Foto Erko, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
Staré městoVilnius, Vilniuský kraj, Litva

Vilnius: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Staré Město ve Vilniusu. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

13bodů k vidění
10na doporučené trase
asi 4 hprohlídky

Před cestou

asi 4 hv klidném tempu, s přestávkami
6toalety na mapě
vstup zdarmamuzea a věže mají zvláštní vstupné
Procházka vede od Ostré brány na jihu přes radnici a univerzitu ke katedrále a hradnímu vrchu. Cestou můžete odbočit do Užupisu za řekou Vilnia. Většina trasy vede po dlažbě a na vrch s Gediminovou věží stoupá prudká stezka. Počítejte zhruba se čtyřmi hodinami.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Vilnius v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Vilnius
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Staré Město ve Vilniusu založil v roce 1387 Vladislav Jagello podle magdeburského práva a v roce 1994 bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Na krátkém úseku tu najdete Ostrou bránu, barokní kostely, jednu z nejstarších univerzit ve východní Evropě, katedrálu a obnovený Palác velkoknížat.

Ostrá bránaFoto Avi1111 dr. avishai teicher, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons1
Atrakce

Ostrá brána

Ostrá brána je gotická městská brána z let 1503-1514 a jediná dochovaná část dávných vilniuských hradeb. Z pěti městských bran přetrvala jen ona, ostatní byly zbořeny v 19. století. V kapli z roku 1829 na vnitřní straně brány visí obraz Panny Marie Ostrobramské, náboženský symbol města.

Kostel svatého KazimíraFoto Krzysztof Mizera, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Atrakce

Kostel svatého Kazimíra

První barokní kostel ve Starém Městě byl postaven v letech 1604-1618 po svatořečení prince Kazimíra Jagellonského. Jeho vzorem byl římský kostel Il Gesù a kopuli korunuje velkoknížecí mitra na památku patronova úřadu. Několik let tu jako kazatel působil svatý Ondřej Bobola.

RadniceFoto Suicasmo, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Atrakce

Radnice

Gotickou radnici přestavěl v letech 1785-1799 Laurynas Gucevičius a přidal portikus se šesti sloupy. V letech 1811-1924 v ní sídlilo divadlo a 1. ledna 1848 se tu konala světová premiéra opery Halka Stanisława Moniuszka. Dnes radnice slouží městským slavnostem.

Vilniuská univerzitaFoto Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons4
Atrakce

Vilniuská univerzita

Univerzitu založil v roce 1579 král Štěpán Báthory jako jezuitskou akademii. Přednášelo se latinsky a učence sem zvali z celé Evropy. Po staletí to byla jediná vysoká škola ve Velkoknížectví litevském.

Kostel svatých JanůFoto Olga1969, CC BY 4.0, Wikimedia Commons5
Atrakce

Kostel svatých Janů

Kostel svatých Janů je součástí univerzitního areálu. První gotický farní kostel tu postavili v letech 1387-1426 a barokní podobu mu dal Johann Christoph Glaubitz. Zvonice je vysoká 69 metrů a je nejvyšší stavbou Starého Města. Od 16. století se tu konají slavnosti předávání diplomů.

Kostel svaté AnnyFoto John Samuel, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons6
Atrakce

Kostel svaté Anny

Kostel svaté Anny je perlou pozdní gotiky z přelomu 15. a 16. století. Fundátorem byl Alexandr Jagellonský a postavil ho nejspíš Michael Enkinger, mistr z Gdaňsku. Podle vyprávění by Napoleon tento kostel nejraději přenesl do Paříže. Za ním stojí kostel a klášter bernardinů.

UžupisFoto Suicasmo, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons7
Atrakce

Užupis

Užupis leží za řekou Vilnia a dříve to byla čtvrť umělců, které se říkalo vilniuský Montmartre. 1. dubna 1997 tu umělci vyhlásili žertovnou Republiku Užupis s vlastním prezidentem a ústavou. Ústava je vyrytá na zdi v ulici Paupio v mnoha jazycích, také polsky.

Katedrála svatého Stanislava a svatého VladislavaFoto FrDr, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Atrakce

Katedrála svatého Stanislava a svatého Vladislava

V katedrále jsou pohřbena litevská velkoknížata a král Alexandr Jagellonský. Klasicistní podobu jí dal po roce 1777 Laurynas Gucevičius. Kaple svatého Kazimíra je jedinou původní kaplí z doby před touto přestavbou. Vedle stojí samostatná zvonice.

Palác litevských velkoknížatFoto Barnos, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons9
Atrakce

Palác litevských velkoknížat

Po čtyři staletí byl palác jedním z center moci Republiky obou národů. Rozšířil ho Zikmund Starý a v roce 1801 byl palác zbořen. Obnova trvala od roku 2002 do roku 2018 a dnes tu sídlí muzeum se sály v renesančním stylu.

Gediminova věžFoto Ken Eckert, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons10
Atrakce

Gediminova věž

Na Hradním vrchu stál Horní hrad, který po požáru v roce 1419 obnovil z cihel kníže Vytautas. Z celého hradu se dochovala západní věž, které se říká Gediminova věž. Po válečném poškození byla v letech 1956-1960 obnovena jako muzeum. Z věže je výhled na celé Staré Město.

Všechny body (19)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Atrakce 13
Ostrá brána ★Ostrá brána je gotická městská brána z let 1503-1514 a jediná dochovaná část dávných vilniuských hradeb. Z pěti městských bran přetrvala jen ona, ostatní byly zbořeny v 19. století. V kapli z roku 1829 na vnitřní straně brány visí obraz Panny Marie Ostrobramské, náboženský symbol města.
Kostel svatého Kazimíra ★První barokní kostel ve Starém Městě byl postaven v letech 1604-1618 po svatořečení prince Kazimíra Jagellonského. Jeho vzorem byl římský kostel Il Gesù a kopuli korunuje velkoknížecí mitra na památku patronova úřadu. Několik let tu jako kazatel působil svatý Ondřej Bobola.
Radnice ★Gotickou radnici přestavěl v letech 1785-1799 Laurynas Gucevičius a přidal portikus se šesti sloupy. V letech 1811-1924 v ní sídlilo divadlo a 1. ledna 1848 se tu konala světová premiéra opery Halka Stanisława Moniuszka. Dnes radnice slouží městským slavnostem.
Vilniuská univerzita ★Univerzitu založil v roce 1579 král Štěpán Báthory jako jezuitskou akademii. Přednášelo se latinsky a učence sem zvali z celé Evropy. Po staletí to byla jediná vysoká škola ve Velkoknížectví litevském.
Kostel svatých Janů ★Kostel svatých Janů je součástí univerzitního areálu. První gotický farní kostel tu postavili v letech 1387-1426 a barokní podobu mu dal Johann Christoph Glaubitz. Zvonice je vysoká 69 metrů a je nejvyšší stavbou Starého Města. Od 16. století se tu konají slavnosti předávání diplomů.
Kostel svaté Anny ★Kostel svaté Anny je perlou pozdní gotiky z přelomu 15. a 16. století. Fundátorem byl Alexandr Jagellonský a postavil ho nejspíš Michael Enkinger, mistr z Gdaňsku. Podle vyprávění by Napoleon tento kostel nejraději přenesl do Paříže. Za ním stojí kostel a klášter bernardinů.
Užupis ★Užupis leží za řekou Vilnia a dříve to byla čtvrť umělců, které se říkalo vilniuský Montmartre. 1. dubna 1997 tu umělci vyhlásili žertovnou Republiku Užupis s vlastním prezidentem a ústavou. Ústava je vyrytá na zdi v ulici Paupio v mnoha jazycích, také polsky.
Katedrála svatého Stanislava a svatého Vladislava ★V katedrále jsou pohřbena litevská velkoknížata a král Alexandr Jagellonský. Klasicistní podobu jí dal po roce 1777 Laurynas Gucevičius. Kaple svatého Kazimíra je jedinou původní kaplí z doby před touto přestavbou. Vedle stojí samostatná zvonice.
Palác litevských velkoknížat ★Po čtyři staletí byl palác jedním z center moci Republiky obou národů. Rozšířil ho Zikmund Starý a v roce 1801 byl palác zbořen. Obnova trvala od roku 2002 do roku 2018 a dnes tu sídlí muzeum se sály v renesančním stylu.
Gediminova věž ★Na Hradním vrchu stál Horní hrad, který po požáru v roce 1419 obnovil z cihel kníže Vytautas. Z celého hradu se dochovala západní věž, které se říká Gediminova věž. Po válečném poškození byla v letech 1956-1960 obnovena jako muzeum. Z věže je výhled na celé Staré Město.
Místo Velké synagogyU bývalé Židovské ulice stála Velká synagoga z let 1630-1633, srdce židovského Vilniusu. Hlavní sál pojal asi 300 lidí a v roce 1886 při ní vznikla slavná Strašunova knihovna. Budovu zničila válka a zbytek rozebrala sovětská moc.
Prezidentský palácBývalý biskupský palác je dnes oficiálním sídlem litevského prezidenta. Po požárech v 18. století ho obnovil Laurynas Gucevičius a dnešní empírovou podobu palác získal v letech 1824-1834. V roce 1812 tu postupně bydleli car Alexandr I. a Napoleon.
Ulice literátůNa zdech této úzké uličky visí desky věnované spisovatelům spjatým s Vilniusem a Litvou. První byly umístěny v roce 2009, kdy byl Vilnius Evropským hlavním městem kultury, a dnes jich je kolem 200. V roce 1823 tu krátce bydlel Adam Mickiewicz. Najděte s dětmi tu nejzajímavější desku.
Toalety / pokladny / parkoviště 6
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Veřejná toaleta 5
Veřejná toaleta 6
VilniusStáhnout Turi