Žirafa síťovaná ★Žirafy síťované žijí na savaně naproti Afrykariu spolu se zebrami Chapmanovými a pštrosy. Pocházejí z východní Afriky: ze severní Keni, jižní Etiopie a Somálska. Poznáte je podle výrazné kresby velkých hnědých skvrn oddělených světlými liniemi jako síť. Žirafa dokáže běžet rychlostí od 32 do 60 km/h.
Levhart sněžný ★Levhart sněžný, neboli irbis, žije ve vysokých horách Střední Asie. Má hustou, světle šedou srst s tmavými rozetami, která ho maskuje mezi skalami a sněhem. Na rozdíl od jiných velkých koček, které mají žluté nebo oranžové oči, mají irbisové oči modré, zelené nebo šedé.
Tuleň obecný ★Tuleni obecní plavou v tulením bazénu. Tuleň obecný má krátkou, „kočičí“ tlamu a velké oči a ze tří druhů tuleňů žijících v Baltském moři právě jeho můžete vidět ve vratislavské zoo. Na rozdíl od lachtanů nemá ušní boltce a na souši se pohybuje plazením po břiše.
Nosorožec indický ★Nosorožci indičtí žijí v pavilonu Terai, otevřeném v roce 2012, a ve výběhu pro více druhů, který sdílejí s muntžaky a gibony kápovými. Mají jeden roh dlouhý asi 25 cm a kůži v silných záhybech a samec váží přes 2 tuny. V roce 2021 se tu narodila samice, což byla důležitá událost pro chov tohoto druhu.
Klokan rudý ★Klokan rudý je největší žijící vačnatec. Pochází z vyprahlých plání Austrálie a pohybuje se dlouhými skoky na mohutných zadních nohách, přičemž se opírá o ocas. Rudí jsou hlavně samci, samice mají často šedomodrou srst. Klokani žijí ve výběhu ve staré části zoo, nedaleko klokanů Bennettových.
Šimpanz učenlivý ★Rodina šimpanzů žije v pavilonu lidoopů s vnitřním i venkovním výběhem. Šimpanzi jsou s námi příbuzní z 98,4 %. Ve výběhu stojí umělé termitiště, do kterého ošetřovatelé schovávají pamlsky, a obměňované „hračky“ nedovolí, aby se nudili. Zoo doporučuje věnovat jim půl hodiny: pak uvidíte, kolik mají chování podobného našemu.
Lenochod dvouprstý ★Lenochod dvouprstý z deštných pralesů Jižní Ameriky tráví většinu života zavěšený hlavou dolů mezi větvemi a pohybuje se velmi pomalu, aby šetřil energii. Před poslední dobou ledovou žily stovky druhů lenochodů, dnes jich zbylo jen šest. Vratislavští lenochodi jsou ambasadory svého druhu při vzdělávacích programech.
Pavián masajský ★Paviáni masajští mají skalnatý výběh postavený v roce 1939 z žulových bloků ze Strzegomi, který od začátku slouží paviánům. Tlupa je početná, takže snadno nahlédnete do každodenního života opic: probírání srsti, hry mláďat a spory o postavení. Latinský název cynocephalus znamená řecky „psí hlava“, podle tvaru čenichu.
Slon indický ★V pavilonu slonů žijí dvě slonice indické, Birma a Toto, narozené v roce 1960 v Thajsku. Birma přijela do Vratislavi v roce 1981 z cirkusové základny v Julinku a Toto v roce 2007. Zoo je pro ně domovem po těžkém životě v cirkusech. Chobot slona má asi 40 000 svalů a v kalendáři ukázkových krmení je i setkání s ošetřovateli slonů.
Tygr sumaterský ★Tygr sumaterský je nejmenší žijící poddruh tygra a jediný, který přežil na ostrovech Sundského souostroví. Má husté, úzké pruhy a výrazné licousy. Narození a odchov čtyřčat byly světovým úspěchem vratislavské zoo, protože tak početný vrh je opravdová vzácnost. Nadace DODO podporuje ochranu těchto tygrů na Sumatře.
Hrošík liberijský ★Hrošík liberijský žije v pavilonu slonů. Tento příbuzný hrocha obojživelného je několikrát menší a žije skrytě v lesích a bažinách západní Afriky, hlavně v Libérii. Je aktivní v noci a den tráví ukrytý v houštině nebo ve vodě.
Plameňák růžový (flamingo) ★Plameňáci růžoví, největší plameňáci světa, mají od 23. května 2024 nový celoroční pavilon s jezírkem, jehož vodu lze osolit, a voliéru s rybníčkem, potůčkem a malou fontánou. Rybníček sdílejí s poláky Baerovými a pižmovkami bělokřídlými. Růžovou barvu peří vděčí barvivům z potravy, kterou cedí zobákem jako sítem.
Manul ★Manul je divoká kočka ze stepí a kamenitých hor Střední Asie, velká jako velká domácí kočka, s velmi hustou srstí a nízko posazenýma ušima. Na rozdíl od jiných malých koček má kulaté zornice, a proto platí za kočku s nejvýraznější mimikou. Snese mráz až do minus 50 stupňů a zoo spolu s nadací DODO podporuje ochranu manulů v přírodě.
Draci Indonésie (varani komodští) ★Část Terária s výběhy pro varany komodské, největší žijící ještěry, kterým se říká komodští draci. V přírodě žijí na několika ostrovech Indonésie, pro které byl v roce 1980 vytvořen Národní park Komodo, a jsou ohrožení vyhynutím. Během rekonstrukce Terária je pro lidi na vozíku přístupná jen tato část.
Lemur kata ★Lemuři kata bydlí na lemuřích ostrovech a v pavilonu Madagaskar. Tato zvířata z Madagaskaru mají dlouhý ocas s černobílými kroužky a na rozdíl od většiny lemurů jsou aktivní ve dne. Když se vyhřívají, sedí s roztaženými končetinami, břichem ke slunci.
Panda červená ★Panda červená, které se říká také panda malá, pochází z horských lesů Himálaje a jižní Číny. Má rezavou srst, světlou masku na čenichu a dlouhý pruhovaný ocas. Navzdory jménu a podobné stavbě lebky a zubů není blízkou příbuznou pandy velké, ale patří do vlastní čeledi. Ve Vratislavi se pandy červené chovají od roku 2011.
Hroch obojživelný ★Hroši obojživelní bydlí v Afrykariu, v části věnované východní Africe, kde je uvidíte nad vodou i skly pod vodou. Nozdry hrocha se po ponoření zavírají a pod vodou vydrží přes 10 minut. Do roku 1945 žilo a rozmnožovalo se ve vratislavské zoo přes deset hrochů.
Tučňák brýlový ★Tučňák brýlový, nazývaný také tučňák africký, je jediný tučňák žijící v Africe: obývá pobřeží a ostrovy na jihu kontinentu a je kriticky ohrožený. Ve Vratislavi bydlí na Pobřeží koster v Afrykariu, kam na podzim 2014 přijelo 55 tučňáků. Zoo podporuje organizaci SANCCOB, která léčí divoké tučňáky a vypouští je zpět do moře.
Okapi ★Okapi je plachý obyvatel lesů Ituri v Demokratické republice Kongo, který byl vědecky popsán teprve v roce 1901. Pruhy na nohou připomínají zebru, ale nejbližším příbuzným okapi je žirafa. Od konce roku 2013 žijí okapi ve Vratislavi v rámci evropského chovného programu a zoo sbírá staré mobilní telefony v akci „Oddaj telefon, ocal okapi!“ (Odevzdejte telefon, zachraňte okapi!).
Vlčí útočiště (vlci) ★Výběh vlků evropských vznikl v rámci vzdělávacího projektu „Wilk szary w zoo Wrocław“ (Vlk šedý v zoo Vratislav) a připomíná kus lesa. Má ukazovat, jak důležitá je ochrana vlka, který je v Polsku přísně chráněný od roku 1998. Prsty vlka spojuje malá blána, díky které se tlapy neboří do sněhu.
Medvěd hnědý ★Medvědi hnědí bydlí v evropské části zoo, u výběhů rysů, koček divokých a makaků magotů. Jednou z obyvatelek je Przemisia: medvědice odchycená v okolí Přemyšlu, která přijela do Vratislavi na začátku roku 2010 na dva roky, ale ukázalo se, že trpí epilepsií a další cestu by nezvládla, a tak tu dostala vlastní výběh. Navzdory jménu bývá srst medvěda hnědého i světlá nebo téměř černá.
Rys ostrovid ★Rysové bydlí ve výběhu v evropské části zoo, otevřeném v dubnu 2012 spolu s výběhem koček divokých. Rys je největší divoká kočka Polska, se štětičkami na uších a krátkým ocasem. V Polsku žijí dvě populace: nížinná, více plavá, a karpatská, výrazněji skvrnitá.
Zubr ★Zubr je největší suchozemský savec Evropy a liší se od amerického bizona. Vratislavská zoo má dlouhou historii chovu zubrů a zvířata s vratislavským původem se od počátku podílela na obnově druhu, který v přírodě zcela vyhynul. Zoo také podporuje Stowarzyszenie Miłośników Żubrów (Spolek přátel zubrů) a projekty návratu zubrů do přírody.
Kapustňák karibský ★Kapustňáci bydlí v Afrykariu, v části s džunglí u řeky Kongo. Jsou to savci, kteří celý život tráví ve vodě a nedokážou vylézt na souš. Vratislavské stádo dnes tvoří bratři dvojčata Armstrong a Gumle ze zoo v Odense a samice Abel, která přijela ze Singapuru v roce 2017; od založení stáda se tu narodilo pět mláďat.
Zebra Chapmanova ★Stádo zeber Chapmanových bydlí na prostorném výběhu naproti Afrykariu, spolu s žirafami síťovanými a pštrosy. Je to poddruh zebry stepní z jihu Afriky, blízce příbuzný s vyhubenou kvagou, a mezi černými pruhy má slabší, nahnědlé „stínové pruhy“. Mláďata zeber se tu rodí téměř každý rok.
Surikata ★Surikaty bydlí u Pavilonu lvů. Ráno po vylezení z nory stojí vedle sebe na zadních nohách, opřené o ocas, a vyhřívají se na slunci. Jsou to šelmy z čeledi promykovitých, které v Africe žijí ve skupinách a společně hrabou nory.
Lev jihoafrický ★Jihoafričtí lvi bydlí v Pavilonu lvů otevřeném 9. srpna 2024: samec přijel z Dánska a dvě samice z Francie. Lvi jsou jediné kočkovité šelmy, které žijí ve smečkách, a samice zůstávají ve své smečce celý život. Vedle Pavilonu lvů bydlí surikaty, takže stojí za to zajít k oběma výběhům během jedné procházky.
PštrosPštrosi sdílejí výběh savany se žirafami a zebrami, naproti Afrykariu. Pštros je největší žijící pták: nelétá, ale rychle běhá na dlouhých nohou se dvěma prsty. Samci mají černobílé peří, samice šedohnědé.
Zebra HartmannovaZebra Hartmannova je poddruh zebry horské ze západní Namibie a jihozápadní Angoly a skvěle si poradí na skalnatých svazích. Od zebry stepní se liší bílým břichem bez pruhů a kožním záhybem na hrdle. Když se díváte na její břicho, snadno uvěříte, že zebra je bílá s černými pruhy.
Medvěd himálajskýMedvěd himálajský žije nejen v Himálaji, ale v mnoha horských lesích Asie, od Íránu po Japonsko. Kvůli světlé skvrně ve tvaru půlměsíce na hrudi se mu říká také měsíční medvěd. Je blízce příbuzný s americkým baribalem.
Levhart obláčkovýLevhart obláčkový žije v lesích jihovýchodní Asie. Má šedobéžovou srst s velkými tmavými skvrnami, které připomínají mraky, odtud jeho jméno. Dokáže otevřít čelisti víc než kterákoli jiná kočka a jeho dlouhé špičáky připomínají špičáky vyhynulého šavlozubého tygra.
Kočka cejlonskáKočka cejlonská je nejmenší divoká kočka světa, o polovinu menší než kočka domácí. Ve Vratislavi žije poddruh ze Srí Lanky. Kočky cejlonské jsou nejnovějšími obyvateli pavilonu Terai: uvidíte je ve venkovní voliéře nebo ve vnitřním výběhu.
Osel z PoitouOsel z Poitou je staré plemeno z francouzské provincie Poitou, jedno z největších plemen oslů, porostlé dlouhou, zplstnatělou srstí. Dříve sloužil k chovu mul a ve 20. století plemeno téměř zaniklo. Žije na Ranči. Na Ranči je dobře vidět, jak moc se liší od obyčejného osla domácího ze zóny Sahary.
Klokan Bennettův (klokan rudokrký)Klokan Bennettův, neboli klokan rudokrký, je malý klokan z jihovýchodní Austrálie a Tasmánie s narezlým zátylkem a rameny. Jako všichni klokani nosí mládě ve vaku. Žije ve výběhu klokanů, vedle klokanů rudých.
Kajka mořskáKajka mořská je velká mořská kachna ze severních pobřeží Evropy, Asie a Ameriky. Samice vystýlá hnízdo mimořádně teplým prachovým peřím, ze kterého se odedávna vyrábějí přikrývky. Samec je černobílý se zelenavým zátylkem, samice hnědá s tmavým proužkováním.
Piraňa NattererovaPiraně Nattererovy žijí v akváriu. Pocházejí z řek Jižní Ameriky a mají ostré, trojúhelníkové zuby. Mají velmi dobře vyvinutý čich a navíc vnímají chvění ve vodě, což jim pomáhá rychle najít kořist.
NutrieNutrie je velký hlodavec z Jižní Ameriky, výborný plavec s oranžovými řezáky, který žije u řek a jezer. V zoo stojí Domek nutrií, dřevěná budova, která vznikla nejpozději v roce 1890 a od začátku slouží nutriím.
Makak chocholatýMakak chocholatý, obyvatel pavilonu opic, žije v přírodě jen na indonéském ostrově Sulawesi (Celebes) a je kriticky ohrožený. Snadno ho poznáte podle černé srsti a trčící chocholky na hlavě. Jeden makak tohoto druhu, Naruto, se proslavil selfie pořízeným fotoaparátem cestovatele.
Kapucín žlutoprsýKapucín žlutoprsý z lesů východní Brazílie je kriticky ohrožený vyhynutím a vratislavská zoo ho chová. Má zlatavou hruď a břicho, tmavý hřbet a chápavý ocas, jakým se mohou pochlubit jen některé opice Nového světa. Kapucíni jsou velmi vynalézaví a obratně používají předměty.
Kočkodan horskýKočkodan horský pochází z horských lesů střední Afriky, má tmavou srst, narezlý hřbet a bílé vousy. Ve Vratislavi žijí kočkodani od 70. let a v roce 2010 sem přijela nová skupina z Paříže. Zoo je chová v rámci Evropského záchovného programu ohrožených druhů.
Pekari WagnerůvPekari Wagnerův, neboli pekari chacký, žije v suchých, trnitých křovinách Gran Chaca v Paraguayi, Bolívii a Argentině. Vědci ho nejprve popsali podle zkamenělin a považovali ho za vyhynulého, než byla v 70. letech 20. století objevena živá zvířata. Je ohrožený vyhynutím.
Mangabej rudohlavýMangabej rudohlavý pochází z lesů západní Afriky a má na hlavě rezavou čepičku a na krku bílý límec. Žije ve skupinách a hodně času tráví na zemi, kde hledá plody a semena. Je ohrožený vyhynutím a vratislavská zoo se účastní evropského programu jeho chovu.
Gibon kápovýGiboni kápoví žijí v pavilonu Terai a ve společném výběhu s nosorožci a muntžaky. Pocházejí z lesů Thajska a Kambodže. Samci jsou černí, samice světlé s tmavou „čepicí“ na hlavě. Za 50 let jejich počet v přírodě klesl o více než polovinu kvůli ztrátě lesů a lovu.
Talapoin gabonskýTalapoin je jedna z nejmenších opic Afriky, váží něco málo přes kilogram. Žije ve skupinách v lesích u řek Kamerunu, Gabonu a Konga, dobře plave a v nebezpečí skáče do vody. Má olivově nazelenalou srst a světlejší břicho.
Chvostan bělolícíU chvostana bělolícího se pohlaví snadno rozliší: samec je černý se světlou, téměř bílou tváří, samice šedohnědá. Tato opice žije v korunách stromů v lesích Guyanské vysočiny na severu Jižní Ameriky a její tvář byla předlohou pro tradiční lidové masky.
Kosman bělovousýKosman je maličká opička ze severovýchodní Brazílie s bílými štětičkami na uších. Zuby vyhlodává kůru stromů, aby vytekla pryskyřice, kterou se živí. Vratislavská zoo vede záchovný chov tohoto druhu. Žije v pavilonu opic, vedle dalších malých opic z Jižní Ameriky.
Lvíček zlatohlavýLvíček zlatohlavý je malá černá opička se zlatou hřívou kolem hlavy, která žije jen v nížinných lesích státu Bahia v Brazílii. Lvíčci jsou „občany Brazílie“, která tak chrání své přírodní dědictví. Žijí v pavilonu opic a zoo vede jejich záchovný chov.
Kočkodan DianinKočkodan Dianin z lesů západní Afriky vděčí za své jméno bílému pruhu na čele, který připomíná luk bohyně Diany. Má také bílé vousy a rezavý hřbet. Jako pojídač plodů pomáhá rozšiřovat semena a ve Vratislavi ho uvidíte v pavilonu opic.
Gueréza angolskáGueréza je černobílá opice z lesů Afriky s dlouhými bílými chlupy na ramenou a bílým koncem ocasu. Má vícekomorový žaludek s bakteriemi, které tráví celulózu, a proto se může živit listím. Už několik let se guerézy ve Vratislavi úspěšně chovají.
KapybaraKapybary, největší hlodavci světa, žijí u pavilonu slonů, v sousedství slonic a hrošíků liberijských. Pocházejí z Jižní Ameriky, žijí ve skupinách u vody a výborně plavou. Jejich jméno znamená v jazyce indiánů Tupi „jedlík trávy“.
Muntžak čínskýMuntžak je malý jelen z Číny a Tchaj-wanu, který žije ve výběhu Terai pro více druhů spolu s nosorožci a gibony. Samci mají krátké parůžky a z tlamy jim vyčnívají špičáky. Vyrušený muntžak vydává zvuk podobný štěkání.
Jeřáb mandžuskýJeřáb mandžuský je jedním z největších jeřábů světa: bílý, s černým krkem a červenou skvrnou lysé kůže na temeni hlavy. Ve východní Asii je symbolem štěstí, věrnosti a dlouhého života a páry jsou proslulé svými svatebními tanci.
Orel východníOrel východní, nazývaný také orel Stellerův, je jedním z nejtěžších orlů světa, s obrovským žlutým zobákem a bílými rameny. Žije na pobřeží severovýchodní Asie, kde loví hlavně ryby, a je ohrožený vyhynutím. Vratislavská zoo se účastní chovatelského programu tohoto druhu.
Labuť černokrkáLabuť černokrká pochází z jižní části Jižní Ameriky a z Falklandských ostrovů. Má bílé tělo, černý krk a hlavu a červený hrbolek u kořene zobáku. Rodiče často vozí mláďata na zádech. Ve Vratislavi plave na rybnících v severní části zoo.
Kur bankivskýKur bankivský je divoká slepice z lesů jižní a jihovýchodní Asie, předek slepice domácí, domestikovaný asi před 8000 lety. Kohout má červený hřebínek a lesklé zlatorezavé peří se zelenavým ocasem, slepice je zbarvená skromně.
Páv korunkatýPáv korunkatý je národním ptákem Indie. Samec se dvoří samicím tak, že rozprostře obrovskou vlečku s třpytivými „očky“, a jeho hlasitý křik je slyšet zdaleka. Samice jsou hnědé a vlečku nemají. Pávi žijí v Ptačím koutku (Ptasi Zakątek) spolu s hrabavými ptáky, v severní části zoo.
Páv zelenýPáv zelený, nazývaný také jávský nebo zlatý, má třpytivé zelenozlaté peří a vysokou, úzkou chocholku na hlavě. Žije v lesích jihovýchodní Asie a je ohrožený vyhynutím. Je blízkým příbuzným pávu korunkatého, ale má štíhlejší postavu a zelený krk.
Zoborožec kaferskýZoborožec kaferský žije hned vedle pavilonu zoborožců. Je to jeden ze dvou druhů zoborožců, které tráví většinu dne na zemi, a odpočívají a spí na stromech. Žije ve střední a jižní Africe, má černé peří a červený, neopeřený hrdelní vak.
Kasuár přilbovýKasuár je velký nelétavý pták z lesů Nové Guineje a severovýchodní Austrálie, s kostěnou přilbou na hlavě a modrým krkem s červenými kožními laloky. Kasuáři jsou stejně jako všichni ptáci potomky dinosaurů, kteří přežili vymírání před 66 miliony let. Zoo se účastní chovatelského programu tohoto druhu.
Sovice sněžníSovice sněžní, nazývaná také sova sněžná, žije v arktické tundře Eurasie a Severní Ameriky a loví i ve dne, protože v létě na dalekém severu téměř není noc. Samci jsou skoro celí bílí, samice mají tmavé skvrny. Druh je ohrožený vyhynutím.
Puštík hnědýPuštík hnědý je velká sova z lesů jižní a jihovýchodní Asie, s čokoládově hnědým peřím a světlým obličejem s tmavými kroužky kolem očí. Loví v noci a den prospí v hustých korunách stromů. Ve Vratislavi žije ve voliérách ptáků v severní části zoo, u mostu Zwierzyniecki.
Ibis skalníIbis skalní má lysou červenou hlavu, dlouhý zahnutý zobák a chocholku peří vzadu. Ještě v 17. století hnízdil v Evropě, mimo jiné v Rakousku a Švýcarsku, dnes žije ve volné přírodě hlavně v Maroku a je ohrožený vyhynutím. Ve Vratislavi žije ve voliérách ptáků v severní části zoo, u mostu Zwierzyniecki.
Husice orinockáHusice orinocká je husa z Jižní Ameriky, která žije u řek mezi lesy a savanami, mimo jiné v povodí Orinoka a Amazonky. Má světlou hlavu a krk, rezavé břicho a tmavá křídla. Na rozdíl od většiny hus ráda posedává na větvích stromů.
Krkavec tlustozobýKrkavec tlustozobý žije ve východní a jižní Africe, nejraději v horách. Má mohutný, vysoký zobák s bílou špičkou a bílou skvrnu na šíji a jako ostatní krkavcovití je velmi inteligentní a zvědavý. Ve Vratislavi žije ve voliérách ptáků v severní části zoo, u mostu Zwierzyniecki.
Zoborožec vrásčitýZoborožci vrásčití, polsky bělohrdlí, mají anglické jméno „vrásčití“ podle zvrásněné červené přilby na zobáku samce. Žijí v lesích Malajského poloostrova, Sumatry a Bornea. V červenci 2026 se samice Kora zazdila v dutině v pavilonu zoborožců a samec ji krmil škvírou. V srpnu se vylíhlo mládě: první úspěšný odchov tohoto druhu v polských zoologických zahradách.
Kachna filipínskáKachna filipínská je jediná kachna, která žije výhradně na Filipínách; v tagalštině se jmenuje „lesní kachna“. Má rezavou hlavu s tmavým proužkem přes oko a s čepičkou a šedé tělo. Kvůli lovu a mizení mokřadů její počty silně klesly.
Polák BaerůvPolák Baerův hnízdí v Rusku a severovýchodní Číně a zimuje v jihovýchodní Asii. Je kriticky ohrožený vyhynutím. Samci mají tmavou, zeleně lesklou hlavu a bílé oči a ve Vratislavi plavou v bazénu spolu s plameňáky.
Dikobraz indickýDikobraz indický je velký hlodavec z Asie, pokrytý několika vrstvami ostnů: pod dlouhými a tenkými se skrývají kratší a silnější. Když mu hrozí nebezpečí, naježí je a chrastí jimi, aby varoval útočníka. Ve vratislavské zoo se už narodila mláďata dikobrazů.
Barasinga bahenníBarasinga je jelen z podmáčených luk Indie a Nepálu. Jeho jméno znamená v hindštině „dvanáct výsad“, protože tolik jich může mít paroží samce. Živí se trávou a vodními rostlinami a v přírodě mu zbylo už jen malé území. Ve Vratislavi žije v západní části zoo, poblíž Velkého rybníka.
Husa indickáHusa indická, nazývaná také tibetská, má dva černé pruhy na zadní straně bílé hlavy. Hnízdí u jezer Střední Asie a na zimu přelétá přes Himálaj do Indie, přičemž stoupá do obrovských výšek, kde je vzduch velmi řídký.
Takin zlatýTakin zlatý je mohutný kopytník z hor Číny s hustou, zlatavou srstí, vzhledem podobný pižmoňovi, i když je blíže příbuzný ovcím. Nejaktivnější je večer a v noci. Vratislavské stádo vzniklo v roce 2017 a narození mláďat zde považuje zoo za velký chovatelský úspěch.
Berneška bělolícíBerneška bělolící je menší husa s bílým obličejem, černým krkem a stříbřitě šedým hřbetem. Hnízdí na arktických pobřežích Grónska, Svalbardu a Ruska a zimuje u Severního moře. V Polsku ji lze občas vidět během tahu.
Kozorožec sibiřskýKozorožec sibiřský žije vysoko v horách severní a Střední Asie a obratně skáče po skalách. Samci mají bradku a obrovské, obloukovitě zahnuté rohy s příčnými hrboly, dlouhé i přes metr. Žije v zóně horských kopytníků v západní části zoo.
Milu (jelen Davidův)Milu je čínský jelen, který v přírodě vyhynul a přežil jen díky stádu, které v anglickém opatství Woburn shromáždil vévoda z Bedfordu. Vratislav je jednou z asi 60 zoologických zahrad na světě, které ho chovají, a zdejší stádo přivedlo na svět téměř 40 mláďat. Samci mají neobvyklé paroží, jehož výsady směřují dozadu.
Koza bezoárováKoza bezoárová je divoký předek kozy domácí, žijící v suchých horách jihozápadní Asie, od Turecka po Pákistán. Samci mají bradku a dlouhé, šavlovitě dozadu zahnuté rohy s výraznými hrboly. Výborně šplhá po strmých skalách.
Straka modráStraka modrá je příbuznou naší straky z východní Asie: Číny, Koreje, Japonska a Mongolska. Má černou čepičku, bílé hrdlo, plavě šedý hřbet, modrá křídla a dlouhý modrý ocas.
Satyr červenýSatyr červený je bažant z horských lesů Himálaje. Samec má šarlatové peří s bílými tečkami a při toku rozprostírá na hrudi zářivý modročervený kožní lalok a zvedá modré růžky na hlavě. Samice je hnědá a dobře ukrytá mezi listím.
Puštík obecnýPuštík je nejpočetnější a nejčastěji pozorovaná sova Evropy, žije i v městských parcích. Má tmavé oči a kulatou hlavu bez pérových oušek a jeho noční houkání je typickým hlasem lesa. Žije v zóně sov u Medvědí bašty.
Sýček obecnýSýček je malá sova se žlutýma očima a přísným výrazem. Dříve byl jeho hlas, znějící jako polské „pójdź, pójdź“, tedy „pojď, pojď“, považován za špatné znamení. V Polsku je vzácný a chráněný.
Výr velkýVýr je největší sova Evropy, s oranžovýma očima a pérovými oušky na hlavě, která připomínají uši. Jeho polské jméno puchacz pochází z hlubokého dvouslabičného hlasu „pu-hu“. Žije v zóně sov u historické Medvědí bašty.
Puštík bělavýPuštík bělavý je velká, světle šedá sova z tajgy severní a východní Evropy a Asie. V Polsku žije hlavně v Karpatech. Má kulatou hlavu bez pérových oušek a tmavé oči a při obraně hnízda dokáže zaútočit i na člověka. Žije v zóně sov u Medvědí bašty.
Veverka SwinhoeovaVeverka Swinhoeova je malá, asi 10 centimetrů dlouhá veverka z lesů Číny, Barmy a Vietnamu. Podél hřbetu má tmavé a skořicově žluté pruhy a na uších bílé chomáčky chlupů. Žije v korunách stromů, dělá si zásoby semen a mláďata rodí obvykle každého půl roku, 3 až 6 ve vrhu.
Jelen sika DybowskéhoSika Dybowského je jelen z Dálného východu, z okolí Mandžuska a Přímořského kraje. V létě má rezavou srst s bílými skvrnami, v zimě tmavne. Jméno připomíná polského přírodovědce Benedykta Dybowského, který zkoumal přírodu Sibiře.
Sob tundrovýSobi žijí v arktické tundře a lesotundře Evropy, Asie a Severní Ameriky, kde se divokým sobům říká karibu. Jsou to jediní jeleni, u nichž mají paroží samci i samice. Široká kopyta jim pomáhají chodit po sněhu a vyhrabávat zpod něj lišejníky.
Charza žlutohrdláCharza žlutohrdlá je největší kuna Starého světa, s jasně žlutým hrdlem a ocasem delším než polovina těla. Žije v lesích východní a jižní Asie, od Himálaje po Dálný východ, a často loví v párech nebo malých skupinách.
Kotul veverovitýKotulové žijí ve Vratislavi od roku 2011. V zimě je uvidíte přes sklo v jejich domku a se začátkem jara vycházejí na svůj ostrov. Polská přezdívka „umrlčí hlavička“ vznikla podle kresby na obličeji, která připomíná lebku, a druh je zapojen do evropského chovatelského programu.
Jelen AlfrédůvJelen Alfrédův, nazývaný také tečkovaný sambar, je jedním ze tří druhů jelenů, které žijí jen na Filipínách. Má tmavě hnědou srst se světlými skvrnkami a je ohrožený vyhynutím, protože většina jeho lesů byla vykácena. Žije v zóně jelenů v západní části zoo, nedaleko Medvědí bašty.
Pelikán bílýPelikán bílý žije v jihovýchodní Evropě, Asii a Africe. Pelikáni loví ryby společně, nahánějí hejna na mělčinu a vak pod zobákem jim slouží jako síť. Dospělí ptáci jsou obvykle němí a v období hnízdění dostává jejich bílé peří narůžovělý odstín.
Pelikán skvrnozobýPelikán skvrnozobý, nazývaný také šedý, žije v jižní a jihovýchodní Asii. Je šedobílý, s narůžovělým zobákem a skvrnitým hrdelním vakem a rozpětí jeho křídel přesahuje 2 metry. Bydlí společně s pelikány bílými.
Gibon bělolícíGiboni bělolící pocházejí z lesů jihovýchodní Asie a jsou kriticky ohrožení. Samci jsou černí s bílými lícemi, samice světlé, plavé. Zpěv vratislavských gibonů je slyšet až 3 km od zoo a zoo vede záchranný chov tohoto druhu.
Daněk mezopotamskýDaněk mezopotamský je vzácný příbuzný našeho daňka, dříve považovaný za jeho poddruh. Kdysi žil v Malé Asii a na Blízkém východě, ve 20. století byl považován za vyhynulého a dnes se díky chovu v zoologických zahradách vrací do přírody. Samci mají lopatovité parohy a srst je narezlá se světlými skvrnami.
Čája obojkováČája obojková je velký pták z mokřadů střední a východní Jižní Ameriky, šedý, s černým obojkem na krku a červenýma nohama. Na ohbí každého křídla má ostré ostruhy, kterými se brání útočníkům. Ve Vratislavi bydlí v zóně zvířat Jižní Ameriky.
AlpakaAlpaka je domestikovaný příbuzný vikuně, po staletí chovaný ve vysokých Andách Peru, Bolívie a Chile kvůli měkké vlně. Její chlupy nejsou pokryté lanolinem, a proto má vlna z alpak hypoalergenní vlastnosti. Bydlí v zóně zvířat Jižní Ameriky, vedle guanaků.
Mara stepníMara vypadá jako kříženec zajíce s malou srnou, ale je to hlodavec z čeledi morčatovitých, příbuzný morčete. Žije ve stepích jižní části Jižní Ameriky a může vážit až 11 kg. Umí chodit, skákat jako králík, cválat i poskakovat na všech čtyřech nohách najednou.
Aguti zlatýAguti je hlodavec z hustých, vlhkých lesů severní části Jižní Ameriky, velký jako velký králík, na dlouhých, štíhlých nohách. Má zlatorezavou srst a zahrabává semena do zásoby, a z těch, která už nenajde, vyrůstají nové stromy. Bydlí v zóně zvířat Jižní Ameriky.
Shetlandský ponyShetlandští poníci pocházejí ze Shetlandských ostrovů severně od Skotska a patří k nejmenším plemenům poníků: jejich malý vzrůst je výsledkem přirozeného zakrslení v drsném klimatu ostrovů. Jsou silní a odolní, mají hustou srst a dlouhou hřívu. Bydlí na Ranči.
Vydra říčníVydry bydlí u Odraria, ve výběhu přistavěném v roce 2019. Vydra říční je šelma z čeledi lasicovitých, dokonale přizpůsobená obojživelnému způsobu života. Denně musí sníst asi 1 kg ryb, tedy asi 12 % své tělesné hmotnosti, a vratislavská zoo se účastní chovného programu tohoto druhu.
GuanakoGuanako je divoký příbuzný lamy z čeledi velbloudovitých, žijící v malých stádech v Andách a v Patagonii. Má plavohnědou srst se světlejším břichem a dlouhý krk. Ve Vratislavi bydlí v zóně zvířat Jižní Ameriky, vedle alpak, mar a aguti.
Králík domácíKrálíci bydlí ve Venkovském dvoře, kde si je můžete prohlédnout zblízka. Králík domácí pochází od divokého králíka evropského, který původně žil na Pyrenejském poloostrově. Oči po stranách hlavy mu dávají téměř úplný výhled kolem dokola, což mu pomáhá všimnout si dravce.
Žralok šedýŽraloci šedí plavou v nádrži Mosambického průlivu v Afrykariu, i nad podvodním tunelem. Tento žralok žije v teplých vodách všech oceánů a má vysokou hřbetní ploutev. Je živorodý: mláďata se vyvíjejí v těle matky, spojená s ní placentou.
Želva ostruhatáŽelva ostruhatá je největší suchozemská želva Afriky a třetí největší na světě. V Afrykariu ji uvidíte na začátku trasy, u Rudého moře, a v teplých měsících i ve venkovním výběhu. Vratislavská zoo patří ke špičce v chovu tohoto druhu a želvy, které se tu vylíhnou, putují do jiných zahrad.
Psoun prériovýPsouni prérioví, kterým se říká také prérijní psi, jsou hlodavci z prérií Severní Ameriky, příbuzní veverek. Žijí ve velkých koloniích v rozsáhlých systémech podzemních nor a varují se navzájem před nebezpečím štěkavými zvuky, podle kterých dostali své lidové jméno.
Veverka PrevostovaVeverka Prevostova, v polštině dnes nazývaná jiným jménem, žije v lesích jihovýchodní Asie, od Malajského poloostrova po Sumatru a Borneo. Snadno ji poznáte podle tří barev: černého hřbetu a ocasu, bílého pruhu na bocích a rezavého břicha.
Kachna madagaskarská (Mellerova)Kachna madagaskarská, nazývaná také kachna Mellerova, žije jen na východě Madagaskaru. Je to velká hnědá kachna s čárkovaným peřím, která se drží potoků a jezer v lesích. Je ohrožená vyhynutím kvůli ztrátě mokřadů a lovu.
Štětkoun africkýŠtětkoun africký, kterému se říká také říční prase, je nejmenší a jedno z nejbarevnějších prasat Afriky, s rezavou srstí a bílými štětkami na uších. Selata dokážou při ohrožení předstírat, že jsou mrtvá. V Polsku ho uvidíte jen v několika zoologických zahradách, mimo jiné ve Vratislavi.
Lachtan jihoafrickýLachtani jihoafričtí bydlí na Pobřeží koster v Afrykariu, v bazénu, který je vidět i zvenku pavilonu. Dokážou se potopit do hloubky přes 200 metrů a zadržet dech až na 7,5 minuty. Na rozdíl od tuleňů mají malé ušní boltce a opírají se o přední ploutve.
Sovice krahujováSovice krahujová žije v tajze Eurasie a Severní Ameriky. Na rozdíl od většiny sov loví i ve dne a vyhlíží hlodavce z vrcholků stromů. Má dlouhý ocas jako jestřáb a světlá spodní strana těla je hustě, příčně proužkovaná.
Kočka divokáKočka divoká vypadá jako velká mourovatá kočka se silným ocasem s černými kroužky a bydlí v evropské části zoo, vedle rysů. Když je ohrožená, nejprve upřeně hledí na útočníka, prohne hřbet a syčí, a útočí až v krajním případě. Kočky divoké z vratislavské zoo jsou ambasadory svého druhu při vzdělávacích programech.
MuflonMuflon je divoká ovce, která v Evropě žije volně na Korsice a Sardinii a do mnoha zemí, i do Polska, byla dovezena. Samci mají mohutné, šnekovitě stočené rohy, samice jsou menší a obvykle bez rohů. Mufloni bydlí v evropské části zoo.
Makak magotMagot je jediná opice žijící volně v Evropě: malá skupina žije na Gibraltaru a zbytek v horách Maroka a Alžírska. Vratislavská zoo pečuje o magoty s těžkou minulostí, kteří utrpěli kvůli činnosti člověka a v přírodě by si neporadili. Dospělé opice sem přijely ze zvířecího azylu v Nizozemsku.
Labuť trubačLabuť trubač pochází ze Severní Ameriky a je největším původním ptákem tohoto kontinentu co do hmotnosti i délky těla. Je celá bílá, s černým zobákem, a své jméno vděčí hlasitému hlasu, který připomíná zvuk trubky. Ve Vratislavi plave na rybníku ve staré části zoo.
Marabu africkýMarabu je velký africký čáp s lysou hlavou a růžovým kožním vakem, který mu visí z krku. Žije v Africe na jih od Sahary, často v blízkosti lidí, také u skládek odpadu. Někdy se mu říká pták hrobník, protože jeho křídla a hřbet připomínají tmavý plášť.
WatusiWatusi je plemeno domácího skotu z východní Afriky, hlavně z Ugandy a Rwandy, proslulé obrovskými, široce rozložitými rohy dlouhými až 1,6 m. Krávy mají načervenalou srst, někdy s bílými skvrnami. Pro mnoho tamních kmenů byl počet tohoto skotu měřítkem bohatství a chová se hlavně kvůli mléku.
Vari červenýVari červení patří k největším lemurům, mají rezavou srst, černý čumák a dlouhý černý ocas. V přírodě žijí jen na poloostrově Masoala na severovýchodě Madagaskaru, živí se hlavně ovocem a jsou kriticky ohrožení. Ve Vratislavi bydlí v Pavilonu Madagaskaru, kde nad hlavami visí kaloni, netopýři živící se ovocem.
Krokodýl nilskýKrokodýli nilští bydlí v Afrykariu, v části s džunglí u řeky Kongo. Je to druhý největší žijící plaz světa, po krokodýlu mořském. Termovizní kamera ukázala, že výrůstky na hřbetě krokodýla září silněji než zbytek těla, protože zadržují teplo.
Pes hyenovitýPsi hyenovití, nazývaní také afričtí divocí psi, mají skvrnitou srst, jejíž vzor je u každého zvířete jiný. Žijí v sehraných smečkách a projevují sociální chování, které je ve zvířecí říši výjimečné: dělí se o kořist a starají se o slabší členy skupiny. Ve vratislavské zoo se už narodila mláďata psů hyenovitých.
Voduška defassa (singsing)Voduška defassa, nazývaná také singsing, je velká antilopa z Afriky, která se drží blízko vody a v nebezpečí se v ní ráda ukrývá. Má hnědou, huňatou srst a samci nosí dlouhé, prstencovitě vroubkované rohy zahnuté obloukem dopředu. Stádo bydlí na travnatém výběhu antilop.
SitatungaSitatunga je antilopa z bažin, močálů a vlhkých lesů u jezer a řek střední a západní Afriky. Má velmi dlouhá, roztažená kopyta, díky nimž se nezaboří do měkké půdy. Samci nosí spirálovitě stočené rohy, samice jsou menší, narezlé, se světlými pruhy.
Antilopa indická (garna)Garna, tedy antilopa indická, žije na otevřených pláních Indie a Nepálu a je jediným zástupcem svého rodu. Dospělí samci jsou tmaví, téměř černí, s bílým břichem, bílými kroužky kolem očí a dlouhými, spirálovitě stočenými rohy, samice jsou světle hnědé a obvykle bez rohů.
Pakůň bělovousýPakůň bělovousý je antilopa ze savan východní Afriky, s dlouhým bílým vousem pod krkem a rohy zahnutými jako u buvola. V přírodě žije ve velkých stádech, která putují za deštěm a čerstvou trávou. Ve vratislavské zoo bydlí pakoně na výběhu antilop ve východní části zahrady.
Paovce hřivnatáPaovce hřivnatá pochází z těžko přístupných, skalnatých hor severní Afriky, mimo jiné z Atlasu a hor Sahary. Má znaky kozy i ovce: samci nosí dlouhou hřívu na krku a hrudi a mohutné, obloukovitě zahnuté rohy. Dříve žila široce na pouštích a polopouštích od Maroka po Egypt, dnes obratně šplhá hlavně po skalnatých horských svazích.
Přímorožec šavlorohýPřímorožec šavlorohý je saharská antilopa s dlouhými, obloukovitě zahnutými rohy, která byla v roce 2000 kvůli lovu prohlášena za vyhynulou ve volné přírodě. Do přírody se vrací díky zvířatům ze zoologických zahrad. Vratislav chová přímorožce od roku 1984 a narodilo se tu přes 80 mláďat, a bez vody tato antilopa vydrží déle než velbloud.
FenekFenek, tedy pouštní liška, je nejmenší zástupce psovitých šelem: váží necelé 2 kg. Má obrovské uši, v poměru k tělu největší ze všech psovitých, které mu pomáhají slyšet kořist a odevzdávat teplo. Vratislavská zoo chová fenky a dříve vedla evropskou plemennou knihu tohoto druhu.
Osel domácíDomácí osli bydlí v zóně Sahary, spolu s velbloudy, přímorožci a fenky. Osel pochází od divokého osla afrického a už tisíce let pracuje pro lidi jako nákladní zvíře. Má velkou hlavu, dlouhé uši a tenký ocas se štětkou, spokojí se se skromnou potravou a dobře snáší nedostatek vody.
Velbloud jednohrbý (dromedár)Velbloudi jednohrbí bydlí v zóně Sahary, vedle fenků, přímorožců a oslů. Je to domestikovaný druh z čeledi velbloudovitých, po staletí používaný k jízdě a jako nákladní zvíře, a také jako zdroj mléka a vlny. Od dvouhrbého baktriána se liší jediným hrbem a v hrbu ukládá tuk, ne vodu.