Kozorožci horští ★Kozorožci horští jsou na plánu zoo číslo 1, u pokladny Steinbock, kterou se vchází od parku zámku Hellbrunn. Samci váží až 100 kilogramů, samice až 40 a dožívají se 15-18 let. Jedí trávy a byliny alpských luk, ale rádi okusují i keře a výhonky stromů. V roce 2012 byl výběh přestavěn tak, aby bylo možné zvířata pozorovat zblízka.
Rosomáci ★Pod strmým svahem kopce Hellbrunner Berg žije pár rosomáků, Järvi a Logan. Rosomák patří do čeledi lasicovitých, v kohoutku měří až 45 centimetrů a váží až 30 kilogramů. Žije v tajze a tundře kolem severního pólu. V létě jí hlavně mršiny, vejce a bobule, v zimě loví zajíce bělaky, myši a bělokury, někdy dokonce soby a mladé losy.
Medvědi hnědí ★Výběh medvědů hnědých otevřeli v roce 1990 na svahu kopce Hellbrunner Berg a žije v něm mimo jiné Losa. I když medvědi patří mezi šelmy, jedí hlavně rostliny a jen občas rybu, maso nebo mršinu. Samci váží až 550 kilogramů, a přesto rychle běhají a dobře plavou. V zimě medvědi i tady v zoo usínají na několik měsíců, takže je v té době možná neuvidíte.
Kontaktní zoo ★V ohradě Arche žijí hlavně vzácná, ohrožená plemena hospodářských zvířat, mimo jiné zakrslé kozy, miniprasátka, slepice a křepelky japonské. Zvířata si tu můžete pohladit, krmit je ale smíte jen speciálním krmivem koupeným v pokladně zoo. Vedle vede Včelí stezka (Bienenweg), u které žijí včely medonosné.
Pandy červené ★Vedle obchodu zoo žijí pandy červené Haku a Xia. Pocházejí z horských a bambusových lesů Himálaje, kde žijí až ve výšce 4500 metrů. Jedí hlavně bambus, ale i kořínky, ovoce, bobule a ořechy, a váží nejvýš 6 kilogramů. Jejich výběh byl přestavěn v letech 2013-2015 a panda červená je ohroženým druhem.
Vlci arktičtí ★Vlci arktičtí, třeba Isegrim a Nura, pocházejí ze severu Severní Ameriky a z Grónska. V Arktidě klesá teplota až na minus 60 stupňů a vítr fouká rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Před zimou je chrání hustá srst, zavalitá stavba těla a krátké uši, a velké tlapy jim pomáhají chodit po ledu a sněhu. Smečka drží pohromadě ještě pevněji než u jiných vlků a mívá obvykle 7-10 zvířat.
Giboni lar ★Pavilon gibonů byl postaven znovu v letech 2013-2015. Giboni lar Maya, Samuk a Yuki se přesouvají na rukou z větve na větev rychlostí asi 50 kilometrů za hodinu a dokážou přeletět přes 10 metrů. Když začnou zpívat svůj duet, těžko je přeslechnete: tak varují jiné gibony, aby nevstupovali na jejich území. Podívejte se také nahoru, protože z výběhu gibonů je vidět strmá skalní stěna kopce Hellbrunner Berg.
Supí svah ★Naproti binturongům stoupá svah až ke skalám kopce Hellbrunner Berg. Na tomto Supím svahu (Geierhang) je bufet pro supy bělohlavé, kteří létají na svobodě: jejich kolonii tu v roce 1966 založil Heinrich Windischbauer. Dnes sem pravidelně přilétají 3 volní supi a v roce 2022 tu otevřeli výběh pro supy, kteří nemohou létat. V létě 2024 přijelo 6 samic z jihu Španělska a rozpětí křídel supa bělohlavého je asi 2,8 metru.
Tapíři jihoameričtí ★Tapíři jihoameričtí, například Nola a Miguel, žijí v zoo od roku 2011 a zoo se účastní evropského programu jejich chovu. Tapíři patří k nejstarším dosud žijícím čeledím savců: existují už 50 milionů let a jejich nejbližšími příbuznými jsou nosorožci a koně. Výborně plavou a potápějí se, běhají rychlostí až 35 kilometrů za hodinu a potravu uchopují obratným chobotem.
Jaguáři ★Pavilon jaguárů a výběhy šelem Jižní Ameriky byly obnoveny v roce 2013 a v pavilonu jaguárů žijí také hroznýši a kajmani. Jaguáři Lucky Limari, Maira a Morena mají tak silný stisk čelistí, že dokážou překousnout krunýř velké želvy, a skvěle plavou. Černým jaguárům se říká pantery, ale i na jejich srsti jsou vidět typické skvrny.
Irbisové ★Irbisové, tedy levharti sněžní, žijí v řadě bývalých výběhů pro šelmy, hned vedle pumy. Místní ve Střední Asii jim říkají duchové hor. Žijí v nadmořské výšce 2700-5000 metrů a vydrží mráz až minus 40 stupňů. Velmi dlouhý ocas jim pomáhá udržet rovnováhu při skocích až na 15 metrů a ve spánku se do něj balí jako do šály.
Nosorožci tuponosí ★Savana nosorožců tuponosých má přes hektar a je největším výběhem v zoo. Žijí tu mimo jiné býk Athos a také Tamu, Yeti a Zawadi. Nosorožec tuponosý jí výhradně trávu, samci váží až 3500 kilogramů a zvířata se dožívají až 44 let. V pavilonu nosorožců žijí také lemuři kata a promyky žíhané.
Lvi ★Pavilon lvů byl otevřen v roce 2010: je nízký a je z něj vidět výběh lvů i savana. Žije tu pár lvů severních, Kiano a Dara. Lvi severní mají často tmavší hřívu, která sahá na ramena a břicho. Jsou to jediné kočkovité šelmy žijící ve smečkách a řvát umějí nejen samci, ale i samice.
Tučňáci jihoafričtí ★Výběh tučňáků o rozloze 300 metrů čtverečních postavili v letech 2019-2020 severně od výběhu nosorožců za 1,3 milionu eur. Tučňák jihoafrický je jediný tučňák žijící v Africe a německý název, tedy tučňák s brýlemi, dostal díky růžovým skvrnám kůže kolem očí, které mu pomáhají se ochlazovat. Nejznámější kolonie leží na pláži Boulders Beach u Kapského Města. Počet těchto tučňáků za poslední desetiletí klesl až o 97 procent a druh je kriticky ohrožený.
Zebry a antilopy ★Na savaně se spolu s nosorožci pasou zebry Grévyho, přímorožci šavlorozí a vodušky lečve. Zebra Grévyho je největší a jedna z nejvzácnějších zeber: ve volné přírodě zbylo asi 2000 dospělých zvířat. Jméno dostala po francouzském prezidentovi Julesi Grévym, který v roce 1882 dostal takovou zebru darem od habešského císaře. Na rozdíl od jiných zeber žije samotářsky a netvoří stálá stáda.
Gepardi ★Zoo v Salcburku proslula výběhem gepardů se simulátorem kořisti, který uháněl rychlostí 60 kilometrů za hodinu, ale zařízení už dlouho nefunguje. Žijí tu mimo jiné gepardi Aeris a Bia. Gepard měří v kohoutku až 94 centimetrů, váží až 65 kilogramů a loví menší kopytníky, například gazely. Tady trasa končí: hlavní alejí se odsud vrátíte k východu.
Sobi lesníSobi lesní pocházejí z Finska a ruské Karélie, kde žijí v tajze. V kohoutku měří až 1,4 metru a samci váží 100-180 kilogramů. Jedí pupeny, trávu, byliny, houby a lišejníky. V lidské péči se dožívají až 20 let, ve volné přírodě jen zřídka víc než 6, a jsou zranitelným druhem.
Plameňáci růžovíPlameňáci růžoví hnízdí v tropické Africe, u Kaspického moře, v Indii a Pákistánu. Žijí u slaných jezer a mělkých lagun, kde loví drobné korýše, larvy komárů, měkkýše, červy a řasy. Rozpětí jejich křídel je 140-165 centimetrů a mohou se dožít až 40 let.