Foto -- Xocolatl ( talk ) 00:54, 19 February 2010 (UTC), Public domain, Wikimedia Commons
ZooStuttgart, Bádensko-Württembersko, Německo

Wilhelma s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Wilhelma: zoo a botanická zahrada ve Stuttgartu. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

18bodů k vidění
17na doporučené trase
asi 4 hprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 4 hv klidném tempu, s přestávkami
9toalety na mapě
jídlomísta s jídlem zatím nejsou na mapě
Procházka začíná i končí u hlavního vchodu, hned u zastávky městské dráhy Wilhelma, kde staví linky U13, U14 a U16. Vstup je placený, jedna vstupenka platí do zoo, botanické zahrady i pavilonů. Wilhelma je otevřená denně po celý rok. Hlavní vchod a většina pavilonů se otevírá v 8:15, akvárium, Amazonienhaus a pavilon lidoopů v 9:00; od května do srpna je park otevřený do 20:00 a od listopadu do února jen do 16:30, pavilony se pak zavírají už v 15:45. V zimě se nejvíc vyplatí vytápěné pavilony: Amazonienhaus, akvárium a skleníky. Tropické lekníny kvetou hlavně od června do září, magnolie obvykle od konce března. Terén stoupá od údolí řeky Neckar k horní části zahrady, takže na terasách vás čekají stoupání a schody; u hlavního vchodu dostanete plánek trasy bez schodů. Toalety jsou u hlavního vchodu, v restauraci Amazonica, v Café Belvedere a v Bistru Bandipur vedle asijského statku. Od roku 2026 se na severním okraji staví nový sloní svět, takže část cest může být uzavřená; boční vchod z ulice Pragstraße funguje jen od března do října, podle potřeby o víkendech a svátcích. Pokud už jste uvnitř, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Počítejte zhruba se 4 hodinami.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Wilhelma v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Wilhelma
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Wilhelma vznikla pro württemberského krále Viléma I. jako zahrada v maurském stylu podle vzoru Alhambry, s lázní, pavilony a skleníky podle návrhu Karla Ludwiga von Zantha. Slavnostně ji otevřeli v roce 1846 a po druhé světové válce se počínaje výstavou akvárií v roce 1949 postupně proměnila v zoologickou zahradu. Dnes je to jediná státní zoologicko-botanická zahrada v Německu: na zhruba 30 hektarech žije asi 11 000 zvířat zhruba 1200 druhů a roste tu asi 8500 druhů a odrůd rostlin. Každý rok sem přijde přes milion návštěvníků.

Tučňáci brýlovíFoto Dktue, CC0, Wikimedia Commons1
Zvířata

Tučňáci brýloví

Žije tu skupina asi 20 tučňáků brýlových, kteří ve volné přírodě obývají několik kolonií v Jihoafrické republice a Namibii. Je to kriticky ohrožený druh: v posledních desetiletích jeho početnost klesla zhruba o 97 procent, kvůli nadměrnému rybolovu, plastům a ropným skvrnám. Tučňáci tohoto druhu žijí ve Wilhelmě od roku 1953. Každý den ve 14:30 o nich ošetřovatelé vyprávějí a krmí je.

Damašský sálFoto Josefma, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Damašský sál

Damašský sál vznikl až po Zanthově smrti, podle jeho plánů, pod vedením Wilhelma Bäumera. Otevřeli ho v roce 1864, kdy zemřel král Vilém I., a jméno dostal podle Damašku, centra maurského stylu. Jako jedna z mála budov Wilhelmy přečkal válku bez větších škod a od rekonstrukce v roce 1992 jsou zase vidět jeho původní stropy a výzdoba interiérů. V zadní části je výstava o královské Wilhelmě, ale během rekonstrukčních prací bývá sál zavřený. Před ním leží Dlouhé jezero s pelikány.

AmazonienhausFoto Daderot, CC0, Wikimedia Commons3
Zvířata

Amazonienhaus

Amazonienhaus, otevřený v roce 2000, je skleněná hala dlouhá asi 66 metrů a vysoká 14 metrů. Celý rok je tu 24 až 28 stupňů a zhruba 80 procent vlhkosti, jako v deštném pralese. Roste tu asi 350 druhů rostlin a nad hlavou volně létá přes 20 druhů ptáků. Cesta vede kolem dvou nádrží s vodopády, takže je to dobré místo, kde se za chladného dne ohřát.

LachtaniFoto -- Xocolatl ( talk ) 23:53, 18 February 2010 (UTC), Public domain, Wikimedia Commons4
Zvířata

Lachtani

V bazénu žije chovná skupina lachtanů kalifornských. Bazén je bývalé Půlměsícové jezero z královských dob, které leželo před již neexistujícím Maurským slavnostním sálem; v roce 2019 prošel rekonstrukcí. Do roku 1996 tu plavali také rypouši. Ukázka s krmením se koná v 11:00 a v 15:00, každý den kromě čtvrtka.

Maurská zahradaFoto Rainer Halama, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Atrakce

Maurská zahrada

Maurská zahrada je srdcem bývalé královské Wilhelmy a je zapsaná na seznam památek. Zanth se inspiroval mimo jiné kresbami malíře Friedricha Frische z cest po Blízkém východě a fontány postavili v letech 1847-1848. Zahradu obklopuje dvojitá kolonáda zdobená hvězdami z dlaždic, postavená za 97 000 zlatých. Vyzkoušejte šeptající galerii v zatáčkách kolonády: tichá slova u stěny jsou slyšet asi 40 metrů daleko a tento jev v roce 2010 znovu objevil Uwe Laun.

Magnoliový hájFoto Johann Jaritz, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons6
Atrakce

Magnoliový háj

Ve Wilhelmě roste přes 90 magnolií 27 druhů a odrůd, většina z nich právě v Maurské zahradě. Říká se, že je to největší magnoliový háj v Evropě severně od Alp. První stromy dovezl král Vilém I. v roce 1850 a 10 magnolií pochází ještě z jeho doby. Kvetení začíná obvykle koncem března a je jednou z nejdůležitějších událostí v kalendáři zahrady.

Rybníček s leknínyFoto Geysirius, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Atrakce

Rybníček s lekníny

Bazén uprostřed Maurské zahrady má asi 650 metrů čtverečních a 800 000 litrů minerální vody z vlastního pramene Wilhelmy; po válce dostal vytápění. Od 50. let 20. století tu každý rok roste zhruba 40 druhů a odrůd tropických leknínů. Hlavní kvetení trvá od června do září a květy nočních odrůd se otevírají pozdě odpoledne a ráno se zavírají. Nejslavnější je viktorie amazonská: král Vilém I. ji nechal pěstovat ve svých sklenících už v roce 1851 a její listy velké jako kolo od vozu unesou přes 50 kilogramů.

Maurský důmFoto Brücke-Osteuropa, CC0, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Maurský dům

Maurský dům se od roku 1837 plánoval jako lázeň s obytnou částí pro krále a stavba začala na jaře 1842. Místo předpokládaných 20 000 zlatých nakonec stál 235 000. Za války byl těžce poškozen, v letech 1962 až 2014 v něm sídlil první pavilon nočních zvířat v Evropě a dnes v něm žijí ptáci z jihovýchodní Asie. Nad ním se zvedají terasy s voliérami papoušků a Belvedér z roku 1851, vyhlídkový pavilon; samotný pavilon není přístupný, ale z jeho okolí uvidíte královu hrobní kapli na vrchu Württemberg.

OkapiFoto Vitor Oliveira from Torres Vedras, PORTUGAL, CC BY-SA 2.0, Wikimedia Commons9
Zvířata

Okapi

Okapi patří do africké části spolu se žirafami, bongy a zebrami. Wilhelma je chová od roku 1989 a od té doby sem přijelo celkem 12 okapi. Nejslavnější byl samec Vitu, který přijel z Basileje v roce 1999 a byl nejstarším okapi v Evropě: zemřel v roce 2026 ve věku přes 28 let. Měl šest mláďat a v evropských zoo dnes žije 17 jeho potomků ve čtyřech generacích.

Lvi a šelmyFoto Xocolatl, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons10
Zvířata

Lvi a šelmy

Pavilon šelem otevřeli v roce 1968, spolu s pavilonem slonů a nosorožců. Lvi mají v historii Wilhelmy zvláštní místo: v roce 1950 přemluvil ředitel Albert Schöchle ministra financí Karla Franka, aby se stal kmotrem lvíčete, což pomohlo udržet zvířata v zahradě. Od roku 2026 žije mezi lvy a jaguáry také Khal, samec levharta perského ze Španělska. Kočky se krmí v různých časech, aby měla zvířata co nejvíc zpestření.

SloniFoto -- Xocolatl 19:49, 23 April 2007 (UTC), Public domain, Wikimedia Commons11
Zvířata

Sloni

V pavilonu slonů z roku 1968 žijí dvě starší slonice indické, Pama a Zella, kterým bylo v květnu 2026 už 60 a 59 let. Venkovní výběh byl přestavěn v roce 2012 a jejich sousedy jsou nosorožci. V lednu 2026 začala na místě bývalého statku na severním okraji zoo stavba nového sloního světa za zhruba 68,5 milionu eur. Má být hotový na začátku roku 2030, s místem až pro 15 dospělých slonů a druhým vchodem z ulice Pragstraße.

ŽirafyFoto MrPanyGoff, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons12
Zvířata

Žirafy

Ve výběhu žijí žirafy síťované, ty zdejší měří až asi 4,5 metru. Sdílejí ho se samicemi přímorožců šavlorohých, antilop s dlouhými zahnutými rohy. Výběh afrických kopytníků vznikl v roce 1980 a Wilhelma má velké úspěchy v chovu žiraf. Do stejné části patří také okapi, bongové, zebry, surikaty a servalové.

Pavilon lidoopůFoto Xocolatl, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons13
Zvířata

Pavilon lidoopů

Pavilon goril a bonobů otevřeli 14. května 2013. Má asi 4500 metrů čtverečních, zhruba 13krát víc než starý pavilon, a stál asi 22 milionů eur, z čehož 9,5 milionu dal spolek přátel Wilhelmy. Wilhelma proslula jedinou gorilí školkou v Evropě, kde se vychovávala mláďata, která v jiných zoo odmítly matky, do věku 3-4 let. Od května do září ošetřovatelé vyprávějí o bonobech v 10:15 a o gorilách ve 13:15 na prostranství před pavilonem.

Tygři ussurijštíFoto Mathias Appel, CC0, Wikimedia Commons14
Zvířata

Tygři ussurijští

Výběh tygrů ussurijských otevřeli v červenci 2025 na svahu, na ploše asi 5000 metrů čtverečních. Žije tu samec Amazar z Nizozemska a samice Noïa z Francie, oba narození v roce 2023. Nejzajímavější je tunel pro návštěvníky, ze kterého můžete vidět největší kočky světa úplně zblízka. Pod stájí je nádrž na asi 900 metrů krychlových pramenité a dešťové vody.

Asijský statekFoto I would appreciate being notified if you use my work…, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons15
Zvířata

Asijský statek

Asijský statek otevřeli 25. července 2023 na zhruba 3400 metrech čtverečních. Žijí tu kašmírské kozy, romanovské ovce, vietnamská prasata a černé slepice ayam cemani z Indonésie a vedle je mini zoo. Zahradníci Wilhelmy tu obdělávají skutečné rýžové pole, založené s pomocí vědců z Univerzity Hohenheim, a také banánovníky a čajovníky. Nahradil starý statek z roku 1993, na jehož místě vzniká nový sloní svět.

Les sekvojovcůFoto Dietmar Rabich, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons16
Atrakce

Les sekvojovců

V roce 1864 objednal král Vilém I. libru semen sekvojovce obrovského. Vyrostlo z nich mnohem víc semenáčků, než se čekalo, a asi 5000 jich rozdali po celém Württembersku. Ve Wilhelmě roste asi 70 sekvojovců, z toho 35 pochází z té první výsadby, a nejvyšší měří 38 metrů. V poslední době některé stromy trpí houbovými chorobami, proto na ně zahradníci dohlížejí a některé větve musí odřezávat.

Medvědi brýlatíFoto Attila Oláh, CC BY 4.0, Wikimedia Commons17
Zvířata

Medvědi brýlatí

Výběh pro medvědy a šplhající zvířata otevřeli v roce 1991 na bývalé části parku Rosenstein. Od května 2021 tu žijí dvě samice medvěda brýlatého ze zoo ve Frankfurtu, po smrti posledního medvěda hnědého Raschida v roce 2019. V sousedním výběhu žili do roku 2018 lední medvědi, mezi nimi slavný Wilbär narozený v roce 2007, a dnes tam žijí gepardi. Odsud se cestou dolů vrátíte k hlavnímu vchodu.

Všechny body (28)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Zvířata 11
Tučňáci brýloví ★Žije tu skupina asi 20 tučňáků brýlových, kteří ve volné přírodě obývají několik kolonií v Jihoafrické republice a Namibii. Je to kriticky ohrožený druh: v posledních desetiletích jeho početnost klesla zhruba o 97 procent, kvůli nadměrnému rybolovu, plastům a ropným skvrnám. Tučňáci tohoto druhu žijí ve Wilhelmě od roku 1953. Každý den ve 14:30 o nich ošetřovatelé vyprávějí a krmí je.
Amazonienhaus ★Amazonienhaus, otevřený v roce 2000, je skleněná hala dlouhá asi 66 metrů a vysoká 14 metrů. Celý rok je tu 24 až 28 stupňů a zhruba 80 procent vlhkosti, jako v deštném pralese. Roste tu asi 350 druhů rostlin a nad hlavou volně létá přes 20 druhů ptáků. Cesta vede kolem dvou nádrží s vodopády, takže je to dobré místo, kde se za chladného dne ohřát.
Lachtani ★V bazénu žije chovná skupina lachtanů kalifornských. Bazén je bývalé Půlměsícové jezero z královských dob, které leželo před již neexistujícím Maurským slavnostním sálem; v roce 2019 prošel rekonstrukcí. Do roku 1996 tu plavali také rypouši. Ukázka s krmením se koná v 11:00 a v 15:00, každý den kromě čtvrtka.
Okapi ★Okapi patří do africké části spolu se žirafami, bongy a zebrami. Wilhelma je chová od roku 1989 a od té doby sem přijelo celkem 12 okapi. Nejslavnější byl samec Vitu, který přijel z Basileje v roce 1999 a byl nejstarším okapi v Evropě: zemřel v roce 2026 ve věku přes 28 let. Měl šest mláďat a v evropských zoo dnes žije 17 jeho potomků ve čtyřech generacích.
Lvi a šelmy ★Pavilon šelem otevřeli v roce 1968, spolu s pavilonem slonů a nosorožců. Lvi mají v historii Wilhelmy zvláštní místo: v roce 1950 přemluvil ředitel Albert Schöchle ministra financí Karla Franka, aby se stal kmotrem lvíčete, což pomohlo udržet zvířata v zahradě. Od roku 2026 žije mezi lvy a jaguáry také Khal, samec levharta perského ze Španělska. Kočky se krmí v různých časech, aby měla zvířata co nejvíc zpestření.
Sloni ★V pavilonu slonů z roku 1968 žijí dvě starší slonice indické, Pama a Zella, kterým bylo v květnu 2026 už 60 a 59 let. Venkovní výběh byl přestavěn v roce 2012 a jejich sousedy jsou nosorožci. V lednu 2026 začala na místě bývalého statku na severním okraji zoo stavba nového sloního světa za zhruba 68,5 milionu eur. Má být hotový na začátku roku 2030, s místem až pro 15 dospělých slonů a druhým vchodem z ulice Pragstraße.
Žirafy ★Ve výběhu žijí žirafy síťované, ty zdejší měří až asi 4,5 metru. Sdílejí ho se samicemi přímorožců šavlorohých, antilop s dlouhými zahnutými rohy. Výběh afrických kopytníků vznikl v roce 1980 a Wilhelma má velké úspěchy v chovu žiraf. Do stejné části patří také okapi, bongové, zebry, surikaty a servalové.
Pavilon lidoopů ★Pavilon goril a bonobů otevřeli 14. května 2013. Má asi 4500 metrů čtverečních, zhruba 13krát víc než starý pavilon, a stál asi 22 milionů eur, z čehož 9,5 milionu dal spolek přátel Wilhelmy. Wilhelma proslula jedinou gorilí školkou v Evropě, kde se vychovávala mláďata, která v jiných zoo odmítly matky, do věku 3-4 let. Od května do září ošetřovatelé vyprávějí o bonobech v 10:15 a o gorilách ve 13:15 na prostranství před pavilonem.
Tygři ussurijští ★Výběh tygrů ussurijských otevřeli v červenci 2025 na svahu, na ploše asi 5000 metrů čtverečních. Žije tu samec Amazar z Nizozemska a samice Noïa z Francie, oba narození v roce 2023. Nejzajímavější je tunel pro návštěvníky, ze kterého můžete vidět největší kočky světa úplně zblízka. Pod stájí je nádrž na asi 900 metrů krychlových pramenité a dešťové vody.
Asijský statek ★Asijský statek otevřeli 25. července 2023 na zhruba 3400 metrech čtverečních. Žijí tu kašmírské kozy, romanovské ovce, vietnamská prasata a černé slepice ayam cemani z Indonésie a vedle je mini zoo. Zahradníci Wilhelmy tu obdělávají skutečné rýžové pole, založené s pomocí vědců z Univerzity Hohenheim, a také banánovníky a čajovníky. Nahradil starý statek z roku 1993, na jehož místě vzniká nový sloní svět.
Medvědi brýlatí ★Výběh pro medvědy a šplhající zvířata otevřeli v roce 1991 na bývalé části parku Rosenstein. Od května 2021 tu žijí dvě samice medvěda brýlatého ze zoo ve Frankfurtu, po smrti posledního medvěda hnědého Raschida v roce 2019. V sousedním výběhu žili do roku 2018 lední medvědi, mezi nimi slavný Wilbär narozený v roce 2007, a dnes tam žijí gepardi. Odsud se cestou dolů vrátíte k hlavnímu vchodu.
Budova / památka 3
Damašský sál ★Damašský sál vznikl až po Zanthově smrti, podle jeho plánů, pod vedením Wilhelma Bäumera. Otevřeli ho v roce 1864, kdy zemřel král Vilém I., a jméno dostal podle Damašku, centra maurského stylu. Jako jedna z mála budov Wilhelmy přečkal válku bez větších škod a od rekonstrukce v roce 1992 jsou zase vidět jeho původní stropy a výzdoba interiérů. V zadní části je výstava o královské Wilhelmě, ale během rekonstrukčních prací bývá sál zavřený. Před ním leží Dlouhé jezero s pelikány.
Maurský dům ★Maurský dům se od roku 1837 plánoval jako lázeň s obytnou částí pro krále a stavba začala na jaře 1842. Místo předpokládaných 20 000 zlatých nakonec stál 235 000. Za války byl těžce poškozen, v letech 1962 až 2014 v něm sídlil první pavilon nočních zvířat v Evropě a dnes v něm žijí ptáci z jihovýchodní Asie. Nad ním se zvedají terasy s voliérami papoušků a Belvedér z roku 1851, vyhlídkový pavilon; samotný pavilon není přístupný, ale z jeho okolí uvidíte královu hrobní kapli na vrchu Württemberg.
Historické skleníkyDlouhá řada skleníků se táhne od vchodu až ke kolonádě Maurské zahrady. Postavili je v letech 1852-1853 ze sériově vyráběných litinových dílů, což byl jeden z prvních takových prefabrikátů v království; architekt Zanth tuto techniku jezdil okoukat do Velké Británie. Dnes v nich uvidíte kaktusy, orchideje, palmy v Zimní zahradě a také azalky a kamélie. Sbírka orchidejí Wilhelmy byla před druhou světovou válkou výjimečná v celém Německu.
Atrakce 4
Maurská zahrada ★Maurská zahrada je srdcem bývalé královské Wilhelmy a je zapsaná na seznam památek. Zanth se inspiroval mimo jiné kresbami malíře Friedricha Frische z cest po Blízkém východě a fontány postavili v letech 1847-1848. Zahradu obklopuje dvojitá kolonáda zdobená hvězdami z dlaždic, postavená za 97 000 zlatých. Vyzkoušejte šeptající galerii v zatáčkách kolonády: tichá slova u stěny jsou slyšet asi 40 metrů daleko a tento jev v roce 2010 znovu objevil Uwe Laun.
Magnoliový háj ★Ve Wilhelmě roste přes 90 magnolií 27 druhů a odrůd, většina z nich právě v Maurské zahradě. Říká se, že je to největší magnoliový háj v Evropě severně od Alp. První stromy dovezl král Vilém I. v roce 1850 a 10 magnolií pochází ještě z jeho doby. Kvetení začíná obvykle koncem března a je jednou z nejdůležitějších událostí v kalendáři zahrady.
Rybníček s lekníny ★Bazén uprostřed Maurské zahrady má asi 650 metrů čtverečních a 800 000 litrů minerální vody z vlastního pramene Wilhelmy; po válce dostal vytápění. Od 50. let 20. století tu každý rok roste zhruba 40 druhů a odrůd tropických leknínů. Hlavní kvetení trvá od června do září a květy nočních odrůd se otevírají pozdě odpoledne a ráno se zavírají. Nejslavnější je viktorie amazonská: král Vilém I. ji nechal pěstovat ve svých sklenících už v roce 1851 a její listy velké jako kolo od vozu unesou přes 50 kilogramů.
Les sekvojovců ★V roce 1864 objednal král Vilém I. libru semen sekvojovce obrovského. Vyrostlo z nich mnohem víc semenáčků, než se čekalo, a asi 5000 jich rozdali po celém Württembersku. Ve Wilhelmě roste asi 70 sekvojovců, z toho 35 pochází z té první výsadby, a nejvyšší měří 38 metrů. V poslední době některé stromy trpí houbovými chorobami, proto na ně zahradníci dohlížejí a některé větve musí odřezávat.
Toalety / pokladny / parkoviště 10
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Veřejná toaleta 5
Veřejná toaleta 6
Veřejná toaleta 7
Veřejná toaleta 8
Veřejná toaleta 9
Hlavní vchodProcházka začíná u hlavního vchodu s historickým vstupním pavilonem a pokladní budkou. Zastávku Wilhelma v roce 2016 posunuli asi o 200 metrů, takže teď stojí hned před vchodem. Za branou začíná bývalá zahrada krále Viléma I., slavnostně otevřená v roce 1846. Trasa vede skleníky a Maurskou zahradou nahoru k výbězích žiraf, slonů a goril a pak se vrací sem.
WilhelmaStáhnout Turi