Hájovna ★Hájovna je správní budova muzea, stojí u rybníka v severní části skanzenu vedle parkoviště. V jejích sálech muzeum pořádá dočasné výstavy, takže se vyplatí nahlédnout a zjistit, co právě můžete vidět. Před vchodem stojí dřevěné lidové plastiky.
Chalupa z obce Kargowa (1. polovina 18. století) ★Chalupa z obce Kargowa v okrese Zielona Góra pochází z první poloviny 18. století. Je to malý dům pod valbovou doškovou střechou, s velmi nízkým stropem, malými čtyřtabulkovými okny a hliněnou podlahou, které se říká polepa. V kuchyni s otevřeným ohništěm je bylinkářská výstava a ve druhé, takzvané bílé světnici je ukázáno, jak bydlela chudá rodina.
Chalupa z obce Potrzebowo (1675) ★Chalupa z obce Potrzebowo v okrese Leszno je jedním z nejstarších datovaných dřevěných venkovských domů v Polsku: na stropním trámu v hlavní světnici je vidět letopočet 1675 a tesařská značka. V roce 1973 byla přenesena do Ochle jako první budova skanzenu. Část stěn je roubená, část hrázděná, a v malé světnici je zařízena ševcovská dílna rodiny Śliwa z okolí Babimostu.
Vinařská věž z obce Budachów (18. století) ★Vinařská věž z obce Budachów v okrese Krosno Odrzańskie je hrázděná stavba z 18. století s mansardovou střechou, dřevěnou pavlačí a věžičkou na vrcholu. Stála u panského dvora a sloužila hospodářství. V přízemí jsou lisy na hrozny, mezi nimi velký šroubový lis z roku 1830, a vedle je zrekonstruovaný vinný sklípek a dvě malé vinice: kolíková a špalírová.
Chalupa z obce Krobielewo (1803) ★Chalupa z obce Krobielewo v okrese Międzyrzecz, postavená v roce 1803, je nejstarší budovou statku, který se stavěl 20 let. Bydlelo v ní několik generací a vybavení pochází hlavně z okolních vesnic z doby před druhou světovou válkou. Na půdě je výstava „Truhly a kufry: odkud a kam“ o přesídlencích, kteří po válce přivezli svůj majetek z východních Kresů.
Chalupa z obce Pszczew (1. polovina 19. století) ★Dům z obce Pszczew v okrese Międzyrzecz byl postaven v první polovině 19. století z trámů, pod doškovou střechou, jako příklad dřevěné maloměstské zástavby. Zvenku vypadá jako venkovská chalupa, ale interiér má městský charakter: černé tapety s rostlinnými vzory byly obnoveny podle dochovaných fragmentů a nábytek a předměty z meziválečného období přijely spolu s domem.
Zvonice ★Vysoká dřevěná zvonice sloupové konstrukce, obitá prkny a krytá strmou jehlanovou střechou, stojí v západní části vesnice, mezi statky z obcí Krobielewo a Pszczew. Je vidět z mnoha míst skanzenu, takže se podle ní snadno zorientujete. Vedle jsou lavice se stoly, u kterých si můžete odpočinout.
Kravín z obce Mariankowo (přelom 18. a 19. století) ★Kravín z obce Mariankowo má stejně jako stáj vysunuté podkroví zvané trempel a střechu z bobrovek kladených korunovým způsobem; právě na těchto dvou budovách jsou nejlépe vidět znaky olendrovské zástavby, tedy staveb holandských osadníků. Interiér slouží jako sklad a není přístupný, ale z dvora si ho dobře prohlédnete. Vedle stojí zděná chlebová pec a holubník na sloupu.
Kovárna z obce Kosieczyn (18. století) ★Kovárna z obce Kosieczyn v okrese Świebodzin je stavba z 18. století z polního kamene, se šindelovou střechou, hrázděným štítem a podloubím na třech dřevěných sloupech. Uvnitř se zachovalo vybavení: cihlový komín, pec s vodou na kalení, dvě výhně, dva měchy a mnoho nástrojů. Kovář koval koně a vyráběl obruče, kování a zemědělské nářadí pro celou vesnici.
Chalupa z obce Cisowa (18. století) ★Chalupa z obce Cisowa v okrese Żary, z oblasti Dolní Lužice, je spojená s kravínem a krytá došky; stejně jako celý statek pochází z 18. století. Uvnitř jsou předměty denní potřeby obyvatel východních Kresů a mlékárenská výstava „V košili se rodí a nahý světem chodí“ s rozmanitým nářadím na zpracování mléka.
Chlév z obce Królów (18. století) ★Malý chlév z obce Królów, tedy stavení pro hospodářská zvířata, patří ke statku z obce Cisowa. Byl postaven smíšenou konstrukcí, stejně jako chalupa, sýpka a stodola tohoto statku. Střecha je krytá došky jako většina budov tohoto lužického statku.
Chalupa z obce Marcinów (konec 18. století) ★Chalupa z obce Marcinów v okrese Żary pochází z konce 18. století, má roubené stěny a obloukové podloubí typické pro lužickou architekturu. V jedné světnici je obnovená vesnická školní třída z druhé poloviny 20. století a ostatní místnosti jsou zařízené jako byt vesnického učitele z 50. let. Děti mohou porovnat starou vesnickou třídu se svou školou.
Chalupa z obce Królów (1798) ★Chalupa z obce Królów v okrese Żary pochází z roku 1798 a je krytá došky. Na vrcholu štítu jsou prkna sestavena do ornamentu připomínajícího slunce a ozdobná zakončení štítových prken mají tvar koňských hlav. Uvnitř je stálá výstava starých hraček a v síni je připravený koutek na hraní pro nejmenší. Kravín přiléhající k chalupě slouží jako sklad.
Bukovinský statek (2002) ★Bukovinský statek byl postaven v roce 2002 podle vzoru domů ze severního Rumunska, odkud po druhé světové válce přišlo do Polska mnoho osadníků. Před chalupou stojí studna s ozdobným krytem a vedle sušárna kukuřice, ze které se na Bukovině vaří mamaliga. V chalupě se širokým podloubím je výstava o historii Bukoviny: dokumenty, fotografie, lidové kroje, kilimy a pestře vyšívané polštáře.
Větrný mlýn z obce Kiełcz (19. století) ★Větrný mlýn z obce Kiełcz v okrese Nowa Sól byl postaven v 19. století. Je to beraní mlýn, tedy dřevěný větrný mlýn jednoho z nejstarších a nejrozšířenějších typů v Evropě. Dovnitř vedou schody připevněné zvenku. Stojí na otevřené louce ve východní části muzea, mezi Bukovinským statkem a Kamenným statkem, a je dobře vidět už z parkoviště.
Stodola z obce Krobielewo (1808)Ve stodole z obce Krobielewo, postavené na začátku 19. století, je výstava „Zemědělské stroje tovární výroby“: řezačky, mlátičky, fukary a šrotovníky. Poháněl je žentour, kterému se říká také manéž, a ten roztáčeli koně nebo voli chodící dokola. Takový žentour stojí na statku přímo naproti vratům stodoly, takže snadno uvidíte, jak celé zařízení fungovalo.
Kravín z obce Krobielewo (1812)Kravín ze začátku 19. století patří ke statku z obce Krobielewo v okrese Międzyrzecz, který se stavěl 20 let, od chalupy z roku 1803 po sýpku z roku 1823. Spolu s chalupou, stájí s kolnou, sýpkou a stodolou uzavírá dvůr jednoho hospodářství ze západního Velkopolska, s dřevěnými stěnami a doškovými střechami.
Stáj z obce Krobielewo (1809)Stáj s kolnou ze začátku 19. století má pět místností. V jedné je zařízena světnice čeledína, který se staral o koně, a v jiné výstava „Dobrá váha, dobrá míra“ o starých hospodářských mírách, jako byl szyfel nebo cent, a o vahách od pružinových po závažové.
Sýpka z obce Krobielewo (1823)Sýpka s podloubím z roku 1823 byla nejmladší budovou statku z obce Krobielewo; v muzeu stojí její rekonstrukce, protože originál shořel. Uvnitř jsou truhly a sudy na obilí, váha, fukar, tedy mlýnek na čištění zrní, a žernov na ruční mletí obilí.
Stodola z obce Dąbrówka Wielkopolska (1847)Průjezdná stodola z roku 1847 patří ke statku z obce Dąbrówka Wielkopolska v okrese Świebodzin. Stojí kolmo k chalupě z roku 1855, kryté bobrovkami, a k budově s kolnou a kravínem, která k ní přiléhá. Na statku je také selský sklep pod rákosovou střechou a dřevěný záchodek a v chalupě probíhají vzdělávací programy.
Chlebová pec (olendrovský statek)Zděná cihlová chlebová pec se sedlovou stříškou byla postavena na dvoře olendrovského statku, aby ho doplnila. Dobře se pojí s výstavou v sousední stáji z obce Mariankowo, která krok za krokem ukazuje cestu od obilného zrna přes mouku k placce, chlebu a perníku.
Stáj z obce Mariankowo (přelom 18. a 19. století)Stáj z obce Mariankowo v okrese Wolsztyn patří k olendrovskému statku. Má typický trempel, tedy podkroví vysunuté před stěny, kde se sušil chmel a jiné plodiny, a střechu z bobrovek kladených korunovým způsobem. Ve stáji, krmivárně a kolně je výstava „Od obilného zrna a mouky k placce, chlebu a perníku“ s letní kuchyní a vzadu stojí žentour.
Stodola z obce Sękowo (přelom 18. a 19. století)Došky krytá stodola z obce Sękowo v okrese Nowy Tomyśl uzavírá olendrovský statek. Je v ní výstava „Mykání vlny, sukno ze Zielone Góry“ se stroji z již neexistujících závodů Polska Wełna a výstava „Selské povozy“ s dílnou koláře, který stavěl selské vozy na kolech i na saních.
Sýpka z obce Królów (18. století)Do statku z obce Cisowa se vchází patrovou průjezdnou sýpkou z obce Królów, krytou šindelem. Uvnitř je dílna Ludwika Oleksyho, místního sochaře, který zemřel v roce 2024, s barevnými řezbami mnoha druhů ptáků. Děti si mohou vyzkoušet, jestli poznají ptáky, které znají ze zahrady nebo z lesa.
Stodola z obce Cisowa (konec 18. století)Na konci statku z obce Cisowa stojí stodola z konce 18. století. Je v ní výstava „Průmyslová revoluce v zemědělství“ s historickými mechanickými zemědělskými stroji. Před vraty stojí žentour, tedy pohon roztáčený tažnými zvířaty, podobný těm ze statku z obce Krobielewo a u stáje z obce Mariankowo.
Kurník z obce Drożków (1799)Dřevěný kurník z obce Drożków, datovaný do roku 1799, stojí v zadní části statku z obce Marcinów. Byl postaven z trámů stejně jako chalupa a pokryt došky. Je starý přes 220 let, takže je to dobrá příležitost ukázat dětem, že na staré vesnici měly i slepice vlastní pevnou budovu.
Kravín z obce Królów (přelom 18. a 19. století)Kravín z obce Królów stojí naproti chalupě ve statku z obce Marcinów a pochází z přelomu 18. a 19. století. Má dvě místnosti pro zvířata, kolnu a hospodářskou část, kde jsou vystaveny tesařské, truhlářské a bednářské nástroje, tedy ty, kterými se vyráběly sudy.
Holubník (olendrovský statek)Holubník posazený na vysokém dřevěném sloupu stojí na dvoře olendrovského statku, mezi kravínem z obce Mariankowo a stodolou z obce Sękowo. Byl postaven v muzeu, stejně jako chlebová pec, aby statek doplnil. Zblízka jsou vidět řady otvorů, kterými holubi vlétali dovnitř, a děti je mohou zkusit spočítat.
Chalupa z obce Jurzyn (přelom 18. a 19. století)Chalupa z obce Jurzyn v okrese Żary vznikla na přelomu 18. a 19. století. Má šindelovou střechu a štít s podloubím typickým pro lužickou architekturu a pod společnou střechou kravín, ve kterém dnes žijí ovce. Uvnitř je vybavení rodin přesídlených z bývalého Tarnopolského vojvodství a na statku stojí chlebová pec, hrnčířská pec, studna s rumpálem a holubník z obce Drożków.
Chalupa z obce Jędrzychowiczki (konec 18. století)Chalupa z obce Jędrzychowiczki v okrese Żary pochází z konce 18. století, má roubené stěny a rákosovou střechu. Ve dvou malých světnicích je zařízený interiér osadníků přesídlených po válce z Bukoviny: barevné látky, výšivky a ručně malovaná dřevěná truhla. Vedle světnic jsou dvě hospodářské místnosti.
Chalupa z obce Jędrzychowice (konec 18. století)Chalupa z obce Jędrzychowice v okrese Żary, z oblasti Dolní Lužice, vznikla koncem 18. století z trámů a má doškovou střechu. Pod jednou střechou je obytná část, prostory pro zvířata a kolna. Uvnitř je zařízena tradiční lužická chalupa a v síni stojí proutěné koše a nástroje na zpracování lnu.
Kravín z obce Chotków (Kamenný statek)Kravín z obce Chotków v okrese Żagań je součástí Kamenného statku, obnoveného podle kamenných hospodářství z bývalého Dolního Slezska. Uvnitř je stálá expozice „Niezależny świat kolorami opisany” (Nezávislý svět popsaný barvami) o lidové atmosféře Lubušska: umění výtvarníků z regionu a obřadní ozdoby na Vánoce, Nový rok a Velikonoce.
Kravín z obce Długie (Kamenný statek)Kravín z vesnice Długie v okrese Żagań patří ke Kamennému statku, který byl v muzeu zrekonstruován podle vzoru budov z 19. století z jihu Lubušska, tedy bývalého Dolního Slezska. Má kamenné zdi, cihlové štíty a střechu z bobrovek. V patře jsou ručně tkané látky a jednotlivé fáze zpracování lnu, v přízemí pak historie knihtisku se sbírkou tiskařských strojů.
Chalupa z obce Lisów (polovina 18. století)Chalupa z obce Lisów v okrese Słubice pochází z poloviny 18. století a téměř 80 procent její nosné kostry tvoří původní trámy přivezené z obce Lisów. Stěny má hrázděné: mezi trámy jsou dřevěné kolíky ovinuté slámou a obalené hlínou s řezankou. Tuto konstrukci si můžete prohlédnout přes prosklené části v rozích chalupy. Dnes budova slouží ke vzdělávacím aktivitám.