Foto LuzynaS, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
Staré městoCieszyn, Slezské, Polsko

Staré Město a Zámecký vrch v Cieszyně: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Staré Město a Zámecký vrch v Cieszyně. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

15bodů k vidění
13na doporučené trase
asi 2 h 30 minprohlídky

Před cestou

asi 2 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
3toalety na mapě
vstup zdarmamuzea a věže mají zvláštní vstupné
Procházka začíná u turistického informačního centra na radnici na náměstí a doporučená trasa končí na Zámeckém vrchu, asi 10 minut chůze od náměstí. Pokud už jste v centru, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Staré město leží na svahu: ke Studni tří bratří a k Młynówce se sestupuje strmými uličkami a na Zámecký vrch vede stoupání. Procházka městem je zdarma, vstupenky potřebujete do Muzea Těšínského Slezska, na Piastovskou věž a do interiéru rotundy. Z mostu můžete přejít do Českého Těšína. Toalety jsou u náměstí, v ulici Zamkowa a na Zámeckém vrchu.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Staré Město a Zámecký vrch v Cieszyně v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Staré Město a Zámecký vrch v Cieszyně
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Plánek: OpenStreetMap (ODbL). Popisy a fotky: Turi a Wikimedia Commons. Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Cieszyn leží na Olši, která ho od roku 1920 dělí na polskou a českou část. Procházka začíná na náměstí s radnicí a kašnou sv. Floriána, vede do nejstaršího muzea v Polsku a do kostela s hroby Piastovců a sestupuje k legendární Studni tří bratří a k Młynówce, které se říká Těšínské Benátky. Na závěr vás čeká hraniční most na Olši a Zámecký vrch s románskou rotundou z dvacetizlotové bankovky a Piastovskou věží.

RadniceFoto SuperGlob, CC BY 3.0, Wikimedia Commons1
Budova / památka

Radnice

Klasicistní radnice na jižní straně náměstí vznikla po největším požáru v dějinách Cieszyna, který vypukl 6. května 1789. Navrhl ji Ignacy Chambrez, budova byla dána do užívání v roce 1800 a věž přibyla o rok později. Po dalším požáru v roce 1836 byly interiéry obnoveny podle plánů Josepha Kornhäusela. V poledne se z věže ozývá troubený signál, složený k 1150. výročí legendárního založení města.

Náměstí a kašna sv. FloriánaFoto LuzynaS, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons2
Atrakce

Náměstí a kašna sv. Floriána

Náměstí bylo vytyčeno v roce 1496 z rozhodnutí knížete Kazimíra II. a obklopují ho domy s podloubím. Uprostřed stojí kašna se sochou sv. Floriána z roku 1770, připisovanou sochaři Václavu Donayovi ze Skočova. Dříve tu stála studna se sochou Neptuna, z níž se zachovala jen kamenná hlava, dnes v Muzeu Těšínského Slezska. Kolejnice zapuštěná do dlažby vyznačuje trasu tramvaje, která od roku 1911 jezdila městem a přes most na Olši.

Muzeum Těšínského SlezskaFoto Hons084, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons3
Budova / památka

Muzeum Těšínského Slezska

Nejstarší veřejné muzeum v Polsku založil v roce 1802 kněz Leopold Jan Šeršník, učitel a sběratel. Jeho pomník stojí u vchodu. Muzeum sídlí v paláci hrabat Larischů, postaveném po velkém požáru v roce 1789. V roce 1805 tu císař František I. hostil cara Alexandra I. a maršála Kutuzova a v Egyptském sále se pro hosty pořádaly koncerty a plesy. Vstup do muzea je na vstupenky.

Kostel sv. Máří MagdalényFoto SuperGlob, CC BY 4.0, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Kostel sv. Máří Magdalény

Nejstarší katolický kostel v Cieszyně byl postaven kolem roku 1263 jako chrám dominikánského kláštera. Odpočívají v něm všichni těšínští Piastovci, ze starých náhrobků se však zachovala jen gotická socha knížete Přemysla I. Nošáka z 15. století. Po požáru města v roce 1789 dostal kostel pozdně barokní a klasicistní průčelí s věží a stal se farním kostelem. Interiér je barokní, s hlavním oltářem z roku 1795.

Ulice GłębokaFoto SuperGlob, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Atrakce

Ulice Głęboka

Nejdůležitější obchodní ulice starého Cieszyna spojuje náměstí se Zámeckým vrchem. Jméno, česky „hluboká“, dostala podle zahloubené vozovky, kterou z obou stran lemovaly vysoké chodníky. V roce 1514 byla zapsána jako Polská ulice, protože byla součástí cesty z Moravy do Polska. Stojí na ní několik desítek historických domů s obchody a dílnami, mnohé se starými výlohami.

Divadlo Adama MickiewiczeFoto Hons084, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons6
Budova / památka

Divadlo Adama Mickiewicze

Divadlo navrhli vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, autoři 48 divadel, mimo jiné ve Vídni a v Toruni. Otevřeno bylo 24. září 1910 s prohlášením, že z jeho jeviště nikdy nezazní polské slovo. O deset let později, 14. prosince 1920, se tu hrála první polská hra, Fredrova komedie „Pomsta“. Hlediště má dnes 630 míst.

Studna tří bratříFoto SuperGlob, CC BY 3.0, Wikimedia Commons7
Atrakce

Studna tří bratří

Podle legendy se v roce 810 u tohoto pramene po dlouhém putování setkali tři bratři, Bolko, Leszko a Cieszko, a z radosti ze shledání založili město. Historici se domnívají, že pověst vznikla až v polovině 19. století, a nejstarší zmínka o Cieszyně pochází z roku 1155. Studna sloužila obyvatelům patrně už ve středověku. Litinový altán byl odlit v roce 1868 v železárnách v Třinci a uvnitř jsou desky s legendou.

Těšínské BenátkyFoto SuperGlob, CC BY 3.0, Wikimedia Commons8
Atrakce

Těšínské Benátky

Ulice Przykopa vede podél Młynówky, umělého kanálu na úpatí svahu, na němž stojí staré město. Domy z 18. a 19. století patřily koželuhům, tkalcům, soukeníkům a kovářům, kteří potřebovali stálý přístup k vodě, a ke dveřím vedou můstky přes kanál. Odtud přirovnání k Benátkám, které se ujalo pravděpodobně ve druhé polovině 20. století.

Most přátelství na OlšiFoto Milosz B., CC BY 3.0, Wikimedia Commons9
Atrakce

Most přátelství na Olši

Olše je tu hranicí mezi Polskem a Českem. 28. července 1920 rozdělila Konference velvyslanců Těšínské Slezsko a samotné město rozťala podél řeky: staré město s náměstím a hradem zůstalo na polské straně, kdežto nádraží, vodárna a plynárna připadly české části, pojmenované Český Těšín. Do roku 2007 byl na mostě hraniční přechod, dnes přejdete na druhou stranu bez kontroly.

Lovecký zámek HabsburkůFoto Hons084, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons10
Budova / památka

Lovecký zámek Habsburků

Klasicistní zámek na úpatí Zámeckého vrchu postavil v letech 1838-1840 vídeňský architekt Joseph Kornhäusel pro arcivévodu Karla Ludvíka Habsburského, na zbytcích dolního hradu. Habsburkové sem jezdili zřídka, císař František Josef I. však na zámku pobýval třikrát. V roce 1918 tu úřadovala Národní rada Těšínského knížectví, první polská správa na Těšínském Slezsku. Od roku 1947 sídlí v části zámku hudební škola.

Rotunda sv. MikulášeFoto LuzynaS, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Rotunda sv. Mikuláše

Románská rotunda z 11. nebo 12. století je jediná v Polsku, která se dochovala i s kamennou klenbou. Kruhová loď má uvnitř průměr 6,4 metru a zdi z vápencových kvádrů jsou silné asi metr. Byla kaplí hradiště na kopci a do roku 1240 také farním kostelem Cieszyna. Najdete ji na rubu polské dvacetizlotové bankovky.

Piastovská věžFoto Marcin Konsek, CC BY-SA 3.0 pl, Wikimedia Commons12
Budova / památka

Piastovská věž

Jediná dochovaná ze čtyř věží hradu těšínských knížat, postavená v první polovině 14. století. Je vysoká téměř 30 metrů a na vrchol vede 120 schodů. Hrad zničila třicetiletá válka: v roce 1647 Rakušané ostřelovali Švédy, kteří se v něm bránili, a zříceniny byly rozebrány v roce 1839. Výstup na věž je placený a shora uvidíte oba Těšíny na obou březích Olše a za dobrého počasí i Beskydy.

Vyhlídková terasa nad OlšíFoto Scotch Mist, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Atrakce

Vyhlídková terasa nad Olší

Z terasy na západním okraji Zámeckého vrchu uvidíte Olši a Český Těšín. Kopec má nadmořskou výšku 298 metrů a strmé svahy, proto se tu lidé usazovali už ve starověku. V 10. století tu vzniklo hradiště, zapsané v bule papeže Hadriána IV. z roku 1155 jako Tessin, a právě z něj vzešlo město. Po rozebrání hradních zřícenin byl kopec přeměněn v romantický park se starými stromy.

Všechny body (19)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Budova / památka 9
Radnice ★Klasicistní radnice na jižní straně náměstí vznikla po největším požáru v dějinách Cieszyna, který vypukl 6. května 1789. Navrhl ji Ignacy Chambrez, budova byla dána do užívání v roce 1800 a věž přibyla o rok později. Po dalším požáru v roce 1836 byly interiéry obnoveny podle plánů Josepha Kornhäusela. V poledne se z věže ozývá troubený signál, složený k 1150. výročí legendárního založení města.
Muzeum Těšínského Slezska ★Nejstarší veřejné muzeum v Polsku založil v roce 1802 kněz Leopold Jan Šeršník, učitel a sběratel. Jeho pomník stojí u vchodu. Muzeum sídlí v paláci hrabat Larischů, postaveném po velkém požáru v roce 1789. V roce 1805 tu císař František I. hostil cara Alexandra I. a maršála Kutuzova a v Egyptském sále se pro hosty pořádaly koncerty a plesy. Vstup do muzea je na vstupenky.
Kostel sv. Máří Magdalény ★Nejstarší katolický kostel v Cieszyně byl postaven kolem roku 1263 jako chrám dominikánského kláštera. Odpočívají v něm všichni těšínští Piastovci, ze starých náhrobků se však zachovala jen gotická socha knížete Přemysla I. Nošáka z 15. století. Po požáru města v roce 1789 dostal kostel pozdně barokní a klasicistní průčelí s věží a stal se farním kostelem. Interiér je barokní, s hlavním oltářem z roku 1795.
Divadlo Adama Mickiewicze ★Divadlo navrhli vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, autoři 48 divadel, mimo jiné ve Vídni a v Toruni. Otevřeno bylo 24. září 1910 s prohlášením, že z jeho jeviště nikdy nezazní polské slovo. O deset let později, 14. prosince 1920, se tu hrála první polská hra, Fredrova komedie „Pomsta“. Hlediště má dnes 630 míst.
Lovecký zámek Habsburků ★Klasicistní zámek na úpatí Zámeckého vrchu postavil v letech 1838-1840 vídeňský architekt Joseph Kornhäusel pro arcivévodu Karla Ludvíka Habsburského, na zbytcích dolního hradu. Habsburkové sem jezdili zřídka, císař František Josef I. však na zámku pobýval třikrát. V roce 1918 tu úřadovala Národní rada Těšínského knížectví, první polská správa na Těšínském Slezsku. Od roku 1947 sídlí v části zámku hudební škola.
Rotunda sv. Mikuláše ★Románská rotunda z 11. nebo 12. století je jediná v Polsku, která se dochovala i s kamennou klenbou. Kruhová loď má uvnitř průměr 6,4 metru a zdi z vápencových kvádrů jsou silné asi metr. Byla kaplí hradiště na kopci a do roku 1240 také farním kostelem Cieszyna. Najdete ji na rubu polské dvacetizlotové bankovky.
Piastovská věž ★Jediná dochovaná ze čtyř věží hradu těšínských knížat, postavená v první polovině 14. století. Je vysoká téměř 30 metrů a na vrchol vede 120 schodů. Hrad zničila třicetiletá válka: v roce 1647 Rakušané ostřelovali Švédy, kteří se v něm bránili, a zříceniny byly rozebrány v roce 1839. Výstup na věž je placený a shora uvidíte oba Těšíny na obou březích Olše a za dobrého počasí i Beskydy.
Ježíšův kostelNejvětší evangelický kostel v Polsku vznikl na počátku 18. století jako milostivý kostel na základě altranstädtské smlouvy mezi švédským králem Karlem XII. a císařem Josefem I. Má 3 500 míst k sezení a pojme asi 7 000 lidí. Několik desetiletí byl jediným luterským kostelem v okruhu více než 70 kilometrů, a tak sem přicházeli věřící z Moravy, Slezska a okolí Biały. Leží několik minut od náměstí, mimo hlavní trasu.
Zámecký pivovarPivovar pod hradem se začal stavět kolem roku 1840 na svahu kopce a pivo začal vařit v roce 1846, hned v průmyslovém měřítku a v plzeňském stylu. Pivo z Cieszyna si rychle získalo oblibu v celé habsburské monarchii. Pivovar je považován za nejdéle nepřetržitě fungující v Polsku.
Atrakce 6
Náměstí a kašna sv. Floriána ★Náměstí bylo vytyčeno v roce 1496 z rozhodnutí knížete Kazimíra II. a obklopují ho domy s podloubím. Uprostřed stojí kašna se sochou sv. Floriána z roku 1770, připisovanou sochaři Václavu Donayovi ze Skočova. Dříve tu stála studna se sochou Neptuna, z níž se zachovala jen kamenná hlava, dnes v Muzeu Těšínského Slezska. Kolejnice zapuštěná do dlažby vyznačuje trasu tramvaje, která od roku 1911 jezdila městem a přes most na Olši.
Ulice Głęboka ★Nejdůležitější obchodní ulice starého Cieszyna spojuje náměstí se Zámeckým vrchem. Jméno, česky „hluboká“, dostala podle zahloubené vozovky, kterou z obou stran lemovaly vysoké chodníky. V roce 1514 byla zapsána jako Polská ulice, protože byla součástí cesty z Moravy do Polska. Stojí na ní několik desítek historických domů s obchody a dílnami, mnohé se starými výlohami.
Studna tří bratří ★Podle legendy se v roce 810 u tohoto pramene po dlouhém putování setkali tři bratři, Bolko, Leszko a Cieszko, a z radosti ze shledání založili město. Historici se domnívají, že pověst vznikla až v polovině 19. století, a nejstarší zmínka o Cieszyně pochází z roku 1155. Studna sloužila obyvatelům patrně už ve středověku. Litinový altán byl odlit v roce 1868 v železárnách v Třinci a uvnitř jsou desky s legendou.
Těšínské Benátky ★Ulice Przykopa vede podél Młynówky, umělého kanálu na úpatí svahu, na němž stojí staré město. Domy z 18. a 19. století patřily koželuhům, tkalcům, soukeníkům a kovářům, kteří potřebovali stálý přístup k vodě, a ke dveřím vedou můstky přes kanál. Odtud přirovnání k Benátkám, které se ujalo pravděpodobně ve druhé polovině 20. století.
Most přátelství na Olši ★Olše je tu hranicí mezi Polskem a Českem. 28. července 1920 rozdělila Konference velvyslanců Těšínské Slezsko a samotné město rozťala podél řeky: staré město s náměstím a hradem zůstalo na polské straně, kdežto nádraží, vodárna a plynárna připadly české části, pojmenované Český Těšín. Do roku 2007 byl na mostě hraniční přechod, dnes přejdete na druhou stranu bez kontroly.
Vyhlídková terasa nad Olší ★Z terasy na západním okraji Zámeckého vrchu uvidíte Olši a Český Těšín. Kopec má nadmořskou výšku 298 metrů a strmé svahy, proto se tu lidé usazovali už ve starověku. V 10. století tu vzniklo hradiště, zapsané v bule papeže Hadriána IV. z roku 1155 jako Tessin, a právě z něj vzešlo město. Po rozebrání hradních zřícenin byl kopec přeměněn v romantický park se starými stromy.
Toalety / pokladny / parkoviště 4
Turistické informační centrum na radniciProcházka začíná u turistického informačního centra na radnici na náměstí. Trasa obejde náměstí s kašnou sv. Floriána, zavede vás do nejstaršího muzea v Polsku a do kostela s hroby Piastovců, sestoupí ke Studni tří bratří a k Młynówce a pak vede k Olši, na hraniční most a na Zámecký vrch s rotundou a Piastovskou věží.
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Staré Město a Zámecký vrch v CieszyněStáhnout Turi