Foto Christian David, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons
ZooInnsbruck, Tyrolsko, Rakousko

Alpenzoo s dětmi: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Alpenzoo Innsbruck. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

15bodů k vidění
15na doporučené trase
asi 2 h 30 minprohlídky s dětmi

Před cestou

asi 2 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
5toalety na mapě
jídlomísta s jídlem zatím nejsou na mapě
Procházka začíná i končí u vchodu do zoo vedle zámku Weiherburg, v ulici Weiherburggasse 37a. Dostanete se sem lanovkou Hungerburgbahn z dolní stanice na Rennweg 3 v centru do stanice Alpenzoo, odkud je to kousek pěšky, nebo autobusem linky W, který jede z náměstí Marktplatz přímo k zoo. Ze starého města dojdete pěšky asi za 20 minut. Parkoviště u zoo je placené a o víkendech bývá plné. Vstupenka stojí 16 eur, dítě od 6 do 17 let platí 9 eur a dítě ve věku 4-5 let 4 eura. Kombinovanou vstupenku koupíte v dolní stanici lanovky: zahrnuje jízdu tam i zpět a vstup, pro dospělého za 23 eur, pro dítě za 14 eur. Zoo má otevřeno denně: od dubna do října od 9:00 do 18:00 a od listopadu do března od 9:00 do 17:00. V zimě uvidíte téměř všechna zvířata, zimním spánkem spí mimo jiné svišti a hadi. Zoo leží na svahu, takže trasa je samé stoupání a klesání a na několika místech jsou schody. Dolní část je s kočárkem snadno průchozí, ale strmé cesty v horní části s kočárkem zvládnete jen s pomocí. Lidé, kteří hůře chodí, mohou po předchozím ohlášení vyjet k nejvýše položeným výběhům vozidlem Bärenmobil. Toalety jsou podle plánu zoo u vchodu vedle restaurace, úplně dole vedle dětského hřiště, v horní části u kozorožců a vedle voliéry supů bělohlavých. V zoo funguje bistro Animahl a na zámku Weiherburg restaurace s tyrolskou kuchyní. Psi mají vstup zakázán, kromě asistenčních psů. Pokud už jste v zoo, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Počítejte asi se 2-3 hodinami.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Alpenzoo v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Alpenzoo
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Alpenzoo je jednou z nejvýše položených zoo v Evropě: leží na svahu na úpatí pohoří Nordkette, v nadmořské výšce zhruba od 650 do 750 metrů, nad Innsbruckem. Zoo byla otevřena 22. září 1962 a jejím zakladatelem byl zoolog Hans Psenner, kterému se říká otec Alpenzoo. Žije tu asi 2000 zvířat zhruba 150 druhů, téměř výhradně z oblasti Alp, od medvědů, vlků a rysů po orly, orlosupy bradaté a ryby z alpských jezer. Chov orlosupů bradatých v Alpenzoo umožnil program jejich návratu do Alp a z Innsbrucku se koordinuje evropský chov ibisů skalních.

VydryFoto FOTO-ARDEIDAS, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons1
Zvířata

Vydry

Alpenzoo se jako první zoo v Evropě dočkala mláďat vyder, v roce 1978, a v roce 2010 byl jejich výběh zvětšen. Vydra zadrží dech až na 8 minut a potápí se do hloubky 18 metrů. Na každém čtverečním centimetru kůže má asi 50 000 chlupů, takže jí voda ani zima nevadí. Živí se hlavně rybami, ale také obojživelníky, malými savci a mlži.

Medvědi hnědíFoto Hswaton, CC BY 3.0, Wikimedia Commons2
Zvířata

Medvědi hnědí

Medvědi hnědí žijí v novém výběhu od roku 2003, v nejnižší části zoo, takže sem sejdete serpentinami dolů. Dospělý medvěd váží 120 až 300 kilogramů a před zimou sní až 30 kilogramů bobulí, hlavně borůvek. Mláďata se rodí v zimě a váží jen asi 300 gramů, zatímco matka je zhruba 500krát těžší. Pamatujte, že odsud k dalším výběhům vás čeká hlavně stoupání.

KrkavciFoto Bailey Duncan, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons3
Zvířata

Krkavci

Krkavci bydlí ve Věži krkavců Paula Flory, otevřené v roce 2006. Krkavec je největší z krkavcovitých a zároveň největší pěvec, dožívá se až 30 let. Je velmi inteligentní, učí se tím, že pozoruje jiné ptáky, a umí napodobovat zvuky okolí, dokonce i lidská slova. Páry se tvoří už v mládí a obvykle spolu zůstávají celý život.

Orli skalníFoto Rhododendrites, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Zvířata

Orli skalní

Voliéra orlů skalních vznikla v roce 2009, spolu s voliérami sov a hrabavých ptáků. Orel skalní má rozpětí křídel 190 až 230 centimetrů a vidí zhruba 3krát ostřeji než člověk. Téměř polovinu jeho kořisti tvoří svišti a zabíjí drápy, ne zobákem. V 19. století ho myslivci téměř vyhubili, dnes v Alpách hnízdí asi 1700 párů.

SovyFoto Alvesgaspar, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons5
Zvířata

Sovy

Ve voliérách sov z roku 2009 žijí mimo jiné výr velký a puštík bělavý. Výr je největší sova Evropy, má oranžové oči a dlouhá péřová ouška. Dokáže otočit hlavu téměř dokola a v únoru a březnu se sameček ozývá z vysokých posedů hlubokým, dutým houkáním. Odtud cesta stoupá serpentinami výš.

RysiFoto Florian Wenzl, CC0, Wikimedia Commons6
Zvířata

Rysi

Na začátku 20. století rysi z Alp úplně zmizeli a od roku 1970 je vraceli do přírody ve Švýcarsku, Slovinsku a Rakousku. Dnes jich v Alpách žije asi 130 a každý samotářský rys potřebuje asi 100 kilometrů čtverečních území. Rys zahlédne zajíce na vzdálenost asi 300 metrů a široké tlapy mu na sněhu fungují jako sněžnice. Koncem února, v době páření, tu můžete slyšet jejich volání.

Orlosupi bradatíFoto Hswaton, CC BY 3.0, Wikimedia Commons7
Zvířata

Orlosupi bradatí

Orlosupi bradatí žijí ve velké voliéře Innergschlöß z roku 2006, spolu se svišti a kavčaty žlutozobými. Posledního divokého orlosupa bradatého v Alpách zastřelili v roce 1913 v Údolí Aosty. Alpenzoo od roku 1973 odchovala přes 30 mláďat, což umožnilo program návratu tohoto druhu do celých Alp: vypouštění ptáků začalo v roce 1986 a v roce 1997 se ve volné přírodě vylíhlo první mládě. Rozpětí křídel dosahuje 295 centimetrů a rezavou hruď vděčí pták koupelím v bahně bohatém na oxidy železa.

Kozorožci horštíFoto Christian David, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons8
Zvířata

Kozorožci horští

Velký výběh kozorožců vznikl v roce 2006 v horní části zoo, kam vystoupáte po strmé cestě. Kozorožce lovili, protože krev, rohy a kameny ze žaludku platily za léky, a posledního v Rakousku zaznamenali v roce 1712 v Zillertalských Alpách. Asi 60 zvířat přežilo v italském Gran Paradisu pod ochranou krále Viktora Emanuela II. a dnes jich v Alpách žije asi 35 000. Mláďata z Alpenzoo pomáhají obnovovat divoká stáda a říje kozorožců probíhá v nejchladnějších měsících, v prosinci a lednu.

LosiFoto Bouke ten Cate, CC BY 4.0, Wikimedia Commons9
Zvířata

Losi

První losi přišli do Alpenzoo jako dar švédské královské rodiny. V dobách ledových žili losi na alpských rašeliništích a v tundře, ale dnes už mezi zvířata Alp nepatří. Los váží až 500 kilogramů, výborně plave a pro vodní rostliny se dokáže potopit až do 6 metrů. Potravu uchopuje protaženým horním pyskem.

VlciFoto Torsten Behrens from Tarbek - Segeberg, Deutschland -…, CC BY 2.0, Wikimedia Commons10
Zvířata

Vlci

Vlci žijí v nejvyšší části zoo, asi 750 metrů nad mořem. Když v Innsbrucku zvoní kostelní zvony, vlci z Alpenzoo začnou výt a jejich hlas se nese daleko. Zoo ukazuje také věrnou kopii vlčí jámy z Východního Tyrolska, v jakých se vlci chytali až do 20. století. Ve střední Evropě byli vyhubeni v 18. a 19. století a dnes se vracejí z Itálie, Slovinska a Polska.

Zubři a divočáciFoto Michael Gäbler, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons11
Zvířata

Zubři a divočáci

Zubři dostali nový výběh v roce 2003 a žijí v něm spolu s divočáky, protože oba druhy mají podobné potřeby a obvykle spolu dobře vycházejí. Býk zubra váží až 1000 kilogramů a je největším suchozemským zvířetem Evropy. Za první světové války jich zůstalo tak málo, že je zachránil až chov v zoologických zahradách, a dnes asi 6000 zubrů žije v chráněných územích, mimo jiné v Polsku. Alpenzoo se účastní evropského chovného programu tohoto druhu.

Supi bělohlavíFoto Carlos Delgado, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons12
Zvířata

Supi bělohlaví

Supi bělohlaví žijí ve voliéře Zogg-Troller, otevřené koncem září 2019. Voliéra je vysoká až 14 metrů a má plochu přes 1000 metrů čtverečních. Supi bělohlaví ji sdílejí se supy mrchožravými. Odtud trasa začíná klesat směrem k východu.

Tyrolský statekFoto Clemens Stockner, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons13
Zvířata

Tyrolský statek

Na ukázkovém statku zoo žijí stará tyrolská plemena hospodářských zvířat. Uvidíte tu mimo jiné tuxský a tyrolský šedý skot, páví kozy, brýlaté ovce a alpské kamenné ovce a také slepice plemen sulmtaler a altsteirer. Vedle je podle plánu zoo toaleta.

Ibisové skalníFoto William Stephens, CC BY 4.0, Wikimedia Commons14
Zvířata

Ibisové skalní

Do voliéry ibisů skalních, postavené v roce 2002, můžete vejít dovnitř. V Alpách ibisové vymizeli v 16. století, hlavně proto, že mladí ptáci platili za pochoutku. Od roku 1988 se z Innsbrucku koordinuje evropský chov tohoto druhu, který pomohl zachránit ho před vyhynutím. Dál cesta klesá kolem terária a akvária zpátky ke vchodu.

Zámek WeiherburgFoto Böhringer Friedrich, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons15
Budova / památka

Zámek Weiherburg

Weiherburg vznikl v 15. století jako pozdně gotické sídlo a jméno dostal podle rybníka, který tu existoval až do 20. století. Arcivévoda Ferdinand II. zřídil kolem panství oboru, v místě dnešní Alpenzoo. Město Innsbruck převzalo zámek v roce 1911 a v letech 1976-1978 byl pečlivě obnoven. Dnes jsou tu kanceláře zoo, restaurace s tyrolskou kuchyní a od roku 2021 přírodovědné muzeum s měnícími se výstavami.

Všechny body (21)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Zvířata 14
Vydry ★Alpenzoo se jako první zoo v Evropě dočkala mláďat vyder, v roce 1978, a v roce 2010 byl jejich výběh zvětšen. Vydra zadrží dech až na 8 minut a potápí se do hloubky 18 metrů. Na každém čtverečním centimetru kůže má asi 50 000 chlupů, takže jí voda ani zima nevadí. Živí se hlavně rybami, ale také obojživelníky, malými savci a mlži.
Medvědi hnědí ★Medvědi hnědí žijí v novém výběhu od roku 2003, v nejnižší části zoo, takže sem sejdete serpentinami dolů. Dospělý medvěd váží 120 až 300 kilogramů a před zimou sní až 30 kilogramů bobulí, hlavně borůvek. Mláďata se rodí v zimě a váží jen asi 300 gramů, zatímco matka je zhruba 500krát těžší. Pamatujte, že odsud k dalším výběhům vás čeká hlavně stoupání.
Krkavci ★Krkavci bydlí ve Věži krkavců Paula Flory, otevřené v roce 2006. Krkavec je největší z krkavcovitých a zároveň největší pěvec, dožívá se až 30 let. Je velmi inteligentní, učí se tím, že pozoruje jiné ptáky, a umí napodobovat zvuky okolí, dokonce i lidská slova. Páry se tvoří už v mládí a obvykle spolu zůstávají celý život.
Orli skalní ★Voliéra orlů skalních vznikla v roce 2009, spolu s voliérami sov a hrabavých ptáků. Orel skalní má rozpětí křídel 190 až 230 centimetrů a vidí zhruba 3krát ostřeji než člověk. Téměř polovinu jeho kořisti tvoří svišti a zabíjí drápy, ne zobákem. V 19. století ho myslivci téměř vyhubili, dnes v Alpách hnízdí asi 1700 párů.
Sovy ★Ve voliérách sov z roku 2009 žijí mimo jiné výr velký a puštík bělavý. Výr je největší sova Evropy, má oranžové oči a dlouhá péřová ouška. Dokáže otočit hlavu téměř dokola a v únoru a březnu se sameček ozývá z vysokých posedů hlubokým, dutým houkáním. Odtud cesta stoupá serpentinami výš.
Rysi ★Na začátku 20. století rysi z Alp úplně zmizeli a od roku 1970 je vraceli do přírody ve Švýcarsku, Slovinsku a Rakousku. Dnes jich v Alpách žije asi 130 a každý samotářský rys potřebuje asi 100 kilometrů čtverečních území. Rys zahlédne zajíce na vzdálenost asi 300 metrů a široké tlapy mu na sněhu fungují jako sněžnice. Koncem února, v době páření, tu můžete slyšet jejich volání.
Orlosupi bradatí ★Orlosupi bradatí žijí ve velké voliéře Innergschlöß z roku 2006, spolu se svišti a kavčaty žlutozobými. Posledního divokého orlosupa bradatého v Alpách zastřelili v roce 1913 v Údolí Aosty. Alpenzoo od roku 1973 odchovala přes 30 mláďat, což umožnilo program návratu tohoto druhu do celých Alp: vypouštění ptáků začalo v roce 1986 a v roce 1997 se ve volné přírodě vylíhlo první mládě. Rozpětí křídel dosahuje 295 centimetrů a rezavou hruď vděčí pták koupelím v bahně bohatém na oxidy železa.
Kozorožci horští ★Velký výběh kozorožců vznikl v roce 2006 v horní části zoo, kam vystoupáte po strmé cestě. Kozorožce lovili, protože krev, rohy a kameny ze žaludku platily za léky, a posledního v Rakousku zaznamenali v roce 1712 v Zillertalských Alpách. Asi 60 zvířat přežilo v italském Gran Paradisu pod ochranou krále Viktora Emanuela II. a dnes jich v Alpách žije asi 35 000. Mláďata z Alpenzoo pomáhají obnovovat divoká stáda a říje kozorožců probíhá v nejchladnějších měsících, v prosinci a lednu.
Losi ★První losi přišli do Alpenzoo jako dar švédské královské rodiny. V dobách ledových žili losi na alpských rašeliništích a v tundře, ale dnes už mezi zvířata Alp nepatří. Los váží až 500 kilogramů, výborně plave a pro vodní rostliny se dokáže potopit až do 6 metrů. Potravu uchopuje protaženým horním pyskem.
Vlci ★Vlci žijí v nejvyšší části zoo, asi 750 metrů nad mořem. Když v Innsbrucku zvoní kostelní zvony, vlci z Alpenzoo začnou výt a jejich hlas se nese daleko. Zoo ukazuje také věrnou kopii vlčí jámy z Východního Tyrolska, v jakých se vlci chytali až do 20. století. Ve střední Evropě byli vyhubeni v 18. a 19. století a dnes se vracejí z Itálie, Slovinska a Polska.
Zubři a divočáci ★Zubři dostali nový výběh v roce 2003 a žijí v něm spolu s divočáky, protože oba druhy mají podobné potřeby a obvykle spolu dobře vycházejí. Býk zubra váží až 1000 kilogramů a je největším suchozemským zvířetem Evropy. Za první světové války jich zůstalo tak málo, že je zachránil až chov v zoologických zahradách, a dnes asi 6000 zubrů žije v chráněných územích, mimo jiné v Polsku. Alpenzoo se účastní evropského chovného programu tohoto druhu.
Supi bělohlaví ★Supi bělohlaví žijí ve voliéře Zogg-Troller, otevřené koncem září 2019. Voliéra je vysoká až 14 metrů a má plochu přes 1000 metrů čtverečních. Supi bělohlaví ji sdílejí se supy mrchožravými. Odtud trasa začíná klesat směrem k východu.
Tyrolský statek ★Na ukázkovém statku zoo žijí stará tyrolská plemena hospodářských zvířat. Uvidíte tu mimo jiné tuxský a tyrolský šedý skot, páví kozy, brýlaté ovce a alpské kamenné ovce a také slepice plemen sulmtaler a altsteirer. Vedle je podle plánu zoo toaleta.
Ibisové skalní ★Do voliéry ibisů skalních, postavené v roce 2002, můžete vejít dovnitř. V Alpách ibisové vymizeli v 16. století, hlavně proto, že mladí ptáci platili za pochoutku. Od roku 1988 se z Innsbrucku koordinuje evropský chov tohoto druhu, který pomohl zachránit ho před vyhynutím. Dál cesta klesá kolem terária a akvária zpátky ke vchodu.
Budova / památka 1
Zámek Weiherburg ★Weiherburg vznikl v 15. století jako pozdně gotické sídlo a jméno dostal podle rybníka, který tu existoval až do 20. století. Arcivévoda Ferdinand II. zřídil kolem panství oboru, v místě dnešní Alpenzoo. Město Innsbruck převzalo zámek v roce 1911 a v letech 1976-1978 byl pečlivě obnoven. Dnes jsou tu kanceláře zoo, restaurace s tyrolskou kuchyní a od roku 2021 přírodovědné muzeum s měnícími se výstavami.
Toalety / pokladny / parkoviště 6
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Veřejná toaleta 5
Vchod do AlpenzooProcházka začíná u vchodu do zoo, vedle zámku Weiherburg. Alpenzoo byla otevřena 22. září 1962 a ukazuje zvířata z oblasti Alp, asi 2000 zvířat zhruba 150 druhů. Vchod leží přibližně v polovině svahu: trasa nejprve klesá k medvědům v nadmořské výšce asi 650 metrů a pak dlouho stoupá serpentinami až ke zubrům ve výšce asi 750 metrů.
AlpenzooStáhnout Turi