Procházka začíná u Obelisku na východním okraji parku, v ulici Schopenhauerstraße, a končí u Nového paláce na západě, odkud dojdete na jih k železniční stanici Potsdam Park Sanssouci. Autobus 695 jezdí až k zámku Sanssouci, na zastávku Schloss Sanssouci, takže můžete začít i uprostřed trasy. Pokud už jste v parku, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Park je zdarma a otevřený denně od 8:00 do soumraku, vstupenky potřebujete do zámků; do zámku Sanssouci se vstupuje v určený čas, takže vstupenku je nejlepší koupit předem přes internet. Od listopadu do března jsou zavřené Obrazárna, Nové komnaty, Čínský pavilon a zámek Charlottenhof, které v sezoně fungují od středy do neděle. Mlýn je v zimě otevřený jen o víkendech a v prosinci vůbec, zatímco zámek Sanssouci a Nový palác jsou otevřené i v zimě, kratší dobu, do 16:30. Zámek Oranžérie a Římské lázně jsou zavřené kvůli rekonstrukci, takže je uvidíte jen zvenku. K zámku Sanssouci vede 132 schodů po terasách nebo mírnější rampy po stranách a k Mlýnu a Oranžérii se musí stoupat do kopce. Toalety jsou v návštěvnickém centru u Historického mlýna, v návštěvnickém centru u Nového paláce a u cesty Ökonomieweg jižně od Velké fontány. Počítejte zhruba se třemi a půl hodinami, bez prohlídky interiérů.
Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.
Park Sanssouci v aplikaci Turi
Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.
Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny
Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.
Stojí za vidění
Park Sanssouci je letní sídlo Fridricha Velikého, pruského krále, který v roce 1744 nechal holý kopec proměnit ve vinici a na jeho vrcholu postavit zámek „bez starostí“. Park má téměř 300 hektarů a přes 1000 soch a jeho středem vede přes 2 kilometry dlouhá Hlavní alej, od Obelisku až k Novému paláci. Fridrich Veliký tu postavil rokokové zámky a pavilony a v 19. století přidal Fridrich Vilém IV. klasicistní vily, Oranžérii a krajinářské zahrady Petera Josepha Lenného. Od roku 1990 park patří ke světovému dědictví UNESCO.
Foto Rainer Halama, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons1
Atrakce
Neptunova jeskyně
Neptunovu jeskyni navrhl Knobelsdorff a postavili ji v letech 1751-1757 z bílého a růžového slezského mramoru. Na vrcholu kraluje Neptun, římský bůh moře, se dvěma najádami. Po mušlích po stranách měla stékat voda, ale za Fridricha Velikého se to nepodařilo; fontány se rozběhly teprve o sto let později, díky parnímu stroji. Dovnitř se nechodí, ale přes mříž uvidíte jeskyni zdobenou mušlemi a krystaly.
Foto Raimond Spekking, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka
Obrazárna
Obrazárnu postavil pro Fridricha Velikého Johann Gottfried Büring v letech 1755-1764. Je to nejstarší dochovaná muzejní budova v Německu, kterou dal postavit panovník. Sochy u oken na zahradní straně vyprávějí o uměních a vědách a 20 hlav nad okny jsou portréty malířů. Uvnitř visí přes 140 obrazů, mezi nimi „Nevěřící Tomáš“ od Caravaggia a díla Rubense a van Dycka.
Foto Dennis G. Jarvis, CC BY-SA 2.0, Wikimedia Commons3
Atrakce
Velká fontána
Nádrž Velké fontány postavili v roce 1748, ale za Fridricha Velikého voda nechtěla tryskat, protože dřevěné přívodní trubky neustále praskaly. Podařilo se to až v říjnu 1842: parní stroj Augusta Borsiga vyhnal proud 38 metrů vysoko. Kolem nádrže stojí 12 mramorových soch bohů a 4 živlů a část originálů dostal král v roce 1750 darem od francouzského krále Ludvíka XV. V letech 2000-2010 je všechny nahradily věrné kopie z carrarského mramoru.
Foto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons4
Atrakce
Vinné terasy
10. srpna 1744 nechal Fridrich Veliký tento holý kopec proměnit ve vinici. Svah rozdělili na 6 teras a jejich zdi prohnuli do oblouku dovnitř, aby zachytily co nejvíce slunce. Ve zdech je 168 prosklených výklenků, ve kterých rostly zahraniční odrůdy, a na stěnách mezi nimi se pnula vinná réva a ovocné stromky. Středem vede nahoru 132 schodů a po stranách vedou mírnější rampy.
Foto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons5
Budova / památka
Nové komnaty
Nové komnaty vznikly v roce 1747 jako oranžérie, ve které zimovaly stromky v kořenáčích z teras. V letech 1771-1775 je Georg Christian Unger přestavěl na zámek pro hosty, se 4 sály a pokoji pro hosty. Tehdy dostaly kupoli, aby ladily s Obrazárnou na druhé straně zámku. Podívejte se na rampy u budovy: po nich se kdysi vyvážely těžké kořenáče se stromky. Uvnitř je nejkrásnější Ovidiova galerie se zlacenými reliéfy.
Foto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons6
Budova / památka
Zámek Sanssouci
Zámek postavili v letech 1745-1747 podle návrhu Knobelsdorffa a náčrtů samotného krále. Název francouzsky znamená „bez starostí“. Fridrich Veliký nechtěl okázalé sídlo, ale útulný přízemní zámek, ze kterého se vychází přímo na terasu a do zahrady. Bydlel tu v létě, mimo válečné doby, od konce dubna do začátku října, a tady také zemřel 17. srpna 1786, v křesle ve své pracovně. V roce 2018 ho navštívilo asi 330 000 lidí, víc než kteroukoli jinou památku Postupimi.
Foto Palickap, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Atrakce
Hrob Fridricha Velikého
Krypta na okraji nejvyšší terasy vznikla už v roce 1744, ještě než se začal stavět zámek. Král chtěl odpočívat tady, vedle svých milovaných psů, ale jeho nástupce ho pohřbil v posádkovém kostele. Fridrich Veliký zde spočinul teprve 17. srpna 1991, v den 205. výročí úmrtí, o půlnoci, protože v závěti žádal o pohřeb bez okázalosti a v noci. Na desku s nápisem „Friedrich der Große“ lidé kladou květiny a brambory, protože právě on přemlouval Prusy, aby pěstovali brambory.
Foto Bärwinkel,Klaus, CC BY 3.0, Wikimedia Commons8
Budova / památka
Historický mlýn
První mlýn tu v letech 1737-1739 postavil mlynář Grävenitz. Podle legendy ho chtěl král zbourat, protože ho rušil klapot lopatek, ale mlynář pohrozil soudem v Berlíně a král ustoupil. Současný holandský větrný mlýn postavili v letech 1787-1791, v roce 1945 vyhořel a od roku 1993 se jeho lopatky znovu točí. Uvnitř je výstava o mletí obilí a v malém obchodě si koupíte chléb z mouky ze Sanssouci.
Foto Flocci Nivis, CC BY 4.0, Wikimedia Commons9
Budova / památka
Zámek Oranžérie
Zámek Oranžérie nechal postavit král Fridrich Vilém IV. v letech 1851-1864 podle vzoru italských renesančních vil. Je dlouhý přes 300 metrů a je to největší zámek v parku. Ve střední části je Raffaelův sál s více než 50 kopiemi jeho obrazů a v bočních halách zimují rostliny v kořenáčích z celého parku. Před zámkem stojí pomník Fridricha Viléma IV., který Oranžérii nazýval svým nejoblíbenějším dílem. Nyní je zámek zavřený kvůli rekonstrukci.
Foto Marek Śliwecki, CC BY 4.0, Wikimedia Commons10
Budova / památka
Čínský pavilon
Čínský pavilon postavil Johann Gottfried Büring v letech 1755-1764 podle náčrtů Fridricha Velikého a stavbu protáhla sedmiletá válka. Kolem stojí zlacené postavy Číňanů, kteří jedí, pijí čaj a hrají na hudební nástroje. Sochařům stáli modelem lidé z okolí, a proto mají postavy evropské tváře. Střechu podpírají zlaté sloupy ve tvaru palem a na samém vrcholu sedí zlatý mandarín se slunečníkem.
Foto Jakub Hałun, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka
Římské lázně
Římské lázně postavili Karl Friedrich Schinkel a Ludwig Persius v letech 1829-1840 pro následníka trůnu, pozdějšího krále Fridricha Viléma IV., který miloval Itálii. Je to soubor domů jako z italské vesnice: dům zahradníka, čajovna ve tvaru chrámu a lázeň, spojené pergolami a zahrádkami. V této lázni se nikdy nikdo nekoupal. Budovy stojí u umělého rybníka a nyní jsou zavřené kvůli rekonstrukci.
Foto Marek Mróz, CC BY 4.0, Wikimedia Commons12
Budova / památka
Zámek Charlottenhof
Na Vánoce 1825 daroval král Fridrich Vilém III. tento pozemek synovi, následníkovi trůnu, a jeho ženě Alžbětě. Karl Friedrich Schinkel přestavěl v letech 1826-1829 starý dům na klasicistní vilu podle římských vzorů. Nejzajímavější je Stanový pokoj s bílými a modrými pruhy, ve kterém v letech 1835-1840 v létě bydlel cestovatel Alexander von Humboldt. Bílomodré jsou i okenice, na památku bavorského původu Alžběty, manželky následníka trůnu.
Foto Florian Geyer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Atrakce
Chrám přátelství
Fridrich Veliký postavil tento chrám na památku milované sestry Vilemíny, markraběnky z Bayreuthu, která zemřela v roce 1758. Kruhový pavilon postavil Carl von Gontard v letech 1768-1770 a střechu podpírá 8 korintských sloupů postavených do párů. Uvnitř sedí mramorová Vilemína s knihou na klíně. Medailony na sloupech zobrazují slavné dvojice přátel z antických dob.
Foto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons14
Budova / památka
Antický chrám
Antický chrám stojí naproti Chrámu přátelství, na druhé straně Hlavní aleje, jako jeho protějšek. Postavil ho Carl von Gontard v letech 1768-1769 a Fridrich Veliký v něm uchovával sbírky antických soch, mincí a gem. Od roku 1921 je mauzoleem rodu Hohenzollernů, pohřbena je tu mimo jiné císařovna Augusta Viktorie. Proto je chrám pro návštěvníky zavřený.
Foto H. Zell, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons15
Budova / památka
Nový palác
Nový palác postavil Fridrich Veliký v letech 1763-1769, po sedmileté válce, aby ukázal Evropě moc Pruska. Sám ho nazýval „fanfarónádou“, tedy chvástáním. Průčelí měří 220 metrů a nad středem se tyčí kupole vysoká 55 metrů, na které 3 Grácie nesou královskou korunu. Kupole je jen ozdoba, pod ní není žádný sál. Uvnitř jsou Jeskynní sál, Mramorový sál a divadlo a v paláci rád pobýval poslední německý císař Vilém II.
Foto Allie_Caulfield, CC BY 2.0, Wikimedia Commons16
Budova / památka
Communs a Triumfální brána
Naproti Novému paláci stojí Communs, dvě okázalé hospodářské budovy z let 1766-1769, inspirované Versailles. Sídlily v nich zámecké kuchyně a byty pro hosty, úředníky a služebnictvo, ale zvenku vypadají jako zámky, s dvojitými schody, sloupy a kupolemi. Spojuje je půlkruhová kolonáda se 158 sloupy a Triumfální brána vysoká 24 metrů. Dnes tu sídlí Postupimská univerzita a odtud dojdete na jih ke stanici Potsdam Park Sanssouci.
Všechny body (23)
Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.
Atrakce 5
Neptunova jeskyně ★Neptunovu jeskyni navrhl Knobelsdorff a postavili ji v letech 1751-1757 z bílého a růžového slezského mramoru. Na vrcholu kraluje Neptun, římský bůh moře, se dvěma najádami. Po mušlích po stranách měla stékat voda, ale za Fridricha Velikého se to nepodařilo; fontány se rozběhly teprve o sto let později, díky parnímu stroji. Dovnitř se nechodí, ale přes mříž uvidíte jeskyni zdobenou mušlemi a krystaly.
Velká fontána ★Nádrž Velké fontány postavili v roce 1748, ale za Fridricha Velikého voda nechtěla tryskat, protože dřevěné přívodní trubky neustále praskaly. Podařilo se to až v říjnu 1842: parní stroj Augusta Borsiga vyhnal proud 38 metrů vysoko. Kolem nádrže stojí 12 mramorových soch bohů a 4 živlů a část originálů dostal král v roce 1750 darem od francouzského krále Ludvíka XV. V letech 2000-2010 je všechny nahradily věrné kopie z carrarského mramoru.
Vinné terasy ★10. srpna 1744 nechal Fridrich Veliký tento holý kopec proměnit ve vinici. Svah rozdělili na 6 teras a jejich zdi prohnuli do oblouku dovnitř, aby zachytily co nejvíce slunce. Ve zdech je 168 prosklených výklenků, ve kterých rostly zahraniční odrůdy, a na stěnách mezi nimi se pnula vinná réva a ovocné stromky. Středem vede nahoru 132 schodů a po stranách vedou mírnější rampy.
Hrob Fridricha Velikého ★Krypta na okraji nejvyšší terasy vznikla už v roce 1744, ještě než se začal stavět zámek. Král chtěl odpočívat tady, vedle svých milovaných psů, ale jeho nástupce ho pohřbil v posádkovém kostele. Fridrich Veliký zde spočinul teprve 17. srpna 1991, v den 205. výročí úmrtí, o půlnoci, protože v závěti žádal o pohřeb bez okázalosti a v noci. Na desku s nápisem „Friedrich der Große“ lidé kladou květiny a brambory, protože právě on přemlouval Prusy, aby pěstovali brambory.
Chrám přátelství ★Fridrich Veliký postavil tento chrám na památku milované sestry Vilemíny, markraběnky z Bayreuthu, která zemřela v roce 1758. Kruhový pavilon postavil Carl von Gontard v letech 1768-1770 a střechu podpírá 8 korintských sloupů postavených do párů. Uvnitř sedí mramorová Vilemína s knihou na klíně. Medailony na sloupech zobrazují slavné dvojice přátel z antických dob.
Budova / památka 11
Obrazárna ★Obrazárnu postavil pro Fridricha Velikého Johann Gottfried Büring v letech 1755-1764. Je to nejstarší dochovaná muzejní budova v Německu, kterou dal postavit panovník. Sochy u oken na zahradní straně vyprávějí o uměních a vědách a 20 hlav nad okny jsou portréty malířů. Uvnitř visí přes 140 obrazů, mezi nimi „Nevěřící Tomáš“ od Caravaggia a díla Rubense a van Dycka.
Nové komnaty ★Nové komnaty vznikly v roce 1747 jako oranžérie, ve které zimovaly stromky v kořenáčích z teras. V letech 1771-1775 je Georg Christian Unger přestavěl na zámek pro hosty, se 4 sály a pokoji pro hosty. Tehdy dostaly kupoli, aby ladily s Obrazárnou na druhé straně zámku. Podívejte se na rampy u budovy: po nich se kdysi vyvážely těžké kořenáče se stromky. Uvnitř je nejkrásnější Ovidiova galerie se zlacenými reliéfy.
Zámek Sanssouci ★Zámek postavili v letech 1745-1747 podle návrhu Knobelsdorffa a náčrtů samotného krále. Název francouzsky znamená „bez starostí“. Fridrich Veliký nechtěl okázalé sídlo, ale útulný přízemní zámek, ze kterého se vychází přímo na terasu a do zahrady. Bydlel tu v létě, mimo válečné doby, od konce dubna do začátku října, a tady také zemřel 17. srpna 1786, v křesle ve své pracovně. V roce 2018 ho navštívilo asi 330 000 lidí, víc než kteroukoli jinou památku Postupimi.
Historický mlýn ★První mlýn tu v letech 1737-1739 postavil mlynář Grävenitz. Podle legendy ho chtěl král zbourat, protože ho rušil klapot lopatek, ale mlynář pohrozil soudem v Berlíně a král ustoupil. Současný holandský větrný mlýn postavili v letech 1787-1791, v roce 1945 vyhořel a od roku 1993 se jeho lopatky znovu točí. Uvnitř je výstava o mletí obilí a v malém obchodě si koupíte chléb z mouky ze Sanssouci.
Zámek Oranžérie ★Zámek Oranžérie nechal postavit král Fridrich Vilém IV. v letech 1851-1864 podle vzoru italských renesančních vil. Je dlouhý přes 300 metrů a je to největší zámek v parku. Ve střední části je Raffaelův sál s více než 50 kopiemi jeho obrazů a v bočních halách zimují rostliny v kořenáčích z celého parku. Před zámkem stojí pomník Fridricha Viléma IV., který Oranžérii nazýval svým nejoblíbenějším dílem. Nyní je zámek zavřený kvůli rekonstrukci.
Čínský pavilon ★Čínský pavilon postavil Johann Gottfried Büring v letech 1755-1764 podle náčrtů Fridricha Velikého a stavbu protáhla sedmiletá válka. Kolem stojí zlacené postavy Číňanů, kteří jedí, pijí čaj a hrají na hudební nástroje. Sochařům stáli modelem lidé z okolí, a proto mají postavy evropské tváře. Střechu podpírají zlaté sloupy ve tvaru palem a na samém vrcholu sedí zlatý mandarín se slunečníkem.
Římské lázně ★Římské lázně postavili Karl Friedrich Schinkel a Ludwig Persius v letech 1829-1840 pro následníka trůnu, pozdějšího krále Fridricha Viléma IV., který miloval Itálii. Je to soubor domů jako z italské vesnice: dům zahradníka, čajovna ve tvaru chrámu a lázeň, spojené pergolami a zahrádkami. V této lázni se nikdy nikdo nekoupal. Budovy stojí u umělého rybníka a nyní jsou zavřené kvůli rekonstrukci.
Zámek Charlottenhof ★Na Vánoce 1825 daroval král Fridrich Vilém III. tento pozemek synovi, následníkovi trůnu, a jeho ženě Alžbětě. Karl Friedrich Schinkel přestavěl v letech 1826-1829 starý dům na klasicistní vilu podle římských vzorů. Nejzajímavější je Stanový pokoj s bílými a modrými pruhy, ve kterém v letech 1835-1840 v létě bydlel cestovatel Alexander von Humboldt. Bílomodré jsou i okenice, na památku bavorského původu Alžběty, manželky následníka trůnu.
Antický chrám ★Antický chrám stojí naproti Chrámu přátelství, na druhé straně Hlavní aleje, jako jeho protějšek. Postavil ho Carl von Gontard v letech 1768-1769 a Fridrich Veliký v něm uchovával sbírky antických soch, mincí a gem. Od roku 1921 je mauzoleem rodu Hohenzollernů, pohřbena je tu mimo jiné císařovna Augusta Viktorie. Proto je chrám pro návštěvníky zavřený.
Nový palác ★Nový palác postavil Fridrich Veliký v letech 1763-1769, po sedmileté válce, aby ukázal Evropě moc Pruska. Sám ho nazýval „fanfarónádou“, tedy chvástáním. Průčelí měří 220 metrů a nad středem se tyčí kupole vysoká 55 metrů, na které 3 Grácie nesou královskou korunu. Kupole je jen ozdoba, pod ní není žádný sál. Uvnitř jsou Jeskynní sál, Mramorový sál a divadlo a v paláci rád pobýval poslední německý císař Vilém II.
Communs a Triumfální brána ★Naproti Novému paláci stojí Communs, dvě okázalé hospodářské budovy z let 1766-1769, inspirované Versailles. Sídlily v nich zámecké kuchyně a byty pro hosty, úředníky a služebnictvo, ale zvenku vypadají jako zámky, s dvojitými schody, sloupy a kupolemi. Spojuje je půlkruhová kolonáda se 158 sloupy a Triumfální brána vysoká 24 metrů. Dnes tu sídlí Postupimská univerzita a odtud dojdete na jih ke stanici Potsdam Park Sanssouci.
Toalety / pokladny / parkoviště 7
Obelisk a brána parkuProcházka začíná na východním okraji parku, u obelisku, který už od dob Fridricha Velikého vyznačuje hranici parku. Obelisk z roku 1748 navrhl Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff a hieroglyfy na něm jsou vymyšlené, protože v 18. století je ještě nikdo neuměl číst. Hned za ním stojí Brána s obeliskem z roku 1747: dvě skupiny po 4 sloupech a na zdech bohyně Flora a Pomona, které vítají hosty v parku. Odtud vede přímo na západ přes 2 kilometry dlouhá Hlavní alej, až k Novému paláci.