Foto Adrian Grycuk, CC BY 3.0 pl, Wikimedia Commons
Palác a parkVaršava, Mazovské, Polsko

Královské Łazienki: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Královské Łazienki ve Varšavě. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

27bodů k vidění
12na doporučené trase
asi 4 hprohlídky

Před cestou

asi 4 hv klidném tempu, s přestávkami
7toalety na mapě
1místa s jídlem
1hřiště
Vstup do zahrad je zdarma a jsou otevřené každý den. Vstupenky potřebujete do paláců a pavilonů, které jsou otevřené od úterý do neděle; pokladny najdete v Podchorążówce, ve Staré oranžerii a v Kubického stájích. Muzeum doporučuje vstoupit branou u křižovatky ulic Agrykola, Myśliwiecka a Szwoleżerów, tam také začíná trasa. Pokud vejdete jinou branou, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Zahrady leží ve dvou úrovních a mezi svahem a rybníky se nejpohodlněji přejde ulicí Agrykola. Se psy je vstup zakázán, s výjimkou vodicích a asistenčních psů.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Královské Łazienki v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Královské Łazienki
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL) a BDOT10k GUGiK, ověřeno na leteckých snímcích. Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Královské Łazienki jsou letní sídlo krále Stanislava Augusta a jeden z nejkrásnějších parků v Polsku: asi 76 hektarů zahrad na svahu a v dávném korytě Visly. Uvidíte Palác na ostrově, Amfiteátr s jevištěm na vodě, Chopinův pomník, Čínskou zahradu a přes deset palácků a pavilonů z 18. a 19. století. V zahradách žijí veverky a mnoho druhů ptáků a v zeleni roste téměř 10 tisíc stromů.

Podchorążówka (Velká oficína)Foto Adrian Grycuk, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Podchorążówka (Velká oficína)

Tady začínáte: v Podchorążówce je hlavní pokladna Łazienek, muzejní obchod a dočasné výstavy. Za Stanislava Augusta se budova nazývala Velká oficína: byla v ní kuchyně, spíž a pokoje dvořanů a s palácem ji spojovala dřevěná krytá chodba. Od roku 1822 tu sídlila Pěchotní kadetní škola. Právě odtud 29. listopadu 1830 vyrazili spiklenci Piotra Wysockého a začalo listopadové povstání.

Pomník Jana III. SobieskéhoFoto Dobraz, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons2
Atrakce

Pomník Jana III. Sobieského

Král Jan III. na vzpínajícím se koni dupe po dvou Turcích. Pomník objednal Stanislav August, navrhl ho André Le Brun a zhotovil Franciszek Pinck. Odhalen byl 14. září 1788, ve 105. výročí osvobození Vídně, a na slavnost přišlo asi 30 tisíc lidí. Stojí na mostě u ulice Agrykola, v ose Paláce na ostrově: král ho viděl z oken svého letního sídla.

Palác MyślewickiFoto Bartosz MORĄG, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons3
Budova / památka

Palác Myślewicki

Raně klasicistní palác postavili pro Stanislava Augusta v 70. letech 18. století podle návrhu Dominika Merliniho. Název pochází od bývalé vesnice Myślewice. Bydleli tu královi dvořané a iniciály JP nad vchodem se spojují s knížetem Józefem Poniatowským. Palác si z velké části zachoval původní výzdobu, včetně maleb a jedné ze dvou dochovaných koupelen z 18. století v Polsku. Do patra vedou strmé schody.

Královská zahradaFoto Monikoska, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons4
Rostliny

Královská zahrada

Nejstarší část łazienkovských zahrad, založená na konci 17. století u pavilonu Lázní maršálka Lubomirského. Původní pravidelné boskety se nezachovaly, ale paprskovitě uspořádané cesty se stříhanými špalíry tu zahradu stále připomínají. Na malém náměstíčku, kde se cestičky sbíhají, stojí socha Tankreda a Klorindy, kterou koupil král. Je to kopie: originál je v parku v Puławech.

Amfiteátr (Divadlo na ostrově)Foto Adrian Grycuk, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons5
Atrakce

Amfiteátr (Divadlo na ostrově)

Kamenné hlediště pro téměř tisíc lidí hledí přes vodní kanál na jeviště na ostrově, obklopené umělými ruinami v antickém stylu. Navrhl ho Jan Chrystian Kamsetzer a otevření se konalo 7. září 1791, ve výročí králova zvolení, baletem „Kleopatra“, při němž po rybníce pluly lodě. Herci připlouvali na jeviště na loďkách. Z poslední řady sledují představení kamenní básníci.

Chrám SibylyFoto Wistula, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Chrám Sibyly

Bílý chrám s řadou iónských sloupů vypadá jako z kamene, ale je postavený výhradně ze dřeva. Vznikl v roce 1822, pravděpodobně podle návrhu Jakuba Kubického, podle vzoru antických chrámů. Vchod hlídají dva litinoví lvi stylizovaní jako egyptské sfingy. Vedle stojí bílý mramorový kužel Omfalos, tedy pupek světa, dílo řecké umělkyně Christiny Papageorgiou z roku 2013.

Pomník Fryderyka ChopinaFoto Avi1111 dr. avishai teicher, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons7
Atrakce

Pomník Fryderyka Chopina

Chopin sedí pod vrbou, jejíž větve se nad jeho hlavou skládají do tvaru dlaně, a naslouchá šumu přírody. Pomník Wacława Szymanowského byl odhalen v roce 1926. V roce 1940 ho Němci vyhodili do vzduchu a rozřezali na šrot a obnovený monument tu znovu stanul v roce 1958. Kolem rostou růže a stromy byly vysazeny do půlkruhu jako v koncertním sále. Od roku 1959 se tu v letních nedělích konají chopinovské koncerty.

VodojemFoto Adrian Grycuk, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Vodojem

Kruhová stavba sbírala vodu z okolních pramenů a zásobovala jí Palác na ostrově a nedalekou fontánu. Za Stanislava Augusta měla cihlové zdi a říkalo se jí Bašta nebo Rotunda. Dnešní podobu jí dal v roce 1823 Chrystian Piotr Aigner podle římské hrobky Caecilie Metelly: nahoře probíhá vlys z volských lebek a ovocných girland. Uvnitř je v létě výstava o tom, jak se do Łazienek přiváděla voda.

Stará oranžerie a Královské divadloFoto Mateusz Giełczyński, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka

Stará oranžerie a Královské divadlo

Dlouhá budova z let 1785-1788, navržená Dominikem Merlinim, sloužila k zimování pomerančovníků, které v létě zdobily zahrady. V jejím křídle je Královské divadlo, jedno z několika původních dvorních divadel z 18. století v Evropě, s lóžemi plnými diváků namalovanými na stěnách. V bývalé oranžerii je Královská galerie soch a v budově je také pokladna. Ke vchodu se ze strany zahrady nedostanete.

Čínská zahradaFoto Happa, CC BY 3.0, Wikimedia Commons10
Rostliny

Čínská zahrada

Zahrada otevřená v roce 2014 připomíná módu chinoiserie z 18. století, kterou v Łazienkách zavedl Stanislav August. Byla navržena ve spolupráci s čínskými architekty z Muzea sídla prince Gonga v Pekingu. Pavilon a prolamovaný altán spojuje mramorový můstek, který vytvořili čínští kameníci, a střechy kryjí ručně glazované tašky z Číny. U vchodu stojí dva lvi, dar pekingského muzea.

Bílý důmFoto Roman Eugeniusz, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Bílý dům

První budova, kterou Stanislav August postavil v Łazienkách od základů, kolem roku 1774, nejspíš podle návrhu Dominika Merliniho. V této letní vile bydlely královy sestry a v letech 1801-1804 budoucí francouzský král Ludvík XVIII. Interiéry zdobí první malované groteskní ornamenty v Polsku a v patře je Královská sbírka grafiky. Dům vypadá ze všech stran stejně, vchod je naproti fontáně. Otevřeno v létě.

Palác na ostrověFoto Adrian Grycuk, CC BY 3.0 pl, Wikimedia Commons12
Budova / památka

Palác na ostrově

Letní sídlo Stanislava Augusta stojí na umělém ostrově mezi dvěma rybníky. Na konci 17. století tu byl barokní pavilon Lázní maršálka Lubomirského, od kterého pochází název Łazienki. Král ho přestavěl na klasicistní palác a v létě tu pořádal slavné čtvrteční obědy. V roce 1944 Němci zapálili interiéry a navrtali do zdí otvory pro dynamit, ale palác nevyhodili do vzduchu. Uvnitř je Královská obrazárna.

Všechny body (35)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 16
Podchorążówka (Velká oficína) ★Tady začínáte: v Podchorążówce je hlavní pokladna Łazienek, muzejní obchod a dočasné výstavy. Za Stanislava Augusta se budova nazývala Velká oficína: byla v ní kuchyně, spíž a pokoje dvořanů a s palácem ji spojovala dřevěná krytá chodba. Od roku 1822 tu sídlila Pěchotní kadetní škola. Právě odtud 29. listopadu 1830 vyrazili spiklenci Piotra Wysockého a začalo listopadové povstání.
Palác Myślewicki ★Raně klasicistní palác postavili pro Stanislava Augusta v 70. letech 18. století podle návrhu Dominika Merliniho. Název pochází od bývalé vesnice Myślewice. Bydleli tu královi dvořané a iniciály JP nad vchodem se spojují s knížetem Józefem Poniatowským. Palác si z velké části zachoval původní výzdobu, včetně maleb a jedné ze dvou dochovaných koupelen z 18. století v Polsku. Do patra vedou strmé schody.
Chrám Sibyly ★Bílý chrám s řadou iónských sloupů vypadá jako z kamene, ale je postavený výhradně ze dřeva. Vznikl v roce 1822, pravděpodobně podle návrhu Jakuba Kubického, podle vzoru antických chrámů. Vchod hlídají dva litinoví lvi stylizovaní jako egyptské sfingy. Vedle stojí bílý mramorový kužel Omfalos, tedy pupek světa, dílo řecké umělkyně Christiny Papageorgiou z roku 2013.
Vodojem ★Kruhová stavba sbírala vodu z okolních pramenů a zásobovala jí Palác na ostrově a nedalekou fontánu. Za Stanislava Augusta měla cihlové zdi a říkalo se jí Bašta nebo Rotunda. Dnešní podobu jí dal v roce 1823 Chrystian Piotr Aigner podle římské hrobky Caecilie Metelly: nahoře probíhá vlys z volských lebek a ovocných girland. Uvnitř je v létě výstava o tom, jak se do Łazienek přiváděla voda.
Stará oranžerie a Královské divadlo ★Dlouhá budova z let 1785-1788, navržená Dominikem Merlinim, sloužila k zimování pomerančovníků, které v létě zdobily zahrady. V jejím křídle je Královské divadlo, jedno z několika původních dvorních divadel z 18. století v Evropě, s lóžemi plnými diváků namalovanými na stěnách. V bývalé oranžerii je Královská galerie soch a v budově je také pokladna. Ke vchodu se ze strany zahrady nedostanete.
Bílý dům ★První budova, kterou Stanislav August postavil v Łazienkách od základů, kolem roku 1774, nejspíš podle návrhu Dominika Merliniho. V této letní vile bydlely královy sestry a v letech 1801-1804 budoucí francouzský král Ludvík XVIII. Interiéry zdobí první malované groteskní ornamenty v Polsku a v patře je Královská sbírka grafiky. Dům vypadá ze všech stran stejně, vchod je naproti fontáně. Otevřeno v létě.
Palác na ostrově ★Letní sídlo Stanislava Augusta stojí na umělém ostrově mezi dvěma rybníky. Na konci 17. století tu byl barokní pavilon Lázní maršálka Lubomirského, od kterého pochází název Łazienki. Král ho přestavěl na klasicistní palác a v létě tu pořádal slavné čtvrteční obědy. V roce 1944 Němci zapálili interiéry a navrtali do zdí otvory pro dynamit, ale palác nevyhodili do vzduchu. Uvnitř je Královská obrazárna.
Stará strážniceMalý pavilon u Severního rybníka, za Palácem na ostrově. Postavili ho v letech 1791-1792 podle návrhu Jana Chrystiana Kamsetzera jako strážnici: stráž, která tu sídlila, hlídala příchozí na hlavní cestě k paláci a dbala o bezpečnost krále. Jednoduchý, strohý tvar odkazuje na architekturu starověkého Řecka. Dnes tu muzeum provozuje tvůrčí prostor pro děti i dospělé.
ErmitážErmitáž, tedy poustevna, je jednou z nejstarších budov Łazienek. Stála tu už na konci 17. století, kdy maršálek Stanisław Herakliusz Lubomirski přicházel na toto tiché, zalesněné místo číst, psát a rozjímat. Po požáru na začátku vlády Stanislava Augusta ji obnovil Dominik Merlini a v roce 1777 se do ní nastěhovala Francouzka Henrietta Zofia Lhullier, přítelkyně krále, prý věštkyně.
Bývalý hostinecDvorec na lichoběžníkovém půdorysu, zvaný také Austeria, vznikl pravděpodobně v 70. letech 18. století a ve druhé polovině 19. století k němu přistavěli patro. Dnes v něm sídlí kanceláře muzea a Muzejní stráž, takže dovnitř se nechodí. Podívejte se na vchod z jižní strany: dveře obklopuje portál se zdvojenými pilastry, zakončený balustrádou s koulemi.
Kubického stájeKlasicistní stáje a vozovny postavili v letech 1825-1826 podle návrhu Jakuba Kubického. Bylo tu místo pro 48 koní a osm koňských povozů; seno se skladovalo na půdě a shazovalo se otvory s poklopy, které se zachovaly dodnes. V budově je pokladna a dvě výstavy: kočárovna se sbírkou koňských povozů a postrojů a Královská tkalcovská manufaktura s žakárskými stavy z 19. století.
Kasárna kantonistůJednoduchá klasicistní budova z let 1826-1828 stojí v jižní části bývalého łazienkovského statku. Ve starých dokumentech se jí říkalo také Kasárna invalidů nebo Zahradníkův domek. Dnes jsou tu stálé i dočasné výstavy Muzea myslivosti a jezdectví, které je od roku 2018 pobočkou Muzea Královské Łazienki.
Nový palmový skleníkProsklený pavilon mezi Kasárnami kantonistů a hipodromem. Sídlí v něm Centrum ekologické výchovy, kde muzeum pořádá přírodovědné programy, například setkání s přírodou pro děti od 4 let a dospělé a dílny o ptácích. Běžně je budova zavřená a otevírá se jen na programy, takže pokud chcete dovnitř, podívejte se předem do kalendáře na webu muzea.
Nová oranžerieDlouhou budovu s proskleným jižním průčelím postavili v letech 1860-1861 podle návrhu Adama Adolfa Loeweho a Józefa Orłowského. Za chladných dní se v ní chránily pomerančovníky a exotické rostliny, mimo jiné magnolie, myrty, granátovníky a cypřiše. Střed fasády zdobí sochy Vertumna a Pomony, božstev ročních období a sadů. Dnes je tu restaurace a před budovou stojí sluneční hodiny Adama Myjaka.
Egyptský chrámPavilon ve stylu egyptského chrámu stojí na valu, jediné dochované části Lubomirského valů, navršených kolem Varšavy v roce 1770 na ochranu před morovou epidemií. Vchod podpírají čtyři sloupy s hlavicemi ve tvaru lotosových květů a lvi chrlí z tlam vodu. Uvnitř kdysi dozrávaly fíky. Střecha je zároveň mostem přes rybník, proto se mluví také o Egyptském mostě, a nad ním stojí obelisk s hieroglyfy.
Nová strážniceNa tomto místě vznikl v letech 1779-1780 pavilon pro hru Trou-Madame, při níž se kotoučky koulely do zvláštních branek. Potom tu bylo dvorní Malé divadlo, zvané Komedyalnia, a v roce 1830 ho Jakub Kubicki přestavěl na strážnici. Na vojenskou minulost upomínají masky strážců v přilbách a reliéfy se svazky zbraní nad okny. Dnes je tu kavárna.
Atrakce 6
Pomník Jana III. Sobieského ★Král Jan III. na vzpínajícím se koni dupe po dvou Turcích. Pomník objednal Stanislav August, navrhl ho André Le Brun a zhotovil Franciszek Pinck. Odhalen byl 14. září 1788, ve 105. výročí osvobození Vídně, a na slavnost přišlo asi 30 tisíc lidí. Stojí na mostě u ulice Agrykola, v ose Paláce na ostrově: král ho viděl z oken svého letního sídla.
Amfiteátr (Divadlo na ostrově) ★Kamenné hlediště pro téměř tisíc lidí hledí přes vodní kanál na jeviště na ostrově, obklopené umělými ruinami v antickém stylu. Navrhl ho Jan Chrystian Kamsetzer a otevření se konalo 7. září 1791, ve výročí králova zvolení, baletem „Kleopatra“, při němž po rybníce pluly lodě. Herci připlouvali na jeviště na loďkách. Z poslední řady sledují představení kamenní básníci.
Pomník Fryderyka Chopina ★Chopin sedí pod vrbou, jejíž větve se nad jeho hlavou skládají do tvaru dlaně, a naslouchá šumu přírody. Pomník Wacława Szymanowského byl odhalen v roce 1926. V roce 1940 ho Němci vyhodili do vzduchu a rozřezali na šrot a obnovený monument tu znovu stanul v roce 1958. Kolem rostou růže a stromy byly vysazeny do půlkruhu jako v koncertním sále. Od roku 1959 se tu v letních nedělích konají chopinovské koncerty.
Erbovní kartuš Stanislava AugustaU brány naproti Ermitáži, zvané Erbovní brána, stojí kamenná kartuš z 18. století zakončená královskou korunou. Uprostřed štítu je Ciołek, tedy mladý býk, erb rodu Poniatowských, a kolem orlice a Pogoně, znak Republiky obou národů. Kartuš našli v troskách po druhé světové válce a dodnes se neví, odkud pochází. Možná zdobila zámek Ujazdowski nebo sídlo Rytířské školy.
Busta Stanislava AugustaNa konci Královské promenády, u Bílého domu, stojí bronzový odlitek králova poprsí, které v roce 1784 vytesal André Le Brun. Stanislav August má na sobě zbroj, ačkoli sám nikdy v žádné bitvě nebojoval: zbroj měla ukázat panovníka připraveného bránit zemi. Odlitek pro Łazienki zhotovil Edward Śluzek a na toto místo byl umístěn v roce 2013.
Pozůstatky novogotické oranžerieU cesty k Paláci na ostrově se zachovaly základy oranžerie postavené v roce 1822 pro velkoknížete Konstantina. Vypadala jako středověký hrad: měla cihlové zdi, okna zakončená lomenými oblouky a cimbuří jako na hradbách a uvnitř zimovaly exotické rostliny. V polovině 19. století hrozilo, že se zřítí, a proto ji rozebrali.
Rostliny 4
Královská zahrada ★Nejstarší část łazienkovských zahrad, založená na konci 17. století u pavilonu Lázní maršálka Lubomirského. Původní pravidelné boskety se nezachovaly, ale paprskovitě uspořádané cesty se stříhanými špalíry tu zahradu stále připomínají. Na malém náměstíčku, kde se cestičky sbíhají, stojí socha Tankreda a Klorindy, kterou koupil král. Je to kopie: originál je v parku v Puławech.
Čínská zahrada ★Zahrada otevřená v roce 2014 připomíná módu chinoiserie z 18. století, kterou v Łazienkách zavedl Stanislav August. Byla navržena ve spolupráci s čínskými architekty z Muzea sídla prince Gonga v Pekingu. Pavilon a prolamovaný altán spojuje mramorový můstek, který vytvořili čínští kameníci, a střechy kryjí ručně glazované tašky z Číny. U vchodu stojí dva lvi, dar pekingského muzea.
Modernistická zahradaZahrada z 20. století má dvě části. V geometrické rostou špalíry tisů a stromkové růže a v bazénu stojí bílá mramorová Jitřenka, socha Zofie Trzcińské-Kamińské. Na jihu na ni navazuje přírodní část: květnatá louka s klikatou cestou a ovocnými stromy, které na jaře bohatě kvetou. V jihovýchodní části zahrady býval před válkou hipodrom, jehož dřevěné tribuny shořely v září 1939.
Romantická zahrada a výhled na BelwederBelwederský rybník s malebným břehem a klikatými cestami je srdcem Romantické zahrady, upravené v letech 1819-1822 pro velkoknížete Konstantina. Nad stromy, na svahu, je vidět Belweder: palác, který tehdy přestavěl Jakub Kubicki, později sídlo náčelníka státu a prezidentů. Samotný palác si prohlížíte odsud, ze zahrady. U umělého potůčku tekoucího od Egyptského chrámu rostou pěnišníky, olše a kapradiny.
Dětské hřiště 1
Dětské hřištěDětské hřiště v jižní části zahrad, mezi ulicí Parkowa a Čínskou alejí. Jsou tu houpačky, skluzavky, kolotoč, kladiny, prolézačky, dřevěné domečky, vodní hřiště pro jednoduché pokusy a malý amfiteátr na hraní divadla. Část s inkluzivními prvky, pro děti s různými potřebami, leží blíž k ulici Gagarina. Vedle je pavilon s toaletami a bezplatnou místností pro rodiče s dětmi.
Občerstvení 1
Čajovna (Niepodległa. Miejsce Spotkań)Bývalá čajovna u třídy Aleje Ujazdowskie. Od roku 2018 v ní funguje „Niepodległa. Miejsce Spotkań“: kavárna spojená s výstavami, setkáními a dílnami, také pro rodiny s dětmi.
Toalety / pokladny / parkoviště 7
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Veřejná toaleta 5
Veřejná toaleta 6
Veřejná toaleta 7
Královské ŁazienkiStáhnout Turi