrálie a Tasmánie. Krmení koal je každý den v 16.00.
Pandy velké ★Pandy velké žijí v Schönbrunnu od roku 2003. V roce 2007 se tu narodilo první mládě pandy v Evropě počaté přirozenou cestou a v roce 2016 tu samice jako první v zoo na světě sama odchovala dvojčata. Od dubna 2025 tu žije nový pár z Číny: samice Lan Yun a samec He Feng. Panda jí hlavně bambus, často i přes deset kilogramů denně.
Žirafy ★První žirafa přijela do Schönbrunnu v roce 1828 jako dar egyptského místokrále a ve Vídni vyvolala módu vzorů „à la girafe“. V roce 1858 se tu narodila první žirafa na evropském kontinentu. V roce 2017 dostal historický pavilon žiraf prosklenou zimní zahradu a nový žirafí park získal ekologickou cenu města Vídně. Krk žirafy měří téměř 2 metry, a přitom má jen 7 obratlů, stejně jako krk člověka.
Orangutani v ORANG.erie ★ORANG.erie je bývalý císařský skleník z roku 1821, který zoo obnovila a v roce 2009 předala orangutanům. Název spojuje slova orangutan a oranžérie. První orangutan zoo se do tohoto skleníku nastěhoval už v roce 1878 a ve 20. století byla budova filmovým ateliérem a studiem televize ORF. Orangutani tráví většinu života na stromech a jejich jméno v malajštině znamená „člověk lesa“.
Sloni afričtí ★První slon přijel do Schönbrunnu už v 18. století a v roce 1906 se tu narodil slon počatý v zoo, jeden z prvních takových na světě. Dnes zoo chová výhradně slony africké. V roce 2013 se tu narodil první slon na světě počatý umělým oplodněním zmraženým spermatem. Trénink slonů můžete vidět každý den v 10.00.
Polarium ★V Polariu žijí tučňáci skalní, tučňáci patagonští a lachtani hřivnatí. Přes skla je vidět, jak se potápějí. Tučňáky skalní snadno poznáte podle žlutých per nad očima a po skalách skáčou snožmo. Krmení lachtanů je v 10.30 a 15.30 a tučňáků skalních v 11.30, každý den kromě úterý.
Lední medvědi ★Výběh Země Františka Josefa byl otevřen v roce 2014, kdy se lední medvědi po letech vrátili do Vídně. Název pochází od arktického souostroví, které v roce 1873 objevila rakousko-uherská polární výprava. Lední medvěd má černou kůži a jeho srst jen vypadá bíle: chlupy jsou průhledné a uvnitř duté. Skvěle plave a dokáže plavat mnoho hodin.
Nosorožci indičtí ★Nosorožci indičtí mají jeden roh a tlustou kůži v záhybech, které vypadají jako pláty brnění, odtud jejich německý název Panzernashorn. První nosorožec přijel do Schönbrunnu v roce 1856. V parku nosorožců žijí spolu s antilopami jeleními a nilgau, stejně jako v Indii a Nepálu. Krmení nosorožců je každý den ve 14.00.
Tygři sibiřští ★Tygři sibiřští, kterým se říká také amurští, jsou největší kočky na světě. Žijí na ruském Dálném východě, kde jsou v zimě silné mrazy, a proto mají hustou srst a vrstvu tuku. Na rozdíl od domácích koček mají rádi vodu a dobře plavou. Krmení tygrů je v 15.00 v pondělí, úterý, čtvrtek, pátek a neděli.
Lvi ★Za života Marie Terezie se ve zvěřinci šelmy nechovaly, první vlci a medvědi přijeli v roce 1781. Výběh lvů byl přestavěn v roce 2022: lvi dostali nové skály, které jim dávají stín, úkryt před deštěm a místo k pozorování okolí. Lev je jediná kočkovitá šelma, která žije ve smečce, a řev samce je slyšet na několik kilometrů.
Hroši ★Pavilon hrochů byl obnoven a rozšířen v roce 2001. Hroch tráví den ve vodě a v noci vychází na souš spásat trávu. Přestože váží přes tunu, neplave jako jiná zvířata: chodí po dně a odráží se od něj. Ve stejné budově žijí kaloni egyptští, ovocožraví letouni.
Pavilon akvárií a terárií ★Pavilon akvárií a terárií byl otevřen v roce 1959 na místě bývalého pavilonu pštrosů a plazů a byl tehdy největší svého druhu v Evropě. Dnes je tu největší živý korálový útes v Rakousku, pavilon krokodýlů a tunel, ve kterém je voda s rybami z Amazonie nad vámi. Zoo tu vede jeden z největších chovů leguánů nosorohých na světě, ohrožených ještěrů z Karibiku. Nad hlavami poletují tropičtí motýli.
Ptačí pavilon a ibisové skalníV ptačím pavilonu a ve voliérách žijí papoušci a další ptáci z teplých krajin. Vedle žijí ibisové skalní, černí ptáci s lysou červenou hlavou a dlouhým zahnutým zobákem. Kdysi hnízdili i v Rakousku, ale vyhynuli tu před několika sty lety, a dnes je vědci znovu učí létat na zimu přes Alpy do Itálie. Krmení ibisů je každý den ve 13.00.
Lemuři kata a giboniLemuři kata žijí v přírodě jen na Madagaskaru. Snadno je poznáte podle černobíle kroužkovaného ocasu, který nosí vysoko jako vlajku, aby skupina držela pohromadě. Ráno rádi sedí s roztaženými tlapkami a vyhřívají si břicho na slunci. Vedle, na ostrově, žijí giboni lar, kteří přelétají mezi větvemi na dlouhých pažích.
Tučňáci HumboldtoviTučňáci Humboldtovi pocházejí z pobřeží Peru a Chile, kde proudí studený Humboldtův proud, podle kterého dostali jméno. Led nepotřebují: hnízdí v norách a skalních štěrbinách. Pod vodou plavou rychle jako torpéda a na souši se kolébavě batolí. Krmení je v 11.00, každý den kromě úterý.
Polární vlciPolární vlci žijí v lesním výběhu na svahu kopce. V přírodě žijí na dalekém severu Kanady a v Grónsku, kde je v zimě několik měsíců tma. Hustá, téměř bílá srst je chrání před mrazem. Vlci žijí ve smečkách a v Schönbrunnu se už narodila mláďata. Krmení vlků je v 11.30 v pondělí, úterý, čtvrtek, pátek a neděli.
Rysi a puštíci bělavíRys je největší divoká kočka Evropy, žije i v Alpách a v polských horách. Poznáte ho podle štětiček na uších a krátkého ocasu. Loví hlavně srnčí zvěř: připlíží se blízko a zaútočí několika skoky. Vedle, v lese, žijí puštíci bělaví, velké sovy, které zoo pomáhá vrátit do lesů kolem Vídně.
Medvědi brýlatíMedvědi brýlatí jsou jediní medvědi Jižní Ameriky a žijí v lesích And. Jméno mají podle světlých skvrn kolem očí, u každého trochu jiných. Skvěle šplhají po stromech a jedí hlavně rostliny. Tento výběh na svahu vznikl v roce 2002 a sdílejí ho s nosály.
Pandy červenéPanda červená je velká jako kočka, má rezavou srst a pruhovaný ocas. Navzdory jménu není blízkou příbuznou pandy velké, tvoří vlastní čeleď zvířat. Také jí bambus a pomáhá jí v tom přídatný „palec“, tedy prodloužená kost zápěstí.
Pelikáni kadeřavíPelikáni kadeřaví patří k největším létajícím ptákům: rozpětí jejich křídel dosahuje asi 3 metrů. Jméno mají podle kadeřavých per na hlavě. Vak pod zobákem jim slouží jako síť k lovu ryb. V Evropě hnízdí mimo jiné v Řecku a v deltě Dunaje.
Park Jižní AmerikyJe to velká louka s rybníkem, kde spolu žijí zvířata z Jižní Ameriky: nandu, seriemy rudonohé, vikuně, mravenečníci velcí a kapybary. Kapybara je největší hlodavec světa. Mravenečník v přírodě sní denně tisíce mravenců a termitů a vysouvá přitom jazyk dlouhý asi 60 centimetrů. Krmení je každý den ve 14.30.
GepardiGepard je nejrychlejší suchozemské zvíře: na krátkém úseku běží rychlostí až kolem 100 kilometrů za hodinu. Výběh gepardů naproti Císařskému pavilonu připomíná vyschlé koryto řeky a od lidí ho odděluje vodní příkop, takže gepardy vidíte bez skla. Na rozdíl od lvů a tygrů gepard neumí řvát, zato přede a cvrliká jako pták.