Statek z Dzierżanowa (1840) ★Dům se síní uprostřed a dvěma světnicemi postavil v roce 1840 Wojciech Kinda a spojil v něm stěny sloupkové konstrukce s fošnami a hrázděné stěny. Hospodářská budova s kravínem, stájí a kolnou na vozy i stodola byly vymazány hlínou na dřevěné kostře a dvůr byl vydlážděn polním kamenem. Část nábytku, například truhlu napodobující komodu, koupili hospodáři za peníze vydělané v Porýní a Vestfálsku.
Vodní mlýn z obce Wierzenica (19. století) ★V budově mlýna z 19. století z obce Wierzenica sídlí galerie současného velkopolského neprofesionálního sochařství. Dole stojí kolem čtyř set soch ze dřeva a hlíny: svatí, kapličky a oltáříky, ale i pohádkové postavy, lovecké výjevy a zvířata. Nahoře se můžete seznámit s asi čtyřiceti tvůrci z Velkopolska, od narozených na konci 19. století po nejmladšího z roku 1983.
Olenderský statek z města Nowy Tomyśl (1823) ★Statek ukazuje, jak stavěli a hospodařili olendři, osadníci, kteří v 18. století osídlili podmáčená území západního Velkopolska. Dům pochází z roku 1823, hospodářská budova s nadezdívkou z roku 1865 a na okraji dvora stojí samostatná chlebová pec. V domě evangelické rodiny ze začátku 20. století jsou výklenkové skříňky, postel s nebesy a truhly s německými nápisy, ale chybějí náboženské obrazy.
Chmelová sušárna z Chojnik ★V dřevěné chmelové sušárně z Chojnik je panelová výstava „Dědictví olendrů z okolí města Nowy Tomyśl. Chmel, dějiny pěstování ve Velkopolsku”. Panely vyprávějí o pěstování a zpracování chmele v okolí města Nowy Tomyśl, sahajícím do 15. století, o olenderském osídlení a o postavě obchodníka Józefa Jakuba Flataua, zvaného pruský chmelový král.
Chalupa z obce Zdrój (1602) ★Chalupa ze západního Velkopolska je z velké části zrekonstruovaná, ale zachovala si původní stropní trámy a do jednoho z nich je vyřezán letopočet 1602. Má stěny sloupkové konstrukce s fošnami a strmou sedlovou střechu a dveře zavěšené na čepech zavírá dřevěný zámek. Je v ní zařízen byt varhaníka s rodinou z 20. let 20. století, se světnicí, síní a komorou pro zvířata, a u domu je malá zeleninová a květinová zahrádka.
Kostel svaté Anny a svatého Vavřince z Wartkowic (1719) ★Dřevěný kostel svaté Anny a svatého Vavřince byl postaven v roce 1719 ve Wartkowicích a v 19. století k němu přibyla kaple, sakristie a předsíň. Do muzea byl přenesen v letech 1997-2001. Uvnitř jsou barokní oltáře, křtitelnice, triumfální trám, varhany a zbytky barokních maleb v presbytáři a nad lodí se tyčí věžička se sanktusníkem.
Hostinec z obce Sokołowo Budzyńskie (konec 18. století) ★Hostinec s podloubím na pěti sloupech byl postaven na konci 18. století v obci Sokołowo Budzyńskie v severním Velkopolsku. Má stěny sloupkové konstrukce s fošnami a rákosovou střechu. Ve výčepní světnici stojí pult, láhve, odměrky a korbele jako ve vesnickém hostinci z 20. let 20. století. V síni je široký komín z tyčí opletených slámou a v něm chlebová pec; v malé kanceláři se kdysi prodával petrolej.
Panský dům z obce Studzieniec ★Přízemní panský dům s mansardovou šindelovou střechou byl postaven podle vzoru barokního panského domu, který stojí ve vesnici Studzieniec v severním Velkopolsku. U rohů na straně zahrady má dva alkýře, jejichž tvar vychází z obranných věží. V salonu, jídelně, ložnici, knihovně a obývacím pokoji jsou zařízeny interiéry velkopolské statkářské rodiny z meziválečného období a kolem se rozkládá park s barokním uspořádáním.
Chalupa z obce Gaj (2. polovina 19. století)Dům se síní uprostřed, dvěma světnicemi a dvěma komorami postavil ve druhé polovině 19. století Ignacy Małolepszy; má stěny sloupkové konstrukce s vloženými fošnami a doškovou střechu. V síni jsou dva komíny spojené nad stropem udírnou a podlaha z polních kamenů. Interiér ukazuje, jak tu mezi válkami žila zámožná selská rodina s hospodářstvím o rozloze 32 ha, a dům se dědil po přeslici, tedy v ženské linii.
Statek ze Sulmierzyc (1750)Dům se síní a dvěma světnicemi byl postaven v roce 1750, což dokládá nápis na středním trámu v hlavní světnici: „O jak piękna kompania Jezus Józef i Maria” (Ó jak krásná společnost, Ježíš, Josef a Marie). K domu přiléhá zděná budova pro dobytek a vysunutá střecha tvoří nad průčelní stěnou zápraží. Uvnitř je zařízen byt hrnčíře s dílnou v malé světnici a sušárnou hrnců v komoře a na dvoře stojí pec na vypalování nádobí.
Zvonice z obce Sokołowo BudzyńskieDřevěná zvonice z obce Sokołowo Budzyńskie stojí hned vedle kostela z Wartkowic, za stejným plotem. Je to stavba z 18. století, přenesená sem v roce 2009, ve které visely zvony svolávající věřící na bohoslužby.
Chalupa z Dziekanowic (19. století)Hrázděný dům z 19. století přímo z Dziekanowic, se širokým průčelím, dvěma světnicemi, dvěma síněmi, komorou a alkýřem. Je v něm výstava „Dziekanowice a jejich obyvatelé” o dějinách vesnice od dohody rolníků s pruským státem v první polovině 19. století až po začátek 21. století, o zemědělcích, řemeslnících a učitelích. Zvláštní místo patří rodině bývalých majitelů domu.
Hazácký statek z obce Zielona Wieś (2. polovina 19. století)Chalupa se dvěma světnicemi, síní a dvěma komorami z druhé poloviny 19. století je ukázkou usedlosti chalupníka. Byla sem přenesena z oblasti Hazy, tedy z několika vesnic na řece Orla osídlených lidmi z nedalekého Slezska. Posledním obyvatelem byl vesnický švec Tomasz Musielak, který se ve svém řemesle zdokonalil během služby v pruské armádě.
Fara z NoskowaKněžský dům stojí naproti kostelu z Wartkowic, za plotem na cihlových sloupcích, s malou verandou u vchodu. Patří k farnímu statku, který podle muzea ukazuje život a hospodářství staré venkovské farnosti. Vedle stojí chalupa varhaníka z obce Zdrój a kaplička svatého Rocha.
Statek z obce Dobrzec (2. polovina 19. století)Statek zámožných hospodářů z východního Velkopolska: prostorný dům z roku 1882 s polovalbovou střechou, stodola na sochách, tedy na sloupech nahoře rozvidlených, a hospodářská budova s přístřeškem. Ve velké světnici stojí starý nábytek po prarodičích a v malé souprava koupená ve městě, jako ve 20. letech 20. století. V zahrádce u stodoly je včelín s klátovým úlem, slaměnými košnicemi a truhlíkovými úly.
Chalupa podruha z obce Godziesze WielkieMalá doškem krytá chalupa z obce Godziesze Wielkie ukazuje, jak bydleli podruzi, tedy nejchudší obyvatelé vesnice bez vlastní půdy, kteří se najímali na práci u hospodářů. Stojí u statku z obce Dobrzec, za plotem pleteným z proutí, vedle malé květinové zahrádky.
Statek z Ołoboku (polovina 19. století)Usedlost sedláka a koláře z poloviny 19. století z jihovýchodního Velkopolska: dům, sýpka s podloubím na dvou sloupech, stodola, hospodářská budova a dvoukomorový sklep z bahenní železné rudy. V komoře domu je kolářská dílna se šlapacím soustruhem a v malé světnici leží pomůcky k pletení ze slámy, kterým byl Ołobok proslulý. V zahrádce stojí domácí kaplička se soškou Srdce Ježíšova.
Statek z obce Wolica (1841)Dům s podloubím bez sloupů dal v roce 1841 postavit Wojciech Owczarek, jak připomíná nápis na stropním trámu ve světnici, a sýpka, hospodářská budova a stodola byly přistavěny po roce 1864. Statek z východního Velkopolska ukazuje život středně zámožné selské rodiny na konci 19. století. Ve světnici stojí malovaná truhla na výbavu, nad postelemi visí obrazy svatých a na dvoře je studna s vahadlem.