Ostrá brána ★Ostrá brána je gotická městská brána z let 1503-1514 a jediná dochovaná část dávných vilniuských hradeb. Z pěti městských bran přetrvala jen ona, ostatní byly zbořeny v 19. století. V kapli z roku 1829 na vnitřní straně brány visí obraz Panny Marie Ostrobramské, náboženský symbol města.
Kostel svatého Kazimíra ★První barokní kostel ve Starém Městě byl postaven v letech 1604-1618 po svatořečení prince Kazimíra Jagellonského. Jeho vzorem byl římský kostel Il Gesù a kopuli korunuje velkoknížecí mitra na památku patronova úřadu. Několik let tu jako kazatel působil svatý Ondřej Bobola.
Radnice ★Gotickou radnici přestavěl v letech 1785-1799 Laurynas Gucevičius a přidal portikus se šesti sloupy. V letech 1811-1924 v ní sídlilo divadlo a 1. ledna 1848 se tu konala světová premiéra opery Halka Stanisława Moniuszka. Dnes radnice slouží městským slavnostem.
Vilniuská univerzita ★Univerzitu založil v roce 1579 král Štěpán Báthory jako jezuitskou akademii. Přednášelo se latinsky a učence sem zvali z celé Evropy. Po staletí to byla jediná vysoká škola ve Velkoknížectví litevském.
Kostel svatých Janů ★Kostel svatých Janů je součástí univerzitního areálu. První gotický farní kostel tu postavili v letech 1387-1426 a barokní podobu mu dal Johann Christoph Glaubitz. Zvonice je vysoká 69 metrů a je nejvyšší stavbou Starého Města. Od 16. století se tu konají slavnosti předávání diplomů.
Kostel svaté Anny ★Kostel svaté Anny je perlou pozdní gotiky z přelomu 15. a 16. století. Fundátorem byl Alexandr Jagellonský a postavil ho nejspíš Michael Enkinger, mistr z Gdaňsku. Podle vyprávění by Napoleon tento kostel nejraději přenesl do Paříže. Za ním stojí kostel a klášter bernardinů.
Užupis ★Užupis leží za řekou Vilnia a dříve to byla čtvrť umělců, které se říkalo vilniuský Montmartre. 1. dubna 1997 tu umělci vyhlásili žertovnou Republiku Užupis s vlastním prezidentem a ústavou. Ústava je vyrytá na zdi v ulici Paupio v mnoha jazycích, také polsky.
Katedrála svatého Stanislava a svatého Vladislava ★V katedrále jsou pohřbena litevská velkoknížata a král Alexandr Jagellonský. Klasicistní podobu jí dal po roce 1777 Laurynas Gucevičius. Kaple svatého Kazimíra je jedinou původní kaplí z doby před touto přestavbou. Vedle stojí samostatná zvonice.
Palác litevských velkoknížat ★Po čtyři staletí byl palác jedním z center moci Republiky obou národů. Rozšířil ho Zikmund Starý a v roce 1801 byl palác zbořen. Obnova trvala od roku 2002 do roku 2018 a dnes tu sídlí muzeum se sály v renesančním stylu.
Gediminova věž ★Na Hradním vrchu stál Horní hrad, který po požáru v roce 1419 obnovil z cihel kníže Vytautas. Z celého hradu se dochovala západní věž, které se říká Gediminova věž. Po válečném poškození byla v letech 1956-1960 obnovena jako muzeum. Z věže je výhled na celé Staré Město.
Místo Velké synagogyU bývalé Židovské ulice stála Velká synagoga z let 1630-1633, srdce židovského Vilniusu. Hlavní sál pojal asi 300 lidí a v roce 1886 při ní vznikla slavná Strašunova knihovna. Budovu zničila válka a zbytek rozebrala sovětská moc.
Prezidentský palácBývalý biskupský palác je dnes oficiálním sídlem litevského prezidenta. Po požárech v 18. století ho obnovil Laurynas Gucevičius a dnešní empírovou podobu palác získal v letech 1824-1834. V roce 1812 tu postupně bydleli car Alexandr I. a Napoleon.
Ulice literátůNa zdech této úzké uličky visí desky věnované spisovatelům spjatým s Vilniusem a Litvou. První byly umístěny v roce 2009, kdy byl Vilnius Evropským hlavním městem kultury, a dnes jich je kolem 200. V roce 1823 tu krátce bydlel Adam Mickiewicz. Najděte s dětmi tu nejzajímavější desku.