Foto Tiia Monto, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons
Staré městoLublaň, Středoslovinský region, Slovinsko

Lublaň: Staré Město a hrad: co vidět, mapa a trasa prohlídky

Lublaň: Staré Město a hrad. V aplikaci Turi ukazuje stejná mapa vaši polohu, vede vás od bodu k bodu a umožňuje odškrtávat navštívená místa.

17bodů k vidění
14na doporučené trase
asi 2 h 30 minprohlídky

Před cestou

asi 2 h 30 minv klidném tempu, s přestávkami
11toalety na mapě
vstup zdarmamuzea a věže mají zvláštní vstupné
Procházka začíná na náměstí Prešernov trg, tedy Prešernově náměstí, kam od vlakového a autobusového nádraží dojdete ulicí Miklošičeva asi za 15 minut. Končí na hradě: dolů sjedete lanovkou na náměstí Krekov trg, kde zastavují městské autobusy dopravce LPP linek 2, 13 a 20, nebo sejdete pěšky stezkou Študentovska k Ústřední tržnici. Pokud už jste ve Starém Městě, Turi vás povede od nejbližšího bodu. Procházka městem a výstup na hrad pěšky jsou zdarma; platí se lanovka (dospělý 6 eur zpáteční) a hradní vstupenka s vyhlídkovou věží a výstavami (online asi 17 eur, s lanovkou tam i zpět, děti do 7 let s rodiči zdarma). Od listopadu do března je hrad otevřen od 9:00 do 18:00 a lanovka jezdí od 9:00 do 19:00, vstupenky koupíte nejpozději hodinu před zavírací dobou. Ústřední tržnice funguje od pondělí do soboty. Z náměstí Gornji trg vede na hrad lesní stezka se středně náročným stoupáním, asi 10 minut chůze; pokud se mu chcete vyhnout, vyjeďte lanovkou z náměstí Krekov trg. Městské toalety jsou pod Řeznickým mostem a v budově Kresija na nábřeží u Trojmostí. Počítejte asi se dvěma a půl hodinami, bez prohlídky hradních výstav.
  • Doma otevřete místo v Turi a klepněte na „Stáhnout na cestu“: mapa, popisy a fotky budou fungovat bez signálu.
  • Nejvzdálenější body navštivte na začátku, dokud máte síly.
  • Odškrtávejte průběžně a u východu budete vědět, co zbývá.

Lublaň: Staré Město v aplikaci Turi

Poloha živě, trasa od bodu k bodu, popisy ke čtení i poslechu. Zdarma, bez účtu, ve 12 jazycích.

Stáhnout pro Android

Mapa místa

Stejný plánek jako v aplikaci. Klepněte na bod a uvidíte fotku a popis; v Turi na něm uvidíte i sebe.

Plánek: Lublaň: Staré Město
1doporučené, v pořadí trasyostatní bodyWCtoalety, jídlo, pokladny

Něco nesedí? Nahlaste to v aplikaci u daného bodu.

Stojí za vidění

Staré Město Lublaně leží na řece Lublanici, na úpatí Hradního vrchu, nad nímž se už od středověku tyčí hrad. Podobu centra z velké části vtiskl architekt Jože Plečnik, který mezi válkami navrhl mosty, nábřeží, arkády tržnice a knihovnu; od roku 2021 jsou jeho díla v Lublani na seznamu UNESCO. Procházka vede z náměstí Prešernov trg přes Trojmostí, Dračí most a barokní náměstí Starého Města až na nádvoří hradu a na vyhlídkovou věž.

Prešernův pomníkFoto Julien Maury, Public domain, Wikimedia Commons1
Atrakce

Prešernův pomník

France Prešeren, který žil v letech 1800-1849, je nejvýznamnější slovinský básník: jeho píseň Zdravljica byla v roce 1989 vyhlášena hymnou Slovinska a jeho portrét je na slovinské minci 2 eura. Bronzový pomník byl odhalen na podzim roku 1905; postavu básníka vytesal Ivan Zajec a podstavec navrhl architekt Maks Fabiani. Nad básníkem se vznáší múza s vavřínovou ratolestí. Najděte na fasádě domu v ulici Wolfova postavu Julije Primicové, velké, neopětované lásky básníka: symbolicky hledí směrem k pomníku.

Františkánský kostelFoto Scotch Mist, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons2
Budova / památka

Františkánský kostel

Barokní kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven v letech 1646-1660 a věže byly přistavěny kolem roku 1720. Červená fasáda odkazuje na barvy františkánského řádu, dříve byl kostel bílý. Na vrcholu stojí měděná socha Panny Marie s Jezulátkem. Hlavní oltář vytvořil v roce 1736 převážně Francesco Robba, autor kašny na náměstí Mestni trg, a v sousedním klášteře je nejbohatší klášterní knihovna ve Slovinsku s více než 70 tisíci knihami.

TrojmostíFoto Tiia Monto, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons3
Atrakce

Trojmostí

Dřevěný most stál na tomto místě už v roce 1280. V roce 1842 ho nahradil kamenný most podle návrhu Giovanniho Picca, pojmenovaný na počest arcivévody Františka Karla. V letech 1929-1932 přidal Jože Plečnik po obou stranách dvě šikmé lávky pro pěší a celku dal masivní kamenné balustrády s lampami: kuželek je tu celkem 642. Z každé boční lávky vedou schody dolů na terasu nad vodou, u které Plečnik vysadil topoly.

Plečnikovy arkády a Ústřední tržniceFoto Cezar Suceveanu, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons4
Budova / památka

Plečnikovy arkády a Ústřední tržnice

Podél pravého břehu Lublanice, od Trojmostí k Dračímu mostu, se táhne tržní budova s kolonádou. Navrhl ji Jože Plečnik v letech 1931-1939 a postavena byla v letech 1940-1942. Ze strany ulice vedou arkády a dvě otevřené lodžie se sloupy budovu přerušují, aby byla vidět řeka. Na dolní úrovni, u vody, funguje rybí trh a stánky se sušeným ovocem.

Řeznický mostFoto Leonhard Lenz, CC0, Wikimedia Commons5
Atrakce

Řeznický most

Most byl slavnostně otevřen 10. července 2010 podle návrhu Jurije Kobeho. Přechod na tomto místě plánoval už Plečnik ve 30. letech 20. století jako zastřešený most, který by byl součástí tržnice, ale zabránila tomu válka. Na mostě stojí bronzové sochy Jakova Brdara: Adam a Eva, Satyr a Prométheus, a na zábradlí sedí malé žáby a korýši. Zamilovaní připínají na ocelová lana zámky na znamení věčné lásky.

Dračí mostFoto Jakub Hałun, CC BY 4.0, Wikimedia Commons6
Atrakce

Dračí most

Most byl otevřen 4. října 1901 jako Jubilejní most císaře Františka Josefa I. a dnešní jméno dostal v roce 1919. Byl jedním z nejstarších železobetonových mostů v Evropě a prvním takovým v Lublani a platí za nejkrásnější most ve stylu vídeňské secese. Draci z měděného plechu byli vyrobeni ve Vídni: 4 velcí sedí na rozích a menších je 16, zkuste je najít všechny. Místní žertují, že draci mávají ocasy, když přes most přejde panna.

Trh na Vodnikově náměstíFoto Tiia Monto, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons7
Atrakce

Trh na Vodnikově náměstí

Po zemětřesení v roce 1895, které zničilo klášter s dívčí školou, jenž tu stál, vznikl na náměstí Vodnikov trg, tedy Vodnikově náměstí, trh pod širým nebem a funguje dodnes, každý den kromě neděle. Mezi stánky stojí pomník básníka Valentina Vodnika, patrona náměstí. Tam, kde se Vodnikovo náměstí spojuje s náměstím Pogačarjev trg, je květinový trh. Odtud také začíná stezka Študentovska, po které vystoupáte na hrad asi za 10 minut.

Katedrála svatého MikulášeFoto Verity Cridland, CC BY 2.0, Wikimedia Commons8
Budova / památka

Katedrála svatého Mikuláše

Kostel na tomto místě je zmiňován už v roce 1262. Dnešní barokní katedrála byla postavena v letech 1701-1706 podle návrhu upraveného jezuitou Andreou Pozzem a vysvěcena v roce 1707. Poznáte ji podle zelené kupole, která v roce 1841 nahradila kupoli pouze namalovanou na klenbě, a podle dvou věží. Prohlédněte si bronzové dveře z roku 1996, Slovinské dveře a Lublaňské dveře, vytvořené k 1250. výročí křesťanství ve Slovinsku a k návštěvě papeže Jana Pavla II.

Mestni trg, radnice a Robbova kašnaFoto MollySVH, CC BY 2.0, Wikimedia Commons9
Atrakce

Mestni trg, radnice a Robbova kašna

Mestni trg byl od 12. století centrem středověkého města. Gotická radnice z roku 1484 byla v letech 1717-1719 přestavěna ve stylu baroka inspirovaného Benátkami, se štítem, lodžií a schodištěm. Před ní stojí kašna Francesca Robby z let 1743-1751: 3 postavy s delfíny a džbány u paty 10 metrů vysokého obelisku jsou bohové řek Sávy, Krky a Lublanice. Na náměstí stojí kopie z roku 2006 a obnovený originál je od roku 2008 k vidění v Národní galerii.

Ševcovský mostFoto G-Cup, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons10
Atrakce

Ševcovský most

Most existuje nejméně od 13. století a ve středověku se mu říkalo Horní most. Byl dřevěný a stál na něm obchod řezníků, ale zápach masa byl tak obtěžující, že panovník zaplatil jejich přestěhování a stánky obsadili ševci. Dnešní kamenný most navrhl Jože Plečnik a otevřen byl v roce 1931. Místo obyčejného zábradlí postavil sloupy: korintské vymezují tvar mostu a iónské nesou lampy.

Stari trg a Herkulova kašnaFoto imke.stahlmann, CC BY-SA 2.0, Wikimedia Commons11
Atrakce

Stari trg a Herkulova kašna

Stari trg je nejdříve osídlená část středověké Lublaně. Domy mají barokní fasády a středověké interiéry: v 17. a 18. století je přestavovali a spojovali se sousedními. Pod číslem 11a stojí Schweigerův dům: balkon nad portálem podpírá Atlas s prstem na ústech, žert na příjmení majitele, které znamená mlčenlivý. V nejširším místě náměstí, na Levstikově náměstí, stojí kašna s Herkulem, nová verze barokní kašny, jejíž socha ze 17. století byla přenesena do radnice.

Gornji trg a kostel svatého FloriánaFoto Prabhu Balakrishnan, CC BY 2.0, Wikimedia Commons12
Atrakce

Gornji trg a kostel svatého Floriána

Gornji trg vede až k úpatí Hradního vrchu. Pod čísly 7 až 15 stojí 5 středověkých domů a mezi nimi úzké průchody, kterými se dříve splachovaly odpadky do řeky. Kostel svatého Floriána založili měšťané na památku velkého požáru z roku 1660, který zničil Stari trg a Gornji trg; dokončen byl v roce 1696 a ve 30. letech 20. století ho obnovil Plečnik. Za kostelem začíná ulice Na Grad a z ní lesní stezka, po které dojdete na hrad asi za 10 minut.

Nádvoří Lublaňského hraduFoto LeDucky, CC BY 2.0, Wikimedia Commons13
Atrakce

Nádvoří Lublaňského hradu

První zmínky o hradu pocházejí z 12. nebo 13. století. V roce 1335 přešel spolu s Kraňskem do dědičného vlastnictví Habsburků, dnešní obrys získal v 15. století a většina budov pochází z 16. a 17. století. Dlouho sloužil jako věznice, až do roku 1895, a v roce 1905 ho koupilo město. Rozhlédněte se po nádvoří: uvidíte gotickou kapli svatého Jiří, vysvěcenou v roce 1489 a v roce 1747 vyzdobenou erby kraňských zemských hejtmanů, a Pětibokou věž, od 16. století hlavní vstup na nádvoří.

Vyhlídková věžFoto Tournasol7, CC BY 4.0, Wikimedia Commons14
Atrakce

Vyhlídková věž

Zděná věž byla postavena v letech 1845-1848 na místě dřevěné signální věže a v roce 1982 byla zvýšena o 1,2 metru. Horní terasa leží přesně 400 metrů nad mořem a výhled se otevírá dokola na celé město. Vstup je v ceně hradní vstupenky, spolu s výstavami a jízdou lanovkou tam i zpět. Na tutéž vstupenku zhlédnete také 4D film Virtuální hrad.

Všechny body (29)

Seskupeno jako v legendě plánku. Hvězdička označuje doporučené body.

Atrakce 13
Prešernův pomník ★France Prešeren, který žil v letech 1800-1849, je nejvýznamnější slovinský básník: jeho píseň Zdravljica byla v roce 1989 vyhlášena hymnou Slovinska a jeho portrét je na slovinské minci 2 eura. Bronzový pomník byl odhalen na podzim roku 1905; postavu básníka vytesal Ivan Zajec a podstavec navrhl architekt Maks Fabiani. Nad básníkem se vznáší múza s vavřínovou ratolestí. Najděte na fasádě domu v ulici Wolfova postavu Julije Primicové, velké, neopětované lásky básníka: symbolicky hledí směrem k pomníku.
Trojmostí ★Dřevěný most stál na tomto místě už v roce 1280. V roce 1842 ho nahradil kamenný most podle návrhu Giovanniho Picca, pojmenovaný na počest arcivévody Františka Karla. V letech 1929-1932 přidal Jože Plečnik po obou stranách dvě šikmé lávky pro pěší a celku dal masivní kamenné balustrády s lampami: kuželek je tu celkem 642. Z každé boční lávky vedou schody dolů na terasu nad vodou, u které Plečnik vysadil topoly.
Řeznický most ★Most byl slavnostně otevřen 10. července 2010 podle návrhu Jurije Kobeho. Přechod na tomto místě plánoval už Plečnik ve 30. letech 20. století jako zastřešený most, který by byl součástí tržnice, ale zabránila tomu válka. Na mostě stojí bronzové sochy Jakova Brdara: Adam a Eva, Satyr a Prométheus, a na zábradlí sedí malé žáby a korýši. Zamilovaní připínají na ocelová lana zámky na znamení věčné lásky.
Dračí most ★Most byl otevřen 4. října 1901 jako Jubilejní most císaře Františka Josefa I. a dnešní jméno dostal v roce 1919. Byl jedním z nejstarších železobetonových mostů v Evropě a prvním takovým v Lublani a platí za nejkrásnější most ve stylu vídeňské secese. Draci z měděného plechu byli vyrobeni ve Vídni: 4 velcí sedí na rozích a menších je 16, zkuste je najít všechny. Místní žertují, že draci mávají ocasy, když přes most přejde panna.
Trh na Vodnikově náměstí ★Po zemětřesení v roce 1895, které zničilo klášter s dívčí školou, jenž tu stál, vznikl na náměstí Vodnikov trg, tedy Vodnikově náměstí, trh pod širým nebem a funguje dodnes, každý den kromě neděle. Mezi stánky stojí pomník básníka Valentina Vodnika, patrona náměstí. Tam, kde se Vodnikovo náměstí spojuje s náměstím Pogačarjev trg, je květinový trh. Odtud také začíná stezka Študentovska, po které vystoupáte na hrad asi za 10 minut.
Mestni trg, radnice a Robbova kašna ★Mestni trg byl od 12. století centrem středověkého města. Gotická radnice z roku 1484 byla v letech 1717-1719 přestavěna ve stylu baroka inspirovaného Benátkami, se štítem, lodžií a schodištěm. Před ní stojí kašna Francesca Robby z let 1743-1751: 3 postavy s delfíny a džbány u paty 10 metrů vysokého obelisku jsou bohové řek Sávy, Krky a Lublanice. Na náměstí stojí kopie z roku 2006 a obnovený originál je od roku 2008 k vidění v Národní galerii.
Ševcovský most ★Most existuje nejméně od 13. století a ve středověku se mu říkalo Horní most. Byl dřevěný a stál na něm obchod řezníků, ale zápach masa byl tak obtěžující, že panovník zaplatil jejich přestěhování a stánky obsadili ševci. Dnešní kamenný most navrhl Jože Plečnik a otevřen byl v roce 1931. Místo obyčejného zábradlí postavil sloupy: korintské vymezují tvar mostu a iónské nesou lampy.
Stari trg a Herkulova kašna ★Stari trg je nejdříve osídlená část středověké Lublaně. Domy mají barokní fasády a středověké interiéry: v 17. a 18. století je přestavovali a spojovali se sousedními. Pod číslem 11a stojí Schweigerův dům: balkon nad portálem podpírá Atlas s prstem na ústech, žert na příjmení majitele, které znamená mlčenlivý. V nejširším místě náměstí, na Levstikově náměstí, stojí kašna s Herkulem, nová verze barokní kašny, jejíž socha ze 17. století byla přenesena do radnice.
Gornji trg a kostel svatého Floriána ★Gornji trg vede až k úpatí Hradního vrchu. Pod čísly 7 až 15 stojí 5 středověkých domů a mezi nimi úzké průchody, kterými se dříve splachovaly odpadky do řeky. Kostel svatého Floriána založili měšťané na památku velkého požáru z roku 1660, který zničil Stari trg a Gornji trg; dokončen byl v roce 1696 a ve 30. letech 20. století ho obnovil Plečnik. Za kostelem začíná ulice Na Grad a z ní lesní stezka, po které dojdete na hrad asi za 10 minut.
Nádvoří Lublaňského hradu ★První zmínky o hradu pocházejí z 12. nebo 13. století. V roce 1335 přešel spolu s Kraňskem do dědičného vlastnictví Habsburků, dnešní obrys získal v 15. století a většina budov pochází z 16. a 17. století. Dlouho sloužil jako věznice, až do roku 1895, a v roce 1905 ho koupilo město. Rozhlédněte se po nádvoří: uvidíte gotickou kapli svatého Jiří, vysvěcenou v roce 1489 a v roce 1747 vyzdobenou erby kraňských zemských hejtmanů, a Pětibokou věž, od 16. století hlavní vstup na nádvoří.
Vyhlídková věž ★Zděná věž byla postavena v letech 1845-1848 na místě dřevěné signální věže a v roce 1982 byla zvýšena o 1,2 metru. Horní terasa leží přesně 400 metrů nad mořem a výhled se otevírá dokola na celé město. Vstup je v ceně hradní vstupenky, spolu s výstavami a jízdou lanovkou tam i zpět. Na tutéž vstupenku zhlédnete také 4D film Virtuální hrad.
Kongresni trg a park ZvezdaNáměstí bylo upraveno v roce 1821 na místě kapucínského kláštera a pojmenováno na památku kongresu Svaté aliance, který se tehdy konal v Lublani. Park uprostřed se jmenuje Zvezda, tedy Hvězda, podle uspořádání cestiček. Na konci 30. let 20. století náměstí přestavěl Jože Plečnik a dnes patří k jeho dílům zapsaným na seznam UNESCO. U náměstí stojí budova rektorátu Lublaňské univerzity, bývalé sídlo kraňského zemského sněmu, barokní kostel voršilek a Slovinská filharmonie, založená v roce 1701. Všimněte si také zlaté sochy Emonce, kopie římské sochy nalezené v ruinách Emony.
Lanovka na hradPozemní lanová dráha jezdí od 28. prosince 2006 mezi náměstím Krekov trg a hradem. Trať je dlouhá necelých 118 metrů a výškový rozdíl činí téměř 70 metrů. Dolní stanice stojí u náměstí Krekov trg, vedle Loutkového divadla, kde zastavují autobusy linek 2, 13 a 20. Od listopadu do března jezdí lanovka od 9:00 do 19:00 a jízdenka jedním směrem stojí pro dospělého 3,30 eura.
Budova / památka 4
Františkánský kostel ★Barokní kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven v letech 1646-1660 a věže byly přistavěny kolem roku 1720. Červená fasáda odkazuje na barvy františkánského řádu, dříve byl kostel bílý. Na vrcholu stojí měděná socha Panny Marie s Jezulátkem. Hlavní oltář vytvořil v roce 1736 převážně Francesco Robba, autor kašny na náměstí Mestni trg, a v sousedním klášteře je nejbohatší klášterní knihovna ve Slovinsku s více než 70 tisíci knihami.
Plečnikovy arkády a Ústřední tržnice ★Podél pravého břehu Lublanice, od Trojmostí k Dračímu mostu, se táhne tržní budova s kolonádou. Navrhl ji Jože Plečnik v letech 1931-1939 a postavena byla v letech 1940-1942. Ze strany ulice vedou arkády a dvě otevřené lodžie se sloupy budovu přerušují, aby byla vidět řeka. Na dolní úrovni, u vody, funguje rybí trh a stánky se sušeným ovocem.
Katedrála svatého Mikuláše ★Kostel na tomto místě je zmiňován už v roce 1262. Dnešní barokní katedrála byla postavena v letech 1701-1706 podle návrhu upraveného jezuitou Andreou Pozzem a vysvěcena v roce 1707. Poznáte ji podle zelené kupole, která v roce 1841 nahradila kupoli pouze namalovanou na klenbě, a podle dvou věží. Prohlédněte si bronzové dveře z roku 1996, Slovinské dveře a Lublaňské dveře, vytvořené k 1250. výročí křesťanství ve Slovinsku a k návštěvě papeže Jana Pavla II.
Národní a univerzitní knihovnaBudovu navrhl Jože Plečnik v letech 1930-1931 a postavena byla v letech 1936-1941. Stojí na místě Knížecího paláce zničeného zemětřesením v roce 1895 a navazuje na jeho hmotu. Fasáda do ulice Turjaška spojuje cihlu s kamenem a byly do ní zazděny také fragmenty archeologických památek. Kliky hlavních dveří končí hlavičkami Pegase, okřídleného koně, a u bočního vchodu z ulice Gosposka stojí Mojžíš od sochaře Lojzeho Dolinara.
Toalety / pokladny / parkoviště 12
Začátek procházky na Prešernově náměstíProcházka začíná na náměstí Prešernov trg, tedy Prešernově náměstí, v místě, kde na něj ústí ulice Miklošičeva vedoucí od nádraží. Náměstí vzniklo ze středověké křižovatky před bývalou městskou branou a v polovině 19. století, po zbourání hradeb, bylo vydlážděno a přestavěno. Trasa vede přes Trojmostí a nábřeží Lublanice do Starého Města a pak do kopce na Lublaňský hrad.
Veřejná toaleta 1
Veřejná toaleta 10
Veřejná toaleta 11
Veřejná toaleta 2
Veřejná toaleta 3
Veřejná toaleta 4
Veřejná toaleta 5
Veřejná toaleta 6
Veřejná toaleta 7
Veřejná toaleta 8
Veřejná toaleta 9
Lublaň: Staré MěstoStáhnout Turi