Manufaktura ★Cihlové budovy kolem velkého náměstí jsou bývalá bavlnářská továrna Izraele Poznańského, jednoho z nejbohatších lodžských továrníků. Pracovaly tu tisíce lidí a stroje se zastavily až v roce 1997. Po rekonstrukci zde v roce 2006 otevřeli centrum obchodu, kultury a zábavy. Zvedněte hlavy: zdi z červených cihel s věžičkami vypadají jako hrad. O dřívější práci u tkalcovských stavů vypráví Muzeum továrny.
Náměstí Wolności ★Tady začíná ulice Piotrkowska. Náměstí bylo vytyčeno v roce 1823 jako tržiště nové osady soukeníků a dostalo vzácný tvar osmiúhelníku. Uprostřed stojí pomník Tadeusze Kościuszka. Na náměstí uvidíte bývalou radnici a kostel, které už dvě stě let hlídají ústí ulice jako dvě brány. Odtud vede Piotrkowska na jih rovně jako podle pravítka.
Pasáž Róży ★Vejděte do brány v ulici Piotrkowska 3. Stěny celého dvora pokrývají tisíce kousků zrcadel poskládaných do tvarů připomínajících růže. Navrhla je v roce 2014 umělkyně Joanna Rajkowska a název pochází ze jména její dcery. Za slunečného dne se dvůr třpytí a odráží nebe a každý krok mění to, co vidíte v zrcadlech. Najděte svůj odraz.
Stolek tří továrníků ★U bronzového stolku se sešli tři bavlnářští králové: Izrael Poznański a Karol Scheibler sedí a Henryk Grohman stojí vedle nich. Právě jejich továrny proměnily Lodž v jedno z největších textilních měst Evropy. Pomník tu stojí od roku 2002 a patří do Galerie velkých Lodžanů, tedy soch, ke kterým si můžete přisednout. Postavte se ke stolu vedle Grohmana a přidejte se k továrníkům.
Alej hvězd ★Dívejte se pod nohy: do chodníku jsou zasazené mosazné hvězdy se jmény lidí polského filmu. Lodž je město filmu, protože tu působí slavná filmová škola. Alej vymyslel v roce 1996 herec Jan Machulski podle vzoru té v Hollywoodu a první hvězdu zasadili o dva roky později. Na jedné straně ulice jsou režiséři a kameramani, na druhé herci. Hledejte jména, která znáte.
Rubinsteinův klavír ★U bronzového klavíru sedí Artur Rubinstein, jeden z největších klavíristů 20. století. Narodil se v Lodži a bydlel v domě v ulici Piotrkowska 78, před kterým pomník stojí. Zvednuté víko nástroje vypadá jako roztažené křídlo. Pomník byl odhalen v roce 2000. Postavte se vedle a předstírejte, že hrajete čtyřručně.
Medvídek Uszatek ★Malý medvídek se sklopeným ouškem je hrdina večerníčku, který se natáčel v lodžském studiu Se-ma-for. Jeho figurka zahajuje rodinnou trasu Pohádková Lodž: po městě jsou rozmístěné bronzové postavičky z filmů pro děti, mimo jiné kocour Filemon, tučňák Pik-Pok a Plastuś. Medvídek mává tlapkou na pozdrav, tak mu taky zamávejte. Kolik pohádkových figurek v Lodži najdete?
Tuwimova lavička ★Na lavičce před Heinzlovým palácem, kde úřaduje primátor města, sedí Julian Tuwim. Básník se narodil v Lodži a napsal „Lokomotivu“ a „Ptačí rozhlas“. Vypadá, jako by poslouchal někoho, kdo sedí vedle něj, a místo je volné. Tuwimův nos se leskne, protože podle městské legendy přináší jeho promnutí štěstí. Socha tu stojí od roku 1999.
OFF Piotrkowska ★Za bránou s číslem 138/140 se skrývá bývalá přádelna a tkalcovna bavlny Franciszka Ramische. V cihlových halách jsou dnes místo strojů ateliéry návrhářů, obchody, kluby a restaurace. V roce 2014 vybrali čtenáři časopisu „National Geographic Traveler“ toto místo mezi sedm nových divů Polska. Je to dobrá zastávka na jídlo a odpočinek.
Jednorožec ★U velké tramvajové zastávky čeká ocelový jednorožec, který vypadá, jako by se v běhu rozpadal na drobné čárky. Socha je čtyři metry dlouhá. Barevné zastřešení zastávky Lodžané od začátku přezdívali stáj jednorožců, a tak se stáj nakonec dočkala skutečného obyvatele. Tady končí doporučená trasa a tramvaje odsud jezdí do všech částí města. Celá trasa vede ještě přes kilometr dál po ulici Piotrkowska, ke katedrále a Bílé továrně.
Kanál „Dętka“Pod náměstím Wolności se skrývá cihlový tunel ve tvaru duše jízdního kola. Je to nádrž z roku 1926, do které se sbírala voda na proplachování městských kanálů. Je 142 metrů dlouhý a necelé dva metry vysoký, takže dospělí jím jdou mírně sehnutí. Dnes je to pobočka Muzea města Lodže, otevřená v sezóně. Vchází se nenápadným kulatým pavilonem na náměstí.
Pomník lampářeNa žebříku opřeném o pouliční lampu stojí elektrikář se žárovkou v ruce. Pomník byl odhalen v roce 2007 ke stému výročí první lodžské elektrárny. Lampář nemá jméno: připomíná všechny, kdo se starali o světlo v ulicích. Brašna s nářadím, která leží vedle, je lavička, můžete si na ni sednout.
Reymontův kufrNa cestovním kufru sedí Władysław Reymont se zápisníkem v ruce. Spisovatel popsal Lodž továren a bohatství v románu „Země zaslíbená“ a v roce 1924 dostal Nobelovu cenu. Bronzový pomník váží 300 kilogramů a od roku 2001 stojí před Kindermannovým palácem. Posaďte se vedle na kufr a nahlédněte spisovateli do poznámek.
Jaraczovo křesloV řadě divadelních křesel sedí Stefan Jaracz, velký herec a zakladatel varšavského divadla Ateneum, patron jednoho z lodžských divadel. Drží výtisk hry a dívá se před sebe, jako by sledoval zkoušku. Křesla vedle jsou volná, takže si můžete přisednout a sledovat představení, kterým je samotná ulice. Pomník tu stojí od roku 2006.