Větrný mlýn z Grotowic (1. polovina 19. století) ★Větrný mlýn z Grotowic z první poloviny 19. století je sloupový mlýn, tedy větrný mlýn, který se celý otáčel na podstavci, aby se křídla nastavila proti větru. Má hrázděné stěny obité svislými prkny a šindelovou střechu s polovalbou na straně křídel. Ke vchodu vedou venkovní schody a uvnitř je původní mlýnské zařízení.
Větrný mlýn z obce Dobrzeń Wielki (1734) ★Větrný mlýn z obce Dobrzeń Wielki je sloupový mlýn postavený v roce 1734 v obci Pokój. V roce 1885 ho přenesli do obce Dobrzeń Wielki a na konci 19. století přestavěli. V muzeu stojí na umělém kopci, který navršili při stavbě skanzenu. Uvnitř se téměř úplně zachovalo staré mlýnské zařízení a ke dveřím vedou venkovní dřevěné schody.
Sýpka z Domaszowic (1754) ★Sýpka z Domaszowic pochází z roku 1754. Je to patrová roubená budova s pavláčkou na obdélníkovém půdorysu a se šindelovou střechou, jejíž široký přesah vystupuje nad pavláčku. Štít je obitý šikmo kladenými prkny do stromečku.
Chalupa z obce Kup: krejčovská dílna (1844) ★Chalupa z obce Kup byla postavena v roce 1844. Je to dům s širokým průčelím, krytý šindelem, se štíty obitými šikmo kladenými prkny do stromečku. V síni, kuchyni, jizbě a dvou komorách je zařízený byt z meziválečného období a dílna vesnického krejčího, člena cechu.
Chalupa z obce Antoniów, dům mlynáře (18./19. století) ★Chalupa z obce Antoniów stála už v roce 1840, kdy částečně vyhořela, jak připomíná nápis „gebrand 1840” na trámu. Před druhou světovou válkou, při stavbě Turawského jezera, ji celou posunuli o 50 metrů, aby ji nezaplavila voda. Je to jediná chalupa v muzeu s verandou nad vchodem, takzvanou laubou. Uvnitř je černá jizba zařízená venkovsky a bílá jizba podle městské módy.
Vodní mlýn ze Siołkowic Starých (1832) ★Mlýn v obci Siołkowice Stare se připomíná už v roce 1566 a v roce 1832 ho přenesli o 250 metrů po proudu řeky, aby lépe využili spád vody. Nejvíce upoutá dřevěné kolo o průměru 4,7 metru, které pohánělo celý mechanismus. Uvnitř je původní zařízení, doplněné díly z nefunkčního mlýna v Bierkowicích. Mlýn stojí u kanálu vykopaného ve skanzenu.
Chalupa z Budkowic (1812) ★Chalupa z Budkowic byla postavena v roce 1812 jako roubená a pokrytá doškem. Průchozí síň ji dělí na dvě části. Vpravo je bývalá hospodářská část s místem pro koně a malým chlévem, kde je dnes představeno drobné řemeslo, kterým se hospodáři zabývali. Vlevo je jizba s neobvyklou pecí na chleba, jejíž topeniště je v komíně v síni.
Stodola z obce Podlesie: výstava „Głos mają ryby” (polovina 19. století) ★Stodola z obce Podlesie z poloviny 19. století vypadá zvenku jako kdysi: hrázděná konstrukce a sedlová střecha krytá taškami. Uvnitř jsou moderní úpravy, protože budova slouží k výstavám a vzdělávacím programům. Je tu stálá expozice „Głos mają ryby” (Slovo mají ryby), spojená s rybářskou usedlostí. Výstava vydává zvuky, které mohou rušit lidi citlivé na podněty.
Chalupa z obce Turze (1814) ★Chalupa z obce Turze byla postavena v roce 1814 jako roubená s prvky sloupkové konstrukce s vloženými fošnami a pokrytá rákosem. Je to dům rybářské usedlosti z oblasti Koźle a Ratiboře. Interiér je zařízený tak, jak bydlela rodina říčního rybáře z okolí Kędzierzyna-Koźle a Ratiboře v meziválečném období: s nábytkem, náčiním a mnoha drobnostmi z té doby.
Sýpka z městečka Głogówek: výstava kraslic (počátek 19. století) ★Sýpka z městečka Głogówek z počátku 19. století je kopulového typu, roubené a sloupkové konstrukce, zvenku omazaná hlínou, a proto je bílá. Šindelová střecha s polovalbou není spojená s tělesem stavby. Uvnitř je stálá výstava „Krucha sztuka, czyli od kurzego jaja do opolskiej kroszonki” (Křehké umění aneb od slepičího vejce k opolské kraslici) o tradici zdobení velikonočních vajec.
Vstupní brána z obce Brzezinki (1753-1754, kopie) ★Brána z obce Brzezinki je kopií části brány z let 1753 a 1754. Vznikla v roce 1971, aby v sezoně sloužila návštěvníkům. Stojí v souboru sýpek u ulice Wrocławska a její dva strmé šindelové štíty a dřevěné oblouky jsou vidět už z dálky.
Poplužní sýpka ze Sławięcic (18./19. století) ★Poplužní sýpka ze Sławięcic je největší budovou ve sbírkách muzea. Stěny jsou ve smíšené konstrukci, roubené a sloupkové s vloženými fošnami, a celek kryje lomená mansardová šindelová střecha. Uvnitř jsou dvě podlaží a dvě využívaná podkroví a nyní také stálá výstava o zemědělství na slezském venkově v letech 1850 až 1945.
Chalupa z obce Dąbrówka Dolna (1827) ★Chalupa byla postavena v roce 1827, což potvrzuje dlouhý nápis na stropním trámu se jménem fundátora a tesaře. Uprostřed širokého domu stojí komín, který sloužil také jako udírna. V černé jizbě zabírá nejvíce místa kuchyňská a chlebová pec a ve sváteční bílé jizbě stojí stav na tkaní lněného plátna. Děti mohou vypátrat zouvák ve tvaru psa a skleněnou mucholapku.
Chalupa z obce Kamieniec (1745, přestavba 1797) ★Chalupa z obce Kamieniec vznikla v roce 1745 a přestavěli ji v roce 1797. Tento dům s širokým průčelím má síň, jizbu a komoru a vysokou střechu hladce krytou doškem, se štíty obitými svislými prkny. Vybavení odpovídá středně zámožnému hospodářství z poloviny 19. století. V muzeu stála ještě před jeho otevřením v roce 1970.
Chalupa z obce Karmonki Nowe: obchod a hospoda (počátek 19. století) ★V této chalupě z obce Karmonki Nowe z počátku 19. století jsou zařízené dvě expozice z meziválečného období: vesnický obchod a hospoda. Najdete tu původní nábytek, reklamy na výrobky, výčepní pult a herní stůl s takzvanou houbičkou. Nad vchodem visí vývěsní štít obchodu a před chalupou stojí holubník.
Chalupa z obce Sternalice: vesnická škola (1859) ★Na trámu této chalupy objevili při rozebírání nápis „Fundator Strzelczok 1859”. Dnes je v ní zařízená stará vesnická škola: ve třídě stojí staré lavice a katedra a na stěnách visí mapy a tabule. Ve druhé části je byt učitele s pokojem a malou kuchyní. V síni se zachoval klenutý komín s ohništěm a udírnou a před domem kvetou zahrádky.
Kovárna z obce Ziemiełowice (1726) ★Kovárnu z obce Ziemiełowice postavili v roce 1726, jak prozrazuje nápis na nadpraží dveří. Má roubené stěny a šindelovou střechu vysunutou dopředu na třech sloupech, která tvoří prostornou podsíň. Uvnitř je cihlové ohniště, měch, kovadliny, vysoký kovářský roh a kladiva a kleště z přelomu 19. a 20. století. Někdy tu uslyšíte kování kovu.
Chalupa z obce Radłów, takzvaný špitál (1823) ★Chalupu z obce Radłów, které se říká špitál, postavili v roce 1823 ze smrkových a jedlových trámů a pokryli ji slámou. Interiér ukazuje vesnický dům z 20. let 20. století, kdy modernizace venkova měnila uspořádání a vybavení obydlí, hlavně po roce 1924. Chalupa stála v muzeu ještě před jeho otevřením v roce 1970.
Kostel z obce Gręboszów (1613) ★Dřevěný kostel přenesený z obce Gręboszów dal v roce 1613 postavit majitel vesnice. Postavili ho z modřínových trámů jako roubenku a věž se sloupovou hrázděnou konstrukcí přistavěli později ze západní strany. Je to jednolodní kostel bez odděleného presbytáře, typický pro evangelické svatyně. Do muzea se dostal po částech v roce 1973 a uvnitř stojí za to vidět oltář svaté Kateřiny Alexandrijské a kazatelnu z počátku 17. století.
Zahradní altán ze Sławięcic (kolem roku 1800)Altán ze Sławięcic vznikl kolem roku 1800 a je ukázkou staré drobné zahradní architektury. Má dvě roubená podlaží a valbovou střechu. Do stavby vedou dva vchody: dolní a horní, na pavlač, na kterou se chodí po dřevěných schodech. Stojí u cestičky nedaleko vstupní budovy.
Stodola z obce Dąbrówka Dolna v usedlosti mlynáře (polovina 19. století)Je to jediná stodola v muzeu se šindelovou střechou. Postavili ji jako roubenou v polovině 19. století a má dva přístodůlky a jeden mlat. V přístodůlcích je vystavené zařízení staré olejny a na mlatu stojí dvouspřežní bryčka. Patří k usedlosti mlynáře.
Sýpka z obce Ligota Górna (18./19. století)Sýpka z obce Ligota Górna má pavláčku typickou pro severní část Opolského Slezska. Dvě podlaží kryje došková střecha a na patro se vchází ze zápraží u boční stěny. Uvnitř je výstava předmětů a nářadí používaných ve venkovském hospodářství.
Chalupa z obce Kozuby (1850)Chalupa z obce Kozuby byla postavena v roce 1850 jako roubená a pokrytá doškem. Vnitřek se dělí na síň, dvě jizby a tři komory, zařízené jako venkovský dům z 50. let 20. století, takže se tu dá snadno porovnat, jak žili prarodiče, se staršími chalupami. V muzeu ji postavili v roce 1971.
Kůlna z obce Bogacica Nowa (polovina 19. století)Kůlna z obce Bogacica Nowa má sloupkovou konstrukci s vloženými fošnami a sedlovou doškovou střechu. Uvnitř jsou k vidění žernovy, stoupy a ruční lisy na lisování oleje z rostlin z 19. století. Před vchodem leží staré mlýnské kameny.
Stodola z obce Dąbrówka Dolna v chalupnické usedlosti (polovina 19. století)Stodolu z obce Dąbrówka Dolna z poloviny 19. století postavili jako roubenou a pokryli doškem. Má jeden přístodůlek a mlat a vjet do ní lze jen ze strany dvora, dvoukřídlými vraty. Uvnitř jsou vystavené nástroje a stroje z malého hospodářství, mimo jiné mlátička poháněná žentourem.
Chlév z obce Turze (1910, rekonstrukce)Hospodářská budova z obce Turze je rekonstrukcí stavby z roku 1910 a stojí v rybářské usedlosti. Pod sedlovou rákosovou střechou s hřebenem ve dvou úrovních jsou tři části: chlév spojený se stájí, malý vepřín a průjezdná kolna na vozy. Stěny spojují roubení se sloupkovou konstrukcí s vloženými fošnami.
Sýpka z obce Przewóz (polovina 19. století)Malá sýpka z obce Przewóz má objem pouhých 66 metrů krychlových. Je to dvoupodlažní roubená sýpka kopulového, tedy sudového typu, postavená na kamenech podložených pod nároží a štítové stěny. Střecha není s budovou spojená, jen spočívá na vyčnívajících trámech stěn. Patří k rybářské usedlosti.
Poplužní sýpka z obce Grudynia Mała (1773)Poplužní sýpka z obce Grudynia Mała byla postavena v roce 1773 ve smíšené konstrukci, roubené a sloupkové s vloženými fošnami. Má dvě podlaží, využívané podkroví a valbovou šindelovou střechu. Stojí za to prohlédnout si půlkruhové dvojité dveře se zachovaným kovářským kováním. Dnes se v ní konají dočasné výstavy.
Sýpka ze Sternalic (1809)Je to jediná sýpka v muzeu s podsíní, kterou tvoří vysunutá střecha. Postavili ji v roce 1809 z borového dřeva jako roubenou a pokryli sedlovou doškovou střechou. Uvnitř je jedna místnost. Stojí za to prohlédnout si půlkruhové dveře zdobené prkny kladenými do stromečku.
Sýpka z obce Ligota Książęca (počátek 19. století)Sýpka z obce Ligota Książęca z počátku 19. století je kopulového typu, roubená, na obdélníkovém půdorysu. Horní části stěn tvoří klenbu, na které leží samostatná sedlová šindelová stříška. Stěny pokryla hliněná omítka, která spolu se stříškou chránila před požárem. Sýpka stála v muzeu ještě před jeho otevřením v roce 1970.
Stodola z obce Dąbrówka Dolna v usedlosti zámožného sedláka (polovina 19. století)Velká stodola usedlosti zámožného sedláka má dva přístodůlky a hliněný mlat a vpředu dvě přístavby, roubené kůlny. Celek kryje sedlová došková střecha a dovnitř vedou vrata otáčivá na čepech. Uvnitř stojí stroje z velkého hospodářství z konce 19. století: mlátička se žentourem z Otmuchova, fukar z města Lewin Brzeski a koňská sekačka.
Sýpka z obce Murów (polovina 19. století)Sýpka z obce Murów z poloviny 19. století stojí naproti chalupě z obce Dąbrówka Dolna. Má dvě podlaží, využívané podkroví a sedlovou šindelovou střechu. V přízemí je zařízená stará selská sýpka s vybavením z hospodářství 19. století, mimo jiné s velkou máselnicí z dužin a stojanem na koláče.
Chalupa z obce Karmonki Nowe (1876)Chalupa z obce Karmonki Nowe z roku 1876 je roubená obytná a hospodářská budova. Pod jednou střechou jsou síň, jizba, komora a chlév se samostatným vchodem a v oddělené místnosti řemeslnická dílna. Interiéry ukazují zahradnické hospodářství z konce 19. století.
Stodola z obce Dąbrówka Łubniańska (polovina 19. století)Stodola z obce Dąbrówka Łubniańska z poloviny 19. století má roubené stěny a sedlovou střechu hladce krytou doškem, se štíty obitými svislými prkny. Uvnitř je jeden přístodůlek a hliněný mlat a vjíždí se dvoukřídlými vraty otáčivými na čepech. Interiér vyplňuje staré hospodářské a zemědělské nářadí.
Chalupa vesnického hlídače z obce Wichrów (kolem roku 1830)Tato skromná chalupa z obce Wichrów, z doby kolem roku 1830, patřila chudému nádeníkovi, který v noci hlídal ves. Říkalo se mu wachtyrz. Má síň, jednu jizbu a komoru a střechu hladce krytou doškem. Interiér ukazuje vybavení z konce 19. století.
Chlév a kravín z obce Wichrów (18./19. století)Chlév a kravín z obce Wichrów z přelomu 18. a 19. století se skládá ze tří samostatných částí, které spojuje společná valbová došková střecha. Stojí v usedlosti zámožného sedláka z oblasti Olesna, spolu s chalupou, ve které je obchod a hospoda, se sýpkou a se stodolou z obce Sternalice.
Malý chlév z obce Wichrów (počátek 19. století)Malý chlév z obce Wichrów z počátku 19. století má valbovou doškovou střechu. Uvnitř jsou dvě malé místnosti pro prasata s malou užitkovou půdou a před vchodem je podsíň. Patří k usedlosti zámožného sedláka z oblasti Olesna, zařízené tak, jak vypadala ve 30. letech 20. století.
Stodola z obce Sternalice (1. polovina 19. století)Stodola z obce Sternalice z první poloviny 19. století má výjimečně nízké roubené stěny a vysokou valbovou doškovou střechu. Dvoukřídlá vrata jsou vyšší než stěny, a proto je okap nad vchodem výrazně zvednutý. Uvnitř jsou dva přístodůlky a hliněný mlat. Před stodolou stojí holubník na vysokém sloupu.
Chalupa z obce Stary Las číslo 65 (konec 18. století)Chalupa z obce Stary Las číslo 65 z konce 18. století spojuje roubenou obytnou část s podstávkovou stěnou ve štítě a hospodářskou část v hrázděné konstrukci. Má průchozí síň a doškovou střechu. Uvnitř je stálá výstava „Lidé z Kresů v Opolském Slezsku” o rodinách, které sem po válce přišly z bývalých Východních Kresů.
Vjezdová brána se stájí z obce Stary Las (2. polovina 19. století)Brána z obce Stary Las z druhé poloviny 19. století spojuje pod společnou doškovou střechou dvě různé části. Dřevěná hrázděná brána má vrata pro vozy a samostatný průchod pro pěší, zakončený půlkruhovým obloukem. Druhou částí je bývalá stáj, vyzděná z kamene a cihel.
Obytně hospodářská budova z obce Stary Las číslo 61 (1798)Tato dlouhá budova z obce Stary Las z roku 1798 spojuje pod jednou střechou dům a hospodářství. U štítu má podstávkovou konstrukci, která nese váhu střechy nad obytnou částí, a dál hrázděné stěny vyplněné hlínou. Je tu jizba, průchozí síň, komora a hospodářské prostory, a ve druhé části síň, jizba a stodola spojená s budovou.
Pekárna z obce Rudziczka (1840)Pekárnu z obce Rudziczka postavili v roce 1840 jako hrázděnou stavbu na kamenné podezdívce. Střechy takových pekáren se obvykle kryly nehořlavým materiálem, taškami nebo břidlicí. Do budovy je zazděná pec a ve druhé části je místnost zvaná předpecí. Nad pecí je malá půdička se vstupem ve štítě. Do muzea se dostala v roce 1989.
Stodola z obce Rudziczka (1830)Je to největší stodola v muzeu, postavená v roce 1830 v obci Rudziczka u Prudniku. Má hrázděnou konstrukci: dřevěnou kostru vyplněnou hlínou a vybílenou vápnem, a nahoře sedlovou doškovou střechu. Uvnitř jsou tři přístodůlky a dva mlaty, ale interiér slouží jako sklad a není přístupný.