Podchorążówka (Velká oficína) ★Tady začínáte: v Podchorążówce je hlavní pokladna Łazienek, muzejní obchod a dočasné výstavy. Za Stanislava Augusta se budova nazývala Velká oficína: byla v ní kuchyně, spíž a pokoje dvořanů a s palácem ji spojovala dřevěná krytá chodba. Od roku 1822 tu sídlila Pěchotní kadetní škola. Právě odtud 29. listopadu 1830 vyrazili spiklenci Piotra Wysockého a začalo listopadové povstání.
Palác Myślewicki ★Raně klasicistní palác postavili pro Stanislava Augusta v 70. letech 18. století podle návrhu Dominika Merliniho. Název pochází od bývalé vesnice Myślewice. Bydleli tu královi dvořané a iniciály JP nad vchodem se spojují s knížetem Józefem Poniatowským. Palác si z velké části zachoval původní výzdobu, včetně maleb a jedné ze dvou dochovaných koupelen z 18. století v Polsku. Do patra vedou strmé schody.
Chrám Sibyly ★Bílý chrám s řadou iónských sloupů vypadá jako z kamene, ale je postavený výhradně ze dřeva. Vznikl v roce 1822, pravděpodobně podle návrhu Jakuba Kubického, podle vzoru antických chrámů. Vchod hlídají dva litinoví lvi stylizovaní jako egyptské sfingy. Vedle stojí bílý mramorový kužel Omfalos, tedy pupek světa, dílo řecké umělkyně Christiny Papageorgiou z roku 2013.
Vodojem ★Kruhová stavba sbírala vodu z okolních pramenů a zásobovala jí Palác na ostrově a nedalekou fontánu. Za Stanislava Augusta měla cihlové zdi a říkalo se jí Bašta nebo Rotunda. Dnešní podobu jí dal v roce 1823 Chrystian Piotr Aigner podle římské hrobky Caecilie Metelly: nahoře probíhá vlys z volských lebek a ovocných girland. Uvnitř je v létě výstava o tom, jak se do Łazienek přiváděla voda.
Stará oranžerie a Královské divadlo ★Dlouhá budova z let 1785-1788, navržená Dominikem Merlinim, sloužila k zimování pomerančovníků, které v létě zdobily zahrady. V jejím křídle je Královské divadlo, jedno z několika původních dvorních divadel z 18. století v Evropě, s lóžemi plnými diváků namalovanými na stěnách. V bývalé oranžerii je Královská galerie soch a v budově je také pokladna. Ke vchodu se ze strany zahrady nedostanete.
Bílý dům ★První budova, kterou Stanislav August postavil v Łazienkách od základů, kolem roku 1774, nejspíš podle návrhu Dominika Merliniho. V této letní vile bydlely královy sestry a v letech 1801-1804 budoucí francouzský král Ludvík XVIII. Interiéry zdobí první malované groteskní ornamenty v Polsku a v patře je Královská sbírka grafiky. Dům vypadá ze všech stran stejně, vchod je naproti fontáně. Otevřeno v létě.
Palác na ostrově ★Letní sídlo Stanislava Augusta stojí na umělém ostrově mezi dvěma rybníky. Na konci 17. století tu byl barokní pavilon Lázní maršálka Lubomirského, od kterého pochází název Łazienki. Král ho přestavěl na klasicistní palác a v létě tu pořádal slavné čtvrteční obědy. V roce 1944 Němci zapálili interiéry a navrtali do zdí otvory pro dynamit, ale palác nevyhodili do vzduchu. Uvnitř je Královská obrazárna.
Stará strážniceMalý pavilon u Severního rybníka, za Palácem na ostrově. Postavili ho v letech 1791-1792 podle návrhu Jana Chrystiana Kamsetzera jako strážnici: stráž, která tu sídlila, hlídala příchozí na hlavní cestě k paláci a dbala o bezpečnost krále. Jednoduchý, strohý tvar odkazuje na architekturu starověkého Řecka. Dnes tu muzeum provozuje tvůrčí prostor pro děti i dospělé.
ErmitážErmitáž, tedy poustevna, je jednou z nejstarších budov Łazienek. Stála tu už na konci 17. století, kdy maršálek Stanisław Herakliusz Lubomirski přicházel na toto tiché, zalesněné místo číst, psát a rozjímat. Po požáru na začátku vlády Stanislava Augusta ji obnovil Dominik Merlini a v roce 1777 se do ní nastěhovala Francouzka Henrietta Zofia Lhullier, přítelkyně krále, prý věštkyně.
Bývalý hostinecDvorec na lichoběžníkovém půdorysu, zvaný také Austeria, vznikl pravděpodobně v 70. letech 18. století a ve druhé polovině 19. století k němu přistavěli patro. Dnes v něm sídlí kanceláře muzea a Muzejní stráž, takže dovnitř se nechodí. Podívejte se na vchod z jižní strany: dveře obklopuje portál se zdvojenými pilastry, zakončený balustrádou s koulemi.
Kubického stájeKlasicistní stáje a vozovny postavili v letech 1825-1826 podle návrhu Jakuba Kubického. Bylo tu místo pro 48 koní a osm koňských povozů; seno se skladovalo na půdě a shazovalo se otvory s poklopy, které se zachovaly dodnes. V budově je pokladna a dvě výstavy: kočárovna se sbírkou koňských povozů a postrojů a Královská tkalcovská manufaktura s žakárskými stavy z 19. století.
Kasárna kantonistůJednoduchá klasicistní budova z let 1826-1828 stojí v jižní části bývalého łazienkovského statku. Ve starých dokumentech se jí říkalo také Kasárna invalidů nebo Zahradníkův domek. Dnes jsou tu stálé i dočasné výstavy Muzea myslivosti a jezdectví, které je od roku 2018 pobočkou Muzea Královské Łazienki.
Nový palmový skleníkProsklený pavilon mezi Kasárnami kantonistů a hipodromem. Sídlí v něm Centrum ekologické výchovy, kde muzeum pořádá přírodovědné programy, například setkání s přírodou pro děti od 4 let a dospělé a dílny o ptácích. Běžně je budova zavřená a otevírá se jen na programy, takže pokud chcete dovnitř, podívejte se předem do kalendáře na webu muzea.
Nová oranžerieDlouhou budovu s proskleným jižním průčelím postavili v letech 1860-1861 podle návrhu Adama Adolfa Loeweho a Józefa Orłowského. Za chladných dní se v ní chránily pomerančovníky a exotické rostliny, mimo jiné magnolie, myrty, granátovníky a cypřiše. Střed fasády zdobí sochy Vertumna a Pomony, božstev ročních období a sadů. Dnes je tu restaurace a před budovou stojí sluneční hodiny Adama Myjaka.
Egyptský chrámPavilon ve stylu egyptského chrámu stojí na valu, jediné dochované části Lubomirského valů, navršených kolem Varšavy v roce 1770 na ochranu před morovou epidemií. Vchod podpírají čtyři sloupy s hlavicemi ve tvaru lotosových květů a lvi chrlí z tlam vodu. Uvnitř kdysi dozrávaly fíky. Střecha je zároveň mostem přes rybník, proto se mluví také o Egyptském mostě, a nad ním stojí obelisk s hieroglyfy.
Nová strážniceNa tomto místě vznikl v letech 1779-1780 pavilon pro hru Trou-Madame, při níž se kotoučky koulely do zvláštních branek. Potom tu bylo dvorní Malé divadlo, zvané Komedyalnia, a v roce 1830 ho Jakub Kubicki přestavěl na strážnici. Na vojenskou minulost upomínají masky strážců v přilbách a reliéfy se svazky zbraní nad okny. Dnes je tu kavárna.