Foto Liuthalas, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
ZooStubenberg, Štýrsko, Rakousko

Tierwelt Herberstein s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Tierwelt Herberstein. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

16bodů k vidění
16na doporučené trase
asi 3 hprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 3 hv klidném tempu, s přestávkami
7toalety na mapě
jídlomísta s jídlem zatím nejsou na mapě
Prohlídka začíná u hlavního vchodu s pokladnou, hned vedle tří bezplatných parkovišť, a končí u zámku Herberstein, odkud se vracíte na parkoviště přes zahrady a zoo, místy prudce do kopce. Autobus RegioBus 209 z Weizu (kam z Grazu jezdí linky 200 a 201) jezdí jen sezónně, naposledy o sobotách, nedělích a svátcích od května do září, proto si ověřte aktuální jízdní řád. Mimo sezónu zbývá auto, nebo autobus 300 z Grazu do Kaibingu a odtud předem objednané taxi. Pokud už jste v zoo, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Vstup je placený a v ceně vstupenky je prohlídka zámku s průvodcem, Dům biodiverzity a zahrady; zvlášť se platí jen herna Herbie's Spielewelt. Od 2. listopadu je pokladna otevřená denně od 10:00 do 15:30, v parku můžete zůstat do 16:00, Dům biodiverzity je otevřený od 11:00 do 15:00, herna jen o víkendech, svátcích a prázdninách a komentovaná krmení se v zimě konají jen o víkendech; 25. prosince a 1. ledna je zoo zavřená. Cesty jsou většinou štěrkové a část z nich má sklon 11-20 procent, hlavně výstup na Panoramaplatzl a cesty u zámku, proto kočárek potřebuje terénní kola. Toalety najdete u hlavního vchodu, u Zooschenke, na Panoramaplatzl, v americké části vedle výběhu polárních vlků, u Familienrestaurant a u zámku. Psi mohou dovnitř na vodítku. Počítejte asi se 3 hodinami.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Tierwelt Herberstein v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Tierwelt Herberstein
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Tierwelt Herberstein je zemská zoologická zahrada Štýrska a jeden z největších parků divokých zvířat ve střední Evropě: na svahu nad soutěskou řeky Feistritz žije asi 700 zvířat z více než 90 druhů. Výběhy jsou uspořádány podle kontinentů, od polárních vlků a bizonů po berberské lvy a gepardy. Všechno začalo v polovině 17. století, kdy sem baron Johann Maximilian I. z rodu Herbersteinů přivezl z Itálie daňky. Procházka končí u zámku Herberstein, sídla tohoto rodu už 22 generací.

Pandy červenéFoto Mildeep, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons1
Zvířata

Pandy červené

Panda červená žije v chladných horských lesích s hustým bambusem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Tibetu a západní Číně. Její výběh má vlastní klimatizaci, protože při teplotách nad zhruba 25 stupňů se panda necítí dobře. Bambus je málo výživný, a tak mladá panda sní až 2 kilogramy listí denně. Ve volné přírodě zůstalo méně než 10 tisíc dospělých zvířat. Výběh sdílejí s muntžaky, malými jeleny z Asie.

TakiniFoto T R Shankar Raman, CC BY 4.0, Wikimedia Commons2
Zvířata

Takini

Takini pocházejí z hor Bhútánu, Číny, Indie a severního Myanmaru. V létě se pasou ve velkých stádech na alpských loukách, dokonce ve výšce 4500 metrů, a v zimě sestupují do chráněných lesů. Prsty jejich kopyt se roztahují každý zvlášť, a tak takin jistě došlapuje i na sněhu. Když hrozí nebezpečí, dospělá zvířata se postaví do kruhu kolem mláďat. Samec váží až 350 kilogramů.

Zebry horské a pakoněFoto 1966mhl1, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Zvířata

Zebry horské a pakoně

V tomto výběhu žijí zebry horské Hartmannovy společně s pakoni žíhanými a skvěle spolu vycházejí. Zebry horské pocházejí ze suchých skalnatých hor jihozápadní Afriky, od Namibie po Angolu. Prohlédněte si pruhy: jsou spíš tmavohnědé a béžové než černobílé. Hříbě už pár minut po narození chodí za matkou a klisna ho několik týdnů drží stranou od stáda, nejspíš proto, aby se naučilo její vzor pruhů.

BizoniFoto Cephas, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Zvířata

Bizoni

Kolem roku 1700 žilo v Severní Americe až 60 milionů bizonů. Po masovém lovu osadníků koncem 19. století jich zbylo méně než 900 a k záchraně druhu přispěl Yellowstonský národní park, založený v roce 1872. Dospělý býk váží až 900 kilogramů a v kohoutku měří až 190 centimetrů, a přesto běhá rychlostí až 50 kilometrů za hodinu. Na louce v Herbersteinu žije malé stádo.

Polární vlciFoto Musicaline, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Zvířata

Polární vlci

Polární vlci pocházejí z ostrovů kanadské Arktidy a z Grónska, odtud jejich sněhobílá srst. Ve smečce mají samci a samice oddělené hierarchie, které se každý podzim znovu ustavují v potyčkách. Mláďata má obvykle jen pár, který stojí nejvýš, a vlk úplně dole čeká u jídla jako poslední. Nejlépe je to vidět při krmení, kdy se ve smečce ukáže pořadí u misky.

Medvědi brýlatíFoto Wilfredor, CC0, Wikimedia Commons6
Zvířata

Medvědi brýlatí

Medvěd brýlatý, nazývaný také andský, je jediný velký medvěd Jižní Ameriky a žije v Andách od Panamy po Bolívii. Jméno vděčí světlým znakům kolem očí, které často vypadají jako brýle, i když některá zvířata jsou úplně černá. Až 96 procent jeho potravy tvoří rostliny a plody, hlavně bromélie rostoucí vysoko na stromech, takže výborně šplhá. Díky takovému jídelníčku nemusí upadat do zimního spánku.

Koně PřevalskéhoFoto PtrQs, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Zvířata

Koně Převalského

Druh nese jméno cestovatele Nikolaje Převalského, který v roce 1878 přivezl do Petrohradu kůži a lebku takového koně. Koncem 60. let 20. století tito koně zmizeli z volné přírody v mongolských stepích. Přežili díky několika zvířatům, která se na začátku 20. století dostala do evropských zoologických zahrad, a díky společnému chovu zoo. V roce 1992 se první koně vrátili do Mongolska a v zoologických zahradách jich dnes žije přes 700.

Pavilon Jižní AmerikyFoto Giles Laurent, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Zvířata

Pavilon Jižní Ameriky

Tady spolu žijí tapíři, kapybary, mary, arové zelenokřídlí a lenochodi dvouprstí. Tapír má krátký chobot ze srostlého horního pysku a nosu, kterým čichá, ohmatává a uchopuje listy, a navíc skvěle plave a potápí se. Přestože jeho světle pruhovaná mláďata připomínají selata divočáka, tapír je příbuzný nosorožců a koní, ne prasat. Hledejte lenochoda vysoko nad spolubydlícími: spí až 20 hodin denně a v jeho srsti rostou sinice, takže vypadá jako trs lišejníku.

Puma a PanoramaplatzlFoto ArgentinaTurismo, CC BY 4.0, Wikimedia Commons9
Zvířata

Puma a Panoramaplatzl

Skála pum je nejvyšší bod zoo a vedle, na Panoramaplatzl, je místo k odpočinku s výhledem. Puma, nazývaná také horský lev, žije od jihozápadní Kanady po Jižní Ameriku, od polopouští po velehory. Je rekordmankou ve skocích: při ukázce v Herbersteinu visí kořist na vlasci asi 3 metry nad zemí, puma pro ni vyskočí nahoru a dlouhý ocas jí pomáhá dopadnout na všechny čtyři. Zajímavost: puma umí příst, ale neumí řvát.

Lemuři variFoto Mathias Appel, CC0, Wikimedia Commons10
Zvířata

Lemuři vari

Výběh lemurů vari leží u rybníka vedle historické zahrady. Vari černobílí žijí výhradně v deštných lesích východního Madagaskaru. Samci i samice několikrát denně vydávají hlasitý pronikavý řev, kterým odhánějí jiné skupiny od svého území. Obvykle rodí dvojčata, každé o váze asi 100 gramů. Kvůli kácení lesů na Madagaskaru se ocitli na pokraji vyhynutí.

Zámek HerbersteinFoto Szalay Gábor István, Magyarország, Budapest-04, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons11
Budova / památka

Zámek Herberstein

Zámek Herberstein, zvaný Gartenschloss, stojí na 40 metrů vysoké skále nad soutěskou řeky Feistritz. Poprvé je zmíněn v roce 1217 jako Herwigstein, sídlo Herwiga z Krottendorfu, a od tohoto jména pochází jméno Herberstein. Přestavby trvaly přes 450 let: v 16. století se pevnost změnila v rezidenci a v 17. století za Johanna Maximiliana I. vzniklo Florentské nádvoří podle italských vzorů. Rod Herbersteinů tu žije už 22 generací a prohlídka s průvodcem je v ceně vstupenky do zoo. U zámku leží Růžová zahrada, obnovená v roce 1997 podle vzoru barokní zahrady.

Dům biodiverzityFoto Niki.L, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons12
Budova / památka

Dům biodiverzity

Dům biodiverzity sídlí v bývalé zámecké stodole, zmiňované už v roce 1593, ve které v letech 2004-2022 fungovalo Muzeum Gironcoli. Výstava funguje od roku 2023 a má 5 interaktivních stanovišť: navrhnete si vlastní zvíře, skenem duhovky si najdete motýla a v laboratoři určíte domácí brouky. Hned vedle leží soutěska Feistritz, evropsky chráněné území s více než 5000 druhy zvířat, rostlin a hub a s nejbohatší populací brouků v Rakousku, například tesaříka obrovského a roháče obecného. Vstup je v ceně vstupenky do zoo.

Klokani BennettoviFoto Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Zvířata

Klokani Bennettovi

Ve velkém australském výběhu žijí spolu klokani Bennettovi, emu a labutě černé. Klokani Bennettovi pocházejí z východní a jižní Austrálie a z Tasmánie. Novorozený klokan váží méně než 1 gram, je velký jako kávové zrnko a sám vyleze do matčina vaku, kde zůstává zhruba do 9. měsíce života. Ve skocích překoná 30 kilometrů za hodinu a při pomalém pohybu se opírá o ocas jako o pátou nohu.

Berberští lviFoto Michael J. Litzinger, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons14
Zvířata

Berberští lvi

Lvi v Herbersteinu patří k berberskému poddruhu, tedy ke lvům atlaským ze severní Afriky. Byli větší než ostatní lvi a měli tmavou bujnou hřívu, která sahala až na hruď a břicho. Posledního divokého berberského lva prý zabili v Maroku kolem roku 1920 a v roce 1970 dostala zoo v Rabatu lvy ze soukromého zvěřince krále Hasana II., jejichž potomci se pak rozeslali do zahrad, hlavně v Evropě. Řev samce je slyšet až na 8 kilometrů, ale nedivte se, pokud lvi zrovna dřímají: spí až 18 hodin denně.

MandrilovéFoto Sanjay Acharya, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons15
Zvířata

Mandrilové

Mandrilové tu žijí spolu s malou skupinou kočkodanů zelených. Ve vnitřní části jsou průchody příliš úzké pro dospělé mandrily, takže se mrštnější kočkodani mají kam schovat. Samec mandrila má modré rýhy na tváři, zářivě červený nos a zlatožlutou bradu a váží asi 27 kilogramů. Na stejném okruhu uvidíte i dželady z Etiopské vysočiny, které jedí hlavně trávu a dorozumívají se hlasem víc než kterákoli jiná opice, a to velmi mnoha způsoby.

GepardiFoto Liuthalas, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons16
Zvířata

Gepardi

Gepard je nejrychlejší suchozemský savec, který dokáže zrychlit až na 115 kilometrů za hodinu. Právě v Herbersteinu postavili koncem 60. let 20. století první simulátor kořisti pro gepardy na světě, který navrhl profesor König spolu s ošetřovateli zvířat. Při komentovaném krmení gepardi honí kus masa rychlostí asi 70 kilometrů za hodinu. Samci často žijí ve skupinách po 2 nebo 3, obvykle jsou to bratři.

Všechny body (24)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Zvířata 14
Pandy červené ★Panda červená žije v chladných horských lesích s hustým bambusem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Tibetu a západní Číně. Její výběh má vlastní klimatizaci, protože při teplotách nad zhruba 25 stupňů se panda necítí dobře. Bambus je málo výživný, a tak mladá panda sní až 2 kilogramy listí denně. Ve volné přírodě zůstalo méně než 10 tisíc dospělých zvířat. Výběh sdílejí s muntžaky, malými jeleny z Asie.
Takini ★Takini pocházejí z hor Bhútánu, Číny, Indie a severního Myanmaru. V létě se pasou ve velkých stádech na alpských loukách, dokonce ve výšce 4500 metrů, a v zimě sestupují do chráněných lesů. Prsty jejich kopyt se roztahují každý zvlášť, a tak takin jistě došlapuje i na sněhu. Když hrozí nebezpečí, dospělá zvířata se postaví do kruhu kolem mláďat. Samec váží až 350 kilogramů.
Zebry horské a pakoně ★V tomto výběhu žijí zebry horské Hartmannovy společně s pakoni žíhanými a skvěle spolu vycházejí. Zebry horské pocházejí ze suchých skalnatých hor jihozápadní Afriky, od Namibie po Angolu. Prohlédněte si pruhy: jsou spíš tmavohnědé a béžové než černobílé. Hříbě už pár minut po narození chodí za matkou a klisna ho několik týdnů drží stranou od stáda, nejspíš proto, aby se naučilo její vzor pruhů.
Bizoni ★Kolem roku 1700 žilo v Severní Americe až 60 milionů bizonů. Po masovém lovu osadníků koncem 19. století jich zbylo méně než 900 a k záchraně druhu přispěl Yellowstonský národní park, založený v roce 1872. Dospělý býk váží až 900 kilogramů a v kohoutku měří až 190 centimetrů, a přesto běhá rychlostí až 50 kilometrů za hodinu. Na louce v Herbersteinu žije malé stádo.
Polární vlci ★Polární vlci pocházejí z ostrovů kanadské Arktidy a z Grónska, odtud jejich sněhobílá srst. Ve smečce mají samci a samice oddělené hierarchie, které se každý podzim znovu ustavují v potyčkách. Mláďata má obvykle jen pár, který stojí nejvýš, a vlk úplně dole čeká u jídla jako poslední. Nejlépe je to vidět při krmení, kdy se ve smečce ukáže pořadí u misky.
Medvědi brýlatí ★Medvěd brýlatý, nazývaný také andský, je jediný velký medvěd Jižní Ameriky a žije v Andách od Panamy po Bolívii. Jméno vděčí světlým znakům kolem očí, které často vypadají jako brýle, i když některá zvířata jsou úplně černá. Až 96 procent jeho potravy tvoří rostliny a plody, hlavně bromélie rostoucí vysoko na stromech, takže výborně šplhá. Díky takovému jídelníčku nemusí upadat do zimního spánku.
Koně Převalského ★Druh nese jméno cestovatele Nikolaje Převalského, který v roce 1878 přivezl do Petrohradu kůži a lebku takového koně. Koncem 60. let 20. století tito koně zmizeli z volné přírody v mongolských stepích. Přežili díky několika zvířatům, která se na začátku 20. století dostala do evropských zoologických zahrad, a díky společnému chovu zoo. V roce 1992 se první koně vrátili do Mongolska a v zoologických zahradách jich dnes žije přes 700.
Pavilon Jižní Ameriky ★Tady spolu žijí tapíři, kapybary, mary, arové zelenokřídlí a lenochodi dvouprstí. Tapír má krátký chobot ze srostlého horního pysku a nosu, kterým čichá, ohmatává a uchopuje listy, a navíc skvěle plave a potápí se. Přestože jeho světle pruhovaná mláďata připomínají selata divočáka, tapír je příbuzný nosorožců a koní, ne prasat. Hledejte lenochoda vysoko nad spolubydlícími: spí až 20 hodin denně a v jeho srsti rostou sinice, takže vypadá jako trs lišejníku.
Puma a Panoramaplatzl ★Skála pum je nejvyšší bod zoo a vedle, na Panoramaplatzl, je místo k odpočinku s výhledem. Puma, nazývaná také horský lev, žije od jihozápadní Kanady po Jižní Ameriku, od polopouští po velehory. Je rekordmankou ve skocích: při ukázce v Herbersteinu visí kořist na vlasci asi 3 metry nad zemí, puma pro ni vyskočí nahoru a dlouhý ocas jí pomáhá dopadnout na všechny čtyři. Zajímavost: puma umí příst, ale neumí řvát.
Lemuři vari ★Výběh lemurů vari leží u rybníka vedle historické zahrady. Vari černobílí žijí výhradně v deštných lesích východního Madagaskaru. Samci i samice několikrát denně vydávají hlasitý pronikavý řev, kterým odhánějí jiné skupiny od svého území. Obvykle rodí dvojčata, každé o váze asi 100 gramů. Kvůli kácení lesů na Madagaskaru se ocitli na pokraji vyhynutí.
Klokani Bennettovi ★Ve velkém australském výběhu žijí spolu klokani Bennettovi, emu a labutě černé. Klokani Bennettovi pocházejí z východní a jižní Austrálie a z Tasmánie. Novorozený klokan váží méně než 1 gram, je velký jako kávové zrnko a sám vyleze do matčina vaku, kde zůstává zhruba do 9. měsíce života. Ve skocích překoná 30 kilometrů za hodinu a při pomalém pohybu se opírá o ocas jako o pátou nohu.
Berberští lvi ★Lvi v Herbersteinu patří k berberskému poddruhu, tedy ke lvům atlaským ze severní Afriky. Byli větší než ostatní lvi a měli tmavou bujnou hřívu, která sahala až na hruď a břicho. Posledního divokého berberského lva prý zabili v Maroku kolem roku 1920 a v roce 1970 dostala zoo v Rabatu lvy ze soukromého zvěřince krále Hasana II., jejichž potomci se pak rozeslali do zahrad, hlavně v Evropě. Řev samce je slyšet až na 8 kilometrů, ale nedivte se, pokud lvi zrovna dřímají: spí až 18 hodin denně.
Mandrilové ★Mandrilové tu žijí spolu s malou skupinou kočkodanů zelených. Ve vnitřní části jsou průchody příliš úzké pro dospělé mandrily, takže se mrštnější kočkodani mají kam schovat. Samec mandrila má modré rýhy na tváři, zářivě červený nos a zlatožlutou bradu a váží asi 27 kilogramů. Na stejném okruhu uvidíte i dželady z Etiopské vysočiny, které jedí hlavně trávu a dorozumívají se hlasem víc než kterákoli jiná opice, a to velmi mnoha způsoby.
Gepardi ★Gepard je nejrychlejší suchozemský savec, který dokáže zrychlit až na 115 kilometrů za hodinu. Právě v Herbersteinu postavili koncem 60. let 20. století první simulátor kořisti pro gepardy na světě, který navrhl profesor König spolu s ošetřovateli zvířat. Při komentovaném krmení gepardi honí kus masa rychlostí asi 70 kilometrů za hodinu. Samci často žijí ve skupinách po 2 nebo 3, obvykle jsou to bratři.
Budova / památka 2
Zámek Herberstein ★Zámek Herberstein, zvaný Gartenschloss, stojí na 40 metrů vysoké skále nad soutěskou řeky Feistritz. Poprvé je zmíněn v roce 1217 jako Herwigstein, sídlo Herwiga z Krottendorfu, a od tohoto jména pochází jméno Herberstein. Přestavby trvaly přes 450 let: v 16. století se pevnost změnila v rezidenci a v 17. století za Johanna Maximiliana I. vzniklo Florentské nádvoří podle italských vzorů. Rod Herbersteinů tu žije už 22 generací a prohlídka s průvodcem je v ceně vstupenky do zoo. U zámku leží Růžová zahrada, obnovená v roce 1997 podle vzoru barokní zahrady.
Dům biodiverzity ★Dům biodiverzity sídlí v bývalé zámecké stodole, zmiňované už v roce 1593, ve které v letech 2004-2022 fungovalo Muzeum Gironcoli. Výstava funguje od roku 2023 a má 5 interaktivních stanovišť: navrhnete si vlastní zvíře, skenem duhovky si najdete motýla a v laboratoři určíte domácí brouky. Hned vedle leží soutěska Feistritz, evropsky chráněné území s více než 5000 druhy zvířat, rostlin a hub a s nejbohatší populací brouků v Rakousku, například tesaříka obrovského a roháče obecného. Vstup je v ceně vstupenky do zoo.
Toalety / pokladny / parkoviště 8
Hlavní vchodProhlídka začíná u hlavního vchodu s pokladnou. V polovině 17. století usoudil baron Johann Maximilian I. z Herbersteinů, že se strmé svahy nehodí k obdělávání, zato se dobře hodí pro zvířata, a přivezl sem z Itálie daňky. Pro návštěvníky byl park otevřen koncem 60. let 20. století a tehdy se tu objevily první exotické druhy. Od roku 2006 patří zoo spolkové zemi Štýrsko. Trasa vede nejprve Asií a oběma Amerikami, pak Afrikou a Austrálií až k zámku nad soutěskou Feistritz.
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Veřejná toaleta 5
Veřejná toaleta 6
Veřejná toaleta 7
Tierwelt HerbersteinStáhnout Turi